Nevyhovují vám tlačenice v davu, odosobněný servis a panická uspěchanost velkých hudebních festivalů? Zkuste některý z těch menších.

Beseda u Bigítu, která se první srpnový víkend uskuteční v Tasově u Veselí nad Moravou, je jako oáza v letním festivalovém šílenství. Vyniká unikátní atmosférou topolového háje a míchá klid slováckého venkova s vytříbenou dramaturgií, která staví na tom nejlepším z aktuálního dění v české alternativě. Jako bonus v programu vždy figurují i nějaké atraktivní hvězdy ze zahraničí.

Letos je takovým lákadlem zpěvačka a producentka Zola Jesus, dost možná největší "star", kterou se pořadatelům Besedy za 26 let existence festivalu podařilo ulovit. Elektronická písničkářka s ruskými kořeny působí na první pohled jako ledová královna, jistá gotická nepřístupnost patří k image, její písně ale pod povrchem skrývají silné emoce.

"Hudbu jsem začala dělat proto, abych se postavila svým slabostem, jako je třeba úzkost, která mě v určité části mého života úplně pohlcovala," vysvětluje v rozhovorech.

Zola Jesus debutovala před deseti lety singlem Poor Sons, který ji zajistil smlouvu u kultovní značky Sacred Bones, na níž vydává desky třeba i filmař David Lynch. Pro ně v roce 2009 připravila album The Spoils - kolekci mrazivých lo-fi písní nahraných ve své ložnici.

Následná alba Stridulum II a Conatus z přelomu dekády z ní udělaly hvězdu nezávislé scény. Nikterak na nich nezastírala ambice dělat epický pop, k tradičnímu rádiovému formátu ale vždy přistupovala z pozice avantgardy.

Výsledkem jsou hypnotické skladby, jimž vládne její osobitý vokál. "Chci dělat písně, které jsou masivní a intenzivní, zároveň si ale zachovávají upřímnost a syrovost," vysvětluje Zola Jesus.

Na pozdějších deskách jako Taiga či loňském Okovi se vrací ke svým slovanským kořenům a prozkoumává taje východoevropské melancholie. Její alba se pravidelně umísťují ve výročních seznamech prestižních publikací jako Pitchfork nebo Stereogum. A Zola Jesus se také objevila na soundtracku k snímku Přežijí jen milenci nebo zpívala na deskách kapel Orbital, M83 či Fucked Up.

Skladba Siphon pochází z loňské, zatím poslední nahrávky Zoly Jesus nazvané Okovi. | Video: Sacred Bones Records

Poprvé se letos na Besedě u Bigbítu objeví floridský raper Astronautalis, kterého díky hojnému koncertování v místních končinách čeští fanoušci dobře znají. A sluší se dodat - bezmezně ho milují.

V zámoří patří šestatřicetiletý raper mezi stálice nezávislé hiphopové scény, která je umělečtější paralelou k mainstreamové hitparádové záplavě. Jeho předloňské album Cut the Body Loose produkoval John Congleton, spolupracovník Swans, War on Drugs nebo Sigur Rós.

Dalším "západním" hostem festivalu se stane amsterdamské kvarteto Blue Crime, které už svým energickým noise rockem okouzlilo diváky přehlídek Ment v Lublani nebo anglického Supersonicu. Zahraničním osvěžením budou novozélandský písničkář Thomas Oliver nebo německý electro-jazzový projekt Kuf.

Z českých účastníků je v pomyslném žebříčku "programových priorit" nejvýše koncertní těleso The Antagonists, v jehož čele stojí pražský hudebník a producent Jan P. Muchow.

Na začátku devadesátých let se svými Ecstasy of Saint Theresa patřil mezi čelné představitele žánru shoegaze a sbíral ovace daleko mimo hranice své domoviny. Pak s obnovnou kapelou objevoval taje elektronické hudby.

V nulté dekádě se Muchow stal vyhledávaným producentem. Dodnes pomohl na svět spoustě popových hitů, třeba Nebi od Anny K, i ceněným deskám z ranku alternativy od Načevy, Tata Bojs nebo Priessnitz.

Hojně se též věnoval filmové hudbě - od Samotářů, přes Grandhotel a Václava až k Teorii tygra. Právě na přehrávání Muchowových filmových melodií stojí projekt The Antagonists, v jehož řadách najdeme i zpěvačku Emu Brabcovou (Khoiba, Luno) nebo Václava Havelku (Please the Trees).

Skladbu I'll Dream On složil Jan P. Muchow k šest let starému filmu Yuma. | Video: 3bees Studio

"Naším cílem je spoluvytvářet trendy na české a slovenské nezávislé scéně. Aktivně ji sledujeme a snažíme se ji zařazovat do celoevropského kontextu," vysvětluje hlavní dramaturgyně festivalu Kateřina Janotová filosofii programu.

Letos ji bude naplňovat dlouhý seznam domácích hudebníků. Očekávaný návrat vloni připravili post-metaloví Lvmen, kteří na začátku tisíciletí zanechali výrazný otisk také v zahraničí: do Tasova přivezou novou desku Mitgefangen Mitgehangen.

Své nové album Saffron Hills mezi topoly představí také táborští Kalle, kteří za svoji kolekci minimalistického lo-fi rocku získali hudební ceny Apollo a Anděl.

Na Besedě zahrají i čerství držitelé cen Vinyla, posthardcoreoví Pacino nebo předchozí vítězové Nylon Jail. Fanoušky určitě přiláká elektro-mág Ventolin či loňské objevy Cold Cold Nights, Orient a Billow.

Po letech se na Besedu u Bigbítu vrací slovenské těleso Fallgrapp, míchající downtempovou elektroniku s akustickými nástroji.

Stálicí v programu je rapové duo Modré hory, které se vloni vrátilo deskou Luxus clan, na níž hostovali zámořští rapeři. Ze stejného žánrového ranku jsou i polští Syny, kteří dělají experimentální hip hop s patinou devadesátých let.

Mimohudební program Apollónova návštěva pak láká na dvojnásobného mistra ve slam poetry Jiřího Charváta, spisovatele Petra Borkovce nebo přednášky o architektuře nebo módě. Beseda u Bigbítu je zkrátka trochu jiný festival - fanoušky získává atmosférou i pečlivou dramaturgií.