Rozhovor - Trutnovský festival letos slaví čtvrtstoletí své existence a fanoušky láká hlavně na americké nu-metalisty Korn nebo Johna Calea, zakladatele The Velvet Underground. Černým koněm lineupu legendární hudební přehlídky, která se letos bude konat 16. - 19. srpna, by ale mohli být američtí punkeři Anti-Flag, kteří si už v Čechách poctivým koncertováním vybudovali silnou základnu fanoušků.
Kapelu v roce 1988 založili zpěvák a kytarista Justin Sane a bubeník Pat Thetic, kteří v ní figurují dodnes. První album Die For the Goverment vydali ale až v roce 1996, rok poté přišel do kapely kytarista Chris Head a poslední člen současné sestavy - basák Chris#2 - je v Anti-Flag od roku 1999.
Anti-Flag jsou známí svými levicovými politickými postoji a jejich desky se neobejdou bez bookletu s esejemi na aktuální politická témata, jako je nárůst moci korporací či nebezpečí neonacismu. Průlom z hardcore punkové komunity do širšího povědomí přišel v roce 2001 s albem Underground Network, které jako první proniklo do žebříčků. The Terror State (2003) a For Blood and Empire (2006) zaznamenává éru Bushovy války proti teroru.
Druhá jmenovaná je také první deskou, kterou kapela vydala na velkém labelu. Flirt s velkým hudebním průmyslem ale skončil poté, co jejich nejpopovější album The Bright Lights of America nezaznamenalo příliš velký komerční úspěch. Na letošní desce The General Strike jsou to znovu Anti-Flag, jak je známe - chrlí jednoduché punkové riffy a odsekávané, drzé refrény.
Basák Chris #2 v rozhovoru potvrzuje, že punk je pro Anti-Flag stavem mysli, z něhož se nelze jen tak snadno vyléčit. „Punk je a měl by být hudbou, která je společensky uvědomělá. Je vlastně politický už ze své podstaty," prohlašuje a dodává: „Věřím, že bych psal hudbu, která by měla nějaké poselství, i kdybych působil v nějakém jiném žánru. Ale protože jsme vždycky byli fanoušci punku, vybrali jsme si pro naše poselství tuto platformu."
Aktuálně.cz: Politická angažovanost Anti-Flag se projevuje i v podpoře organizací, jako jsou Amnesty International nebo Greenpeace. Jste ale zastánci i hnutí Occupy Wall Street. Od jeho začátku už uběhlo skoro deset měsíců a zatím to nevypadá, že by přineslo nějaké zásadní změny. Nepropadáte v souvislosti s Occupy trochu beznaději?
Nikdy nepřestaneme věřit, že se věci můžou změnit k lepšímu. Jezdíme po světě a potkáváme různé lidi - mladé i staré, kteří dělají všechno pro to, aby se svět stal lepším místem, a to nám pomáhá neztrácet naději. Celé hnutí „occupy" je velmi inspirující, třeba v tom, jak se lidé staví proti chamtivosti a snaží se vrátit pozornost z peněz zpět na člověka samotného.
A.cz: USA teď čekají další prezidentské volby. Podporujete Baracka Obamu stejně jako před čtyřmi lety?
Bohužel to vypadá, že Obama se skutečně stal jenom tím menším zlem. Měl v sobě tolik potenciálu a jeho nástup doprovázelo takové nadšení. Ale všechno se to nějak vytratilo. Rozhodně je mu třeba tleskat za to, jak se postavil za práva gayů a lesbiček, a za to, že ukončil válku v Iráku. Ale na druhou stranu nedokázal dotáhnout do konce všechno, co slíbil ohledně zdravotnické reformy a války v Afghánistánu. A je taky třeba připomínat, že dovolil, aby korporátní chamtivost i nadále ovládala americkou politiku.
A.cz: Punk je svébytné hnutí, které si za ty roky vybudovalo vlastní pevné distribuční sítě. Jak změnil jeho aktivity internet?
Dneska si lidi myslí, že kapely, koncerty nebo desky stačí propagovat na internetu. A to je podle mě chyba. Je potřeba se potkávat s lidmi z masa a kostí, bavit se s nimi o jejich životech. Jen tím můžeme postavit skutečné komunity, skutečné punkové scény, které se nikdy nebudou vytvářet na Facebooku, ale na koncertech, kolem tištěných fanzinů nebo vinylů a CDček, která jsou tak skvělá, že je chtějí všichni vlastnit. A právě touhle filosofií se s Anti-Flag řídíme.
A.cz: Navíc pořád platí, že punk má silný politický potenciál, což se nedávno potvrdilo s kauzou Pussy Riot. Podporujete jejich boj s ruským režimem?
Už jsme to udělali a chystáme další akce. Nahráli jsme pro Pussy Riot jednu coververzi a odehráli dva koncerty, které vydělaly peníze na financování obhajoby. Jsou to vězeňkyně svědomí a je potřeba se za ně postavit.
A.cz: Minulý rok jste v anglickém městě Hertfordshire spolupořádali punkový ANTIFest. Jak jste se cítili v roli pořadatelů? Chcete akci zopakovat?
Byla to skvěla zkušenost a dopadlo to mnohem lépe, než jsme očekávali. Plánujeme, že festival příští rok přesuneme do kontinentální Evropy.
A.cz: V roce 2005 jste podepsali nahrávací smlouvu s RCA/Sony, za což jste si od punkové komunity vyslechli kritiku. Teď už jste znovu na nezávislém labelu. Jak se s odstupem díváte na tuto epizodu?
Abych byl upřímný, podepsali jsme smlouvu s velkým vydavatelem hlavně proto, aby se naše desky mohly prodávat po celém světě. Předtím jsme neměli nikoho, kdo by nás distribuoval v Německu, Británii, Austrálii nebo Japonsku. Že jsou naše desky dostupné všude, je pro nás velmi důležité a smlouva s velkým labelem nám to umožnila. Samozřejmě že nám byla proti srsti samotná organizace labelu i to, jak pomalu pracují, ale bylo to něco za něco. Podepsali jsme s nimi smlouvu na dvě desky, ty jsme jim dali a pak jsme zase šli pryč.
A.cz: Poslední deska pro RCA byla The Bright Lights of America, na které jste zněli hodně jinak, a to včetně použití dětského sboru nebo smyčcových nástrojů. Byl to pokus, jak změnit svůj styl?
Chtěli jsme udělat desku, která by byla jiná. Nikdo nás do toho netlačil a bylo to čistě naše rozhodnutí. Hrajeme už spoustu let a pocítili jsme potřebu trochu vykouknout ze své bubliny. Zkoušet něco úplně neobvyklého byla zábava, ale zároveň nám to potvrdilo, že jsme, kým jsme, a že nemá radikálně cenu měnit to, co děláme. Naše poslední album The General Strike to, myslím, dokazuje.
A.cz: Ostatně svoje nepunkové zájmy si ventilujete ve vlastních projektech. Ty jsi nedávno vydal singl s rapperem P.O.S. a boční aktivity mají i ostatní členové kapely...
Chris Head a já máme indie/punkovou kapelu White Wines, Justin Sane je folkový písničkář. Pořád píšeme nový materiál a někdy, když se nehodí pro Anti-Flag, tak je použijeme jinak.
A.cz: V koncertním repertoáru máte Should I Stay Or Should I Go od The Clash. Znamená to, že věčná punková otázka The Clash vs. Sex Pistols je už u vás vyřešena?
Tak to je těžká otázka. Nicméně The Clash měli spoustu skvělých desek, zatímco Pistole jen jedinou. Takže když na to dojde, hlasuju pro Clash!
A.cz: Anti-Flag jsou úzce spojení s Pittsburghem a jakkoliv je to trochu laciná otázka, nedá mi to, abych se nezeptal, jestli jsi fanoušek hokeje a pamatuješ éru Penguins s Jágrem.
Miluju hokej a sám ho i hraju! A Jágra miluju. Ale zlomil mi srdce, když podepsal Flyers. Teď bude hrát s Dallas Stars a budu ho zase pečlivě sledovat.
