Tavernierovým celovečerním debutem byl v roce 1974 film Hodinář od sv. Pavla, za který získal Stříbrného medvěda na festivalu v Berlíně. Ve snímku na motivy románu Georgese Simenona hlavní roli ztvárnil Philippe Noiret, se kterým Tavernier úspěšně spolupracoval i na několika dalších titulech.
Jeho druhý film Ať začne slavnost… z roku 1975, taktéž s Noiretem, získal francouzskou cenu César. Jeho třetí snímek Soudce a vrah (1976) mu definitivně zajistil mezinárodní věhlas.
Později posbíral řadu dalších cen, například sošku za režii z Cannes za Neděli na venkově z poloviny 80. let nebo berlínského Zlatého medvěda za snímek Volavka z roku 1995 o trojici mladých lidí vraždících pro peníze.
Za hudební film Kolem půlnoci z roku 1986, který byl věnován památce jazzových hudebníků Lestera Younga a Buda Powella, byl Tavernier nominován na Oscara. Za práci na soundtracku ke Kolem půlnoci získal Oscara jazzový klavírista Herbie Hancock. Hlavní roli, což byla fiktivní postava mísící různé vlastnosti a peripetie Powella s Youngem, ztvárnil tenorsaxofonista Dexter Gordon. Zemřel čtyři roky nato.
Od počátku 90. let minulého století se Tavernier v hraných i dokumentárních filmech věnoval kontroverzním společenským tématům, natočil například Bezejmennou válku o dopadech konfliktu v Alžírsku nebo Na druhé straně periférie, což byl v roce 1998 snímek o životě obyvatel chudinských předměstí Paříže.
Obdivovatel kinematografie a filmové historie v mládí založil filmový klub Nickelodeon. V posledních letech věnoval hodně času a energie restaurování a uchování starých snímků.
