Devět v průměru čtvrthodinových epizod vzniklo podle stejnojmenné francouzské série vytvořené scenáristou Timothéem Hochetem. Autorem anglicky mluvené verze je uruguayský režisér Fede Álvarez, který se specializuje na horor a sci-fi. V tuzemsku je znám především díky filmu Smrt ve tmě a kriminálnímu thrilleru Dívka v pavoučí síti, jejž natočil podle literární předlohy navazující na trilogii Milénium švédského spisovatele Stiega Larssona.
Calls, které žánrově oscilují mezi sci-fi dramatem, thrillerem a hororem, vytvářejí jakousi spojnici mezi rozhlasovou hrou, podcastem, audioknihou a televizním seriálem. Experimentální formát s minimem vizuálních prostředků vypráví devět napínavých příběhů de facto jen prostřednictvím několika vzájemně propojených telefonních hovorů osobní i profesní povahy.
Někteří z účastníků se na různých místech USA ocitají v nevysvětlitelných a smrtelně nebezpečných situacích. Ty jsou způsobeny paranormálními fenomény, časoprostorovými anomáliemi nebo astrofyzikálními paradoxy.
Přestože některé postavy ztvárňují známí herci, mimo jiné Rosario Dawsonová, Pedro Pascal nebo Lily Collinsová, jejich tváře diváci nespatří. Slyší pouze hlasy. Na obrazovce jsou vidět jen jména a doslovné přepisy komunikace, která je podbarvena hluky, šumy a ruchy každodenního života, včetně různých vyzváněcích telefonních tónů.
Zvukový design má pro vyznění mnohem zásadnější roli než minimalistická vizuální stránka. Tu na obrazovce obstarávají především abstraktní digitální obrazce, které propojují telefonující aktéry vizualizovanými zvukovými vlnami. Amplituda i barva čar, spirál, smyček nebo "ležatých osmiček" se proměňuje v závislosti na obsahu konverzace nebo míře do ní vložených emocí.
Dochází-li mezi postavami například k nesouladu, komunikační linka se začne vychylovat, deformovat či vytrácet.
Podobně tvůrci pracují s bílým písmem, které na obrazovce v reálném čase přepisuje právě probíhající hovory. Přestože se autoři pokoušejí každý díl nějak inovovat - například finální epizoda využívá barevné výjevy připomínající polární záři -, pásmo Calls je z hlediska vizuálních možností značně limitované.
Jednotlivé příběhy, z nichž některé působí, jako by vypadly ze složky Akta X, režisér vystavěl na postupně gradovaném napětí a jisté nedořečenosti. Strach, panika a tajemno se pozvolna vkrádají do zdánlivě obyčejných dialogů. Ty vedou partneři, jejichž vztahy kvůli odloučení nebo nechtěnému těhotenství přestávají fungovat, dále povahově rozdílní sourozenci nebo rodiče s dětmi.
Znepokojivá atmosféra vyvěrá i na půdorysu banálních situací, jakými je třeba obava souseda odnaproti, zda v době své nepřítomnosti nenechal otevřené dveře do domu. Průběh hovorů se fatálně zvrtne převážně v momentě, kdy účastníci zjistí, že spolu komunikují napříč různými časovými dimenzemi.
S výjimkou úplně poslední epizody, která je přímou dohrou té předcházející a zároveň částečným dovysvětlením všech ostatních, tvůrci často nechávají pracovat představivost diváků, respektive posluchačů. Na řadu zneklidňujících otázek nedávají jasné odpovědi a spokojují se s konstatováním, které vetkli přímo do názvu šestého segmentu Za to může vesmír.
Ne všechny pointy jsou stejně vynalézavé a překvapivé, částečně také proto, že příběhy opakují identická schémata - během telefonátů například dochází k odhalení partnerské nevěry.
Podobně jako sci-fi thriller Frekvence z roku 2000 se cyklus vícekrát zaměřuje i na motiv zpětného ovlivňování minulosti. Díky telefonickým výstrahám z budoucnosti mohou někteří z účastníků hovoru zabránit tragédii, k níž má teprve dojít.
Nejpůsobivěji tento motiv využívá osmá epizoda. V ní je pilot letadla, do něhož má zakrátko udeřit blesk, vystaven dilematu, zda se podrobit "nezvratnému osudu", anebo se pokusit o záchranný manévr, čímž by ovšem ohrozil integritu celého světa.
Kdyby seriál Calls vznikl ve 30. letech minulého století, možná by mezi tehdejšími posluchači rádia vyvolal podobnou paniku, jak se to v roce 1938 podařilo Orsonu Wellesovi díky rozhlasové hře Válka světů. Ta byla natolik sugestivně koncipována, až se někteří skutečně začali domnívat, že Země čelí invazi mimozemšťanů.
Álvarezova antologie se sice také dotýká apokalyptického konce světa, stejně rafinovaná jako Wellesův "umělecký hoax" ale není. Nicméně v nejlepších momentech dokážou i Calls navodit intenzivní klaustrofobickou atmosféru, která potvrzuje, že někdy může být to, co člověk slyší, děsivější než to, co vidí.
Calls (Hovory)
Tvůrce a režisér: Fede Álvarez
Seriál je k vidění na Apple TV+
