Jak se stát bohem. Sci-fi seriál Devs odkrývá temné stránky dnešních vizionářů

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
5. 10. 2020 12:12
Nad kalifornskými lesy se tyčí obří socha dítěte. A není to zdaleka jediná monstrózní věc v seriálu Devs, který lze vidět na HBO a jímž scenárista i režisér Alex Garland pokračuje ve zkoumání temných hranic lidskosti.

Z úspěšného spisovatele, jenž proslul také do češtiny přeloženým románem Pláž, se stává respektovaný filmař. Po snímcích Ex Machina a Anihilace teď padesátiletý Garland natočil první seriál. Opět plný vycizelovaných a nepříliš radostných vizí blízké budoucnosti. Ale přitom jednou nohou pevně ukotvený ve známých děsech, které produkuje naše současnost.

Když v úvodu hrdinka Lily a její přítel Sergej vyráží do práce, společnost Amaya zprvu vypadá jako běžná technologická firma ze Silicon Valley, plná uvědomělých lidí, kteří mají pocit, že jim pod rukama vzniká budoucnost. Jak se ukáže, v případě tajuplné sekce, podle níž se seriál jmenuje, to platí takřka doslova.

Do oddělení nazvaného Devs se Sergej ztvárněný Karlem Glusmanem dostane, protože dokáže předpovědět pohyb jednobuněčného organismu, a tedy "vidět" budoucnost. Z nového působiště se ale večer nevrátí domů. Lily hraná Sonoyou Mizunovou začne pátrat, co se s ním stalo, a záhy zjistí, že Amaya není jen jedna z mnoha technologických firem. Ve stínu obří dívčí sochy, jež připomíná zvrácenou verzi sochy Svobody, se rodí víc než nový vynález: spíš pokus o zázrak.

Alex Garland diváky dlouho drží ve světě utkaném z náznaků. Od začátku však buduje zneklidňující atmosféru. Není třeba vědět, kdo je ona dívka nadlidských proporcí, aby bylo jasné, že se nejedná o běžnou "dekoraci" na pracovišti. A strojově přesný design firemní budovy, plný průhledných stěn či naopak chodeb ze zlata, naznačuje, že její zakladatel Forest se snad považuje za boha.

Zarostlou tváří, dlouhými vlasy a útrpným výrazem ostatně připomíná Ježíše, byť trudnomyslného. Tento novodobý mesiáš hraný Nickem Offermanem se pokouší stvořit systém, který má takřka božské vlastnosti. A vedou ho přinejmenším z velké části osobní pohnutky.

Devs podobně jako Garlandův šest let starý snímek Ex Machina řeší ty největší otázky týkající se povahy světa a lidských bytostí. Zatímco Ex Machina se dotýkala rozdílů mezi člověkem a umělou inteligencí, Devs uvažuje, zda existuje svobodná vůle. Nebo jestli je deterministicky předurčeno vše, co se stalo a stane.

Seriál Devs je k vidění na české HBO. | Video: HBO

Garland využívá delší plochy osmidílného seriálu, aby publiku pozvolna odhaloval, oč se hraje. V jádru jde o napínavý thriller, v němž hrdinka Lily pátrá po tom, co se stalo jejímu příteli, a také po povaze společnosti, pro niž pracuje. A prakticky neustále je v ohrožení života.

Režisér ale důsledně brzdí tempo a před posuny v ději upřednostňuje znepokojivou meditativní krásu filmových obrazů bez jasného významu.

Sonoya Mizunová v roli Lily.
Sonoya Mizunová v roli Lily. | Foto: HBO

První půlka seriálu buduje dvojznačné vize světa, který může být rájem i peklem. Zarostlý, věčně posmutnělý Forest není mesiášem ani ďáblem, spíše tragickou figurou. A jeho firma je místem, kde vzniká něco jedinečného, i všehoschopnou organizací, která se alespoň zdánlivě neštítí ničeho.

Ke konci však Garland začne vyprávět až příliš doslova. A podobně jako jeho snímek Ex Machina se i Devs přehnaně opájí vlastní chytrostí. Přesto zůstává především v jednom ohledu působivý. Zprvu se to může jevit jako výtka: že postavy působí uměle. Že herci hrají ploše, že mají jen jednu či dvě emoce ve tváři. Ale s blížícím se rozuzlením se to ukazuje jako součást osudově rámovaného vyprávění o tom, zda existují svobodné činy či zda jsou všichni jen roboti naprogramovaní vesmírem.

Garland kriticky hledí na povahu mnoha vizionářů či technologických guruů moderní doby. Jeho seriál však není vztyčeným varovným prstem, jen upozorňuje na problémy. Třeba na fakt, že nestačí vize, že je dobré mít také vzdělání a rozhled, jak čas od času mudruje nejstarší zaměstnanec v oddělení Devs, zatímco nabádá ostatní k poslechu Bacha nebo Coltranea. Případně cituje Shakespeara.

Stephen McKinley Henderson jako Stewart.
Stephen McKinley Henderson jako Stewart. | Foto: HBO

Je v tom kousek staromilského kárání, avšak publikum nemá pocit, že by k němu promlouval sám scenárista a režisér. Jde o perspektivu jednoho hrdiny a Devs vyniká právě tím, že "dává za pravdu" všem postavám. Ať už jde o falešné mesiáše, geniální mladé vědce, ruské špiony či šéfa ochranky hraného Zachem Grenierem, který chováním připomíná androida. Přitom seriál neustále zdůrazňuje, že vše je jen střípek pravdy, že jedinec má omezenou perspektivu.

Devs je nakonec až příliš dokonale vybroušený diamant. Zlaté místnosti ve firemním oddělení, plné neobvyklých propriet, září a budí dojem, jako by byly z jiné planety. Mají v sobě dvojlomnost, krásu i děs. Ale pod vším pozlátkem se skrývá seriál jako vysoustružený počítačovým algoritmem. Jde o komplexní, pozoruhodné dílo, které si tak dlouho pohrává s tím, co je svobodné, co přirozené, strojové či strojené, až se samo stane obětí vlastní koncepce.

Alex Garland umí audiovizuální tvorbou oslnit. Zatím se mu ale nedaří uhranout.

Devs

Scénář a režie: Alex Garland
Seriál je k vidění na HBO.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy