Podvodníka pozná zkaženější podvodník. V Uličce přízraků hrají Cooper s Blanchettovou

Podvodníka pozná zkaženější podvodník. V Uličce přízraků hrají Cooper s Blanchettovou
Bradley Cooper jako Stanton.
Snímek z Uličky přízraků.
Rooney Mara v roli Molly a Bradley Cooper jako Stanton.
Bradley Cooper jako Stanton.
Foto: Falcon
Tomáš Seidl Tomáš Seidl
28. 1. 2022 13:04
Hvězdně obsazené kriminální retro Ulička přízraků, které od čtvrtka promítají kina, oživuje stylovou atmosféru filmů noir. Mexický hororový specialista Guillermo del Toro natočil ponurý příběh plný výstředních postav a nečekaných zvratů.

Ulička přízraků je adaptací stejnojmenné literární prvotiny Williama Lindsayho Greshama z roku 1946, která letos poprvé vyšla česky. Reflektuje celoživotní fascinaci lunaparky a poutěmi, jaké spisovatel vídával už jako dítě na newyorském Coney Islandu. Zároveň film inspirovaly vzpomínky cirkusáka Josepha Daniela Hallidaye, s nímž se autor knihy spřátelil ve španělské občanské válce.

Protagonistou příběhu, odehrávajícího se na přelomu 30. a 40. let minulého století, je nuzácký tulák s pochybnou minulostí Stanton, který se uchytí u kočovného cirkusu. Díky opileckému manželovi jasnovidky Zeeny se naučí ovládat důmyslně kódovanou řeč. Tou může při vystoupeních komunikovat s asistentkou a předstírat, že divákům čte myšlenky.

S mladou, idealistickou a zamilovanou kolegyní Molly zamíří do velkého města, kde díky tomuto triku mezi smetánkou získá pověst zázračného mentalisty. Jednoho vystoupení se ale zúčastní prominentní psycholožka Lilith, která vytuší, že Stanton klienty obelhává. Protože jsou si v mnohém podobní, rozhodnou se městu "pustit žilou" společně.

Novinka není první adaptací Greshamova románu. Vedle komiksového, a dokonce i muzikálového přepisu se dočkal filmové verze již rok po vydání. Černobílý snímek dnes někteří kritici řadí k nejlepším ze žánru noir, byť z něj lecčím vybočuje. Částečně je situován do nezvyklého cirkusového prostředí a ozvláštněn spiritualistickými, byť veskrze falešnými motivy.

Dvouapůlhodinový film Guillerma del Tora je zhruba o 40 minut delší. Více se zaměřuje na Stantonovu minulost a zároveň akcentuje symbolický prvek předlohy, motiv "divného muže" - nejzvrácenější pouťové atrakce, vystavované v obludáriu na odiv senzacechtivému publiku.

Že právě "nešťastnému monstru" dává Guillermo del Toro větší prostor než film z roku 1947, není překvapivé. Téměř celá režisérova tvorba reflektuje lásku k netvorům a starým fantasy či hororům. Především jeho předchozí snímek, čtyřoscarová romance Tvář vody, odkazoval na poválečné "béčkové" evergreeny, včetně těch hororových.

Film Ulička přízraků promítají česká kina od čtvrtka. | Video: Falcon

Ulička přízraků v důsledku toho působí jako dvě vyprávění v jednom. První má blízko ke skandálnímu hororovému dramatu z cirkusového prostředí Zrůdy z roku 1932, druhé k filmům noir, v nichž vystupovala například Barbara Stanwycková. Žánrová dvojlomnost příběhu je však přítomna již v knize i první adaptaci.

Plně ji akcentuje též výtvarná stránka. Kamera Dana Laustsena nahlíží do dvou světů. Zaprášená prostranství, kde překotně pulzuje život mezi cirkusovými stany, starodávnými atrakcemi a pestrobarevnými poutači, ostře kontrastují s odcizenými městskými exteriéry nebo zlatavě nasvícenými interiéry ve stylu art deco.

Nová adaptace se knihy drží věrněji než původní film. Ten nejdrásavější dějové motivy - zjevně kvůli cenzorským pravidlům tenkrát platného Haysova kodexu - vynechal nebo znatelně utlumil, včetně bezútěšného konce.

Guillermo del Toro natočil temnější a násilnější verzi. Zásadnější změny učinil v závěrečné čtvrtině, kdy na plátně přibývá akčních scén a zbytečně také mrtvol.

Jinak však režisér ctí vizuální styl i typické charaktery postav noirového, respektive neonoirového žánru. V něm se přitom snímek plně ocitá teprve s příchodem nevyzpytatelné psychoanalytičky, tedy zhruba v polovině vyprávění.

V hlavní roli morálně pokřiveného antihrdiny podává výborný výkon Bradley Cooper známý z dramatu Zrodila se hvězda. Věrohodně ztvárňuje přerod ambiciózního cirkusového podnikavce v elegantního a zároveň arogantního manipulátora, zaslepeného nekontrolovatelnou ctižádostí.

Rooney Mara v roli Molly a Bradley Cooper jako Stanton.
Rooney Mara v roli Molly a Bradley Cooper jako Stanton. | Foto: Falcon

Pohybuje se v trojúhelníku vytyčeném třemi ženami. Cate Blanchettová jako doktorka Lilith dokonale ztělesňuje noirovou femme fatale, která muže nejprve svede a poté je začne ovládat. V jejích "kočičích" očích se zrcadlí vábivé pokušení i zlověstné varování, že zkaženého podvodníka pozná jen ještě zkaženější podvodník.

Ztělesněním panenské nevinnosti, která se snaží prozářit Stantonovu temnotu záblesky lásky a naděje, je naopak představitelka cirkusové "elektrické dívky" Molly. Hraje ji Rooney Mara, která na sebe před 11 lety upozornila jako asociální hackerka Lisbeth v americké verzi thrilleru Muži, kteří nenávidí ženy.

Třetí důležitou ženskou postavou příběhu je jasnovidka a vykladačka karet Zeena. Toni Colletteová ji pojala jako životem otlučenou ženu alkoholika. Před Stantonem se sice má instinktivně na pozoru, přesto podlehne jeho charismatu a nechá se jím využít.

Režisér měl přesnou ruku i při výběru představitelů vedlejších rolí, které ztvárnili Willem Dafoe, David Strathairn či Ron Perlman. Poslední se proslavil titulní rolí ďábla s upilovanými rohy v komiksovém hororu Hellboy, který rovněž natočil Guillermo del Toro.

Ulička přízraků je klasickým noirovým příběhem o chamtivosti, chtíči, zradě a pomstě. Poodhrnuje oponu showbyznysu a sleduje v jeho zákulisí neřesti i krutosti, které návštěvníkům zůstávají skryté. Režisér příběh zcela oprostil od svých obvyklých nadpřirozených prvků. Tentokrát nevypráví o fantaskních monstrech, ale démonech, které v sobě ukrývá člověk.

Ulička přízraků

Režie: Guillermo del Toro
Falcon, česká premiéra 27. ledna

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta. O půlnoci se uzavřou hranice a bude rozpuštěna vláda

V Burkině Faso v pátek vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavřou pozemní i vzdušné hranice země, přestane platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Z hlavní vojenské základny a v několika obytných čtvrtích v hlavním městě Ouagadougou se dnes rozléhala těžká střelba, v blízkosti prezidentského paláce byl slyšet silný výbuch, uvedla s odkazem na své reportéry na místě agentura Reuters. Několik ozbrojených vojáků v metropoli zaujalo pozice podél třídy vedoucí k sídlu prezidenta. Vojáci podle reportérů také zablokovali přístup k významným budovám, včetně parlamentu, rezidence premiéra a státní televize, která krátce přerušila vysílání.

Vláda během odpoledne na sociálních sítích vyzvala spoluobčany ke klidu a uvedla, že probíhají jednání, napsala agentura AP. "Probíhají jednání o opětovném nastolení klidu," stojí ve vládním prohlášení. "Nepřítel, který útočí na naši zemi, chce pouze rozdělit obyvatele Burkiny Faso," cituje agentura AP příspěvek, který rovněž uvádí, že žádný člen současné vlády nebyl zatčen.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Při výbuchu ve škole v Kábulu zahynulo nejméně 20 lidí

Sebevražedný pumový útok ve škole v šíitské části afghánského Kábulu si v pátek vyžádal nejméně 20 mrtvých a 27 zraněných. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters, která snížila předchozí uváděnou bilanci 29 zraněných. Podle Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) má útok nejméně 24 obětí a 36 raněných, uvedla agentura AFP. Většina obětí jsou dívky, k útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Policejní mluvčí Chálid Zadrán uvedl, že výbuch nastal ve vzdělávacím centru v západní části města, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem útoků radikální organizace Islámský stát (IS).

Útok se stal v době, kdy se ve škole konaly přijímací zkoušky. Školy jsou v muslimském Afghánistánu v pátek obvykle zavřené.

Podle očitého svědka útoku jsou oběťmi většinou dívky. Ve třídě sedělo asi 600 studentů, chlapci v zadních řadách a dívky vepředu, tedy blíže dveřím, kterými vešel útočník, uvedla AFP. Chlapec, který byl rovněž ve třídě, uvedl, že nejprve slyšel střelbu. Sebevražedný útočník podle něj nejdřív zastřelil stráže a pak vešel do učebny.

"Ozval se hlasitý výbuch a pak nastal chaos, mnoho studentů, chlapců i dívek, se snažilo z budovy utéct. Byla to strašná scéna. Všichni se strašně báli," řekl agentuře AFP prodavač ze zasažené čtvrti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Na jihovýchodě Íránu zemřelo při střetech protestujících s armádou 19 lidí

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou 19 lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

"Provinční zpravodajský důstojník islámských revolučních gard, plukovník Alí Musáví byl zabit," uvedla státní televize. Podle regionálních úřadů zemřelo při střetech ve městě Záhedán 19 lidí a další dvě desítky utrpěly zranění. Podle agentury AFP státní média předtím informovala o šesti desítkám mrtvých při protivládních protestech, jež trvají od 17. září. Vypukly po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, kterou zatkla mravnostní policie a která na policejní stanici upadla do kómatu a posléze zemřela v nemocnici. Místní úřady tvrdí, že zemřela na infarkt, podle rodiny ji policie zbila.

Íránská média v pátek také informovala, že kvůli protivládním protestům bylo v zemi zatčeno i devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, podle íránské vlády byli zadrženi během demonstrací či jinde, ale protesty proti vládě podporovali.

Oznámení o zatčení cizinců přišlo den poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že bude prosazovat sankce EU kvůli zásahům íránských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Brutalitu zásahů tento týden kritizovala například i španělská či francouzská diplomacie nebo lidskoprávní organizace Amnesty International. Rovněž generální tajemník OSN António Guterres vzkázal íránskému režimu, aby se armáda zdržela "nepřiměřeného použití síly", a vyzval k nezávislému vyšetření úmrtí Amíníové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy