Recenze: Sci-fi Příchozí aspiruje na favorita Oscarů. Je strhující jako dřívější filmy od Kubricka

Jan Gregor Jan Gregor
10. 11. 2016 16:14
Po celém světě přistanou mimozemské lodě a Amy Adamsová se v roli lingvistky snaží zjistit, jaké mají s lidstvem úmysly. „Příchozí mají vše, co si divák od inteligentního žánrového snímku může přát,“ píše v recenzi Jan Gregor, podle kterého je snímek Příchozí vážným adeptem na únorové Oscary.
Arrival - trailer | Video: Paramount Pictures

Kontakt s mimozemskou civilizací je téma staré jako Hollywood sám. Spíše výjimečně to bývá setkání povznášející (Blízká setkání třetího druhu, Kontakt), většinou je střet s emzáky pro humanoidní obyvatele Země poměrně slušná polízanice.

V nové sci-fi kanadského režiséra Denise Villeneuvea s názvem Příchozí je záměr návštěvníků z vesmíru zcela nejasný. Naproti tomu zcela jasně se dá říci, že tahle inteligentní podívaná, spojující intimní drama se zápletkou zabývající se osudem lidstva jako takového, je seriózním kandidátem na Oscary v hlavních kategoriích.

Vcelku bezpečně může nominaci za nejlepší ženský herecký výkon očekávat Amy Adamsová v roli lingvistky Louise Banksové, která je povolána do improvizovaného vojenského tábora v odlehlých stepích kdesi v Montaně, kde bůhvíproč přistál pár metrů nad zemí záhadný mimozemský objekt ve tvaru obřího kukuřičného lupínku.

Není jediný. Na různých místech Země se jich jednoho rána objevilo dalších jedenáct. A před doktorkou Banksovou stojí úkol pokusit se navázat s vetřelci z vesmíru kontakt a rozluštit jejich mluvu. Jednou za patnáct hodin se na patnáct minut otevírají v dolní části kosmické lodi dveře do průchodu, na jehož konci čekají na Banksovou a spol. bytosti podobné chobotnicím, komunikující v neznámém znakovém jazyce.

Banksová je plnokrevná ženská hrdinka, jakých se v hollywoodských filmech nedostává. Zdánlivě působí zranitelně a podléhá emotivním reakcím, zároveň je ale ambiciózní, kompetentní a nebojí se riskovat. Luštění ukazuje, že mimozemšťané používají obdivuhodný jazykový systém, nepodobný žádnému ze známých jazyků. Banksové začínají v hlavě vyskakovat vzpomínky na její dceru Hannah, která jako dítě zemřela na rakovinu. Co se jí ty flashbacky snaží říct?

Po dobré tři čtvrtiny filmu buduje Denis Villeneuve velmi poctivě atmosféru. Scénář Erica Heissesera, vzniklý z údajně nezfilmovatelné povídky Story Of My Life Teda Chainga, svoje trumfy odhaluje pozvolně. Nějakou dobu trvá, než nám Villeneuve v panické atmosféře z mimozemské invaze ukáže létající talíře, neuspěchává ani první divákovo setkání s mimozemšťany. Kamera mladého talentovaného kameramana Bradforda Younga halí vyprávění do ocelového pošmourna, islandský skladatel Jóhan Jóhansson si po minulé spolupráci s režisérem na snímku Sicario vystřihl další minimalisticky laděný a mrazivě sugestivní soundtrack.

Některé atributy příběhu mají potenciálně trochu béčkový nátěr. Například typické otcovsky autoritativní šarže armádních velitelů (roli plukovníka Webera zlidšťuje jako vždy skvělý Forest Whitaker) nebo třeba trochu komiksově pojatá představa o globální (ne)spolupráci mezi národy. Ale Villeneuve má ve svých žánrových filmech dar vtisknout vyprávění punc realističnosti, takže mu i problematická místa sníte i s navijákem.

Příchozí se ale víc než naprostá většina současných mainstreamových sci-fi drží vědecké logiky: věda jako nástroj poznání světa je koneckonců hlavním hybatelem zápletky, v jejímž centru stojí otázky etiky a humanity jako takové. Je to přesně ten druh filmu, které v minulosti točíval Stanley Kubrick.

Villeneuveova režie se může někomu zdát zvláštně odtažitá, jako se mnohým zdála ta Kubrickova, ale pak přijde závěr a s ním i emotivní rána na solar. Tvůrci si polehoučku chystají půdu na twist, který neobrátí všechno, co bylo ve filmu předtím, vzhůru nohama. Jenom dojde k jemnému, ale zásadnímu otočení perspektivy při pohledu na určitý aspekt příběhu a už tak zajímavá postava doktorky Banksové nabude ještě větší komplexity.

Příchozí mají vše, co si divák od inteligentního žánrového snímku může přát. Jestli měli někteří fanoušci Blade Runnera obavy o osud chystaného pokračování tohoto kultovního sci-fi, po Příchozích můžou v klidu spát. U Denise Villeneuvea je tahle látka v nejlepších možných rukou.

Hodnocení: 95 %

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy