Jak se domluvit s mimozemšťany? Jen pozdrav by trval stovky let, tvrdí vědci

hrz
3. 11. 2016 10:31
Zdroj foto: Paramount Pictures Zdroj foto: Paramount Pictures
Americký sci-fi film Arrival (Příchozí), který v listopadu zamíří do českých kin, vypráví o elitní lingvistce Louise Banksové (Amy Adamsová) a její snaze vyvinout komunikaci, pomocí níž by se s návštěvníky z vesmíru lidstvo domluvilo. Koordinátor britského Institutu pro výzkum mimozemské civilizace, jenž má něco podobného v reálném světě na starosti, říká, že by zřejmě zkoušel domluvu pomocí binárního kódu, tedy jedniček a nul. Mírní však nadšence: i pouhý pozdrav by trval stovky let.
Z filmu Příchozí. | Video: Paramount Pictures

Setkání s mimozemskou civilizací je pro astrofyziky téma značně hypotetické. Mají rádi především fakta a ta hovoří jasně: naše planeta se nachází na samém okraji jedné z mnoha galaxií a nejbližší planety jsou od nás vzdálené tisíc světelných let.

Kdyby mimozemšťané letěli přímo k nám a třeba i rychlostí světla, což je velmi nepravděpodobné, trvalo by jim to 1000 let. A že by v předlouhé historii vesmíru přistáli právě v současnosti, je další velmi nepravděpodobná položka tohoto konstruktu, připomíná britský deník The Guardian.

Jenže scenáristé a filmaři nejsou svázáni logikou a fyzikou, a tudíž už mají kontakt s mimozemskými civilizacemi probádaný skrz na skrz, přílet UFO je totiž v kinech celkem běžnou záležitostí.

Nový film Příchozí (Arrival), který bude mít tuzemskou premiéru 10. listopadu, pojal tematiku setkání s návštěvníky z vesmíru z komunikačního a lingvistického hlediska. Řeší, jak by se člověk s neznámými tvory domluvil. Hrdinkou se tak stává elitní lingvistka Louise Banksová v podání Amy Adamsové.

Snímek vyvolal otázku, jak by komunikace probíhala ve skutečnosti. "Vede se velká debata o to, zda vůbec bychom měli na takové mimozemské signály odpovídat, či nikoliv," cituje The Guardian Johna Elliota, koordinátora britského Institutu pro výzkum mimozemské civilizace (SETI).

Elliotův popis toho, jak by taková odpověď vypadala, příliš konkrétních faktů nenabízí: "Myslím, že by odpověď byla učiněna určitou formou z nějakého místa na zeměkouli, někým s odpovídajícím vybavením."

Součástí Elliotovy práce je tzv. xenolingvistika, tedy snaha vymyslet jazyk, který by byl srozumitelný inteligentní mimozemské bytosti, popřípadě porozumět jejímu jazyku.

"Je to stejné, jako když v amazonském pralese objevíte neznámý kmen," říká a vysvětluje.

Pro komunikaci s případnou mimozemskou civilizací by podle britského institutu byl zřejmě nejvhodnější binární kód, tedy texty a obrázky sdělované pomocí jedniček a nul. Institut zkoumal i jednoduché piktogramy, ale došel k problému, jenž se objevuje i ve filmu: jak mimozemšťanům vysvětlit rozdíl mezi nástroji a zbraněmi? Vždyť i pouhý obrázek šipky, značící pohyb, by mohl být vnímán jako šíp, tedy zbraň.

Než se lidstvo hromadně vrhne na vymýšlení jazyka pro komunikaci s mimozemšťany, mělo by si uvědomit jednu zásadní věc: "I kdyby mimozemské bytosti byly od nás vzdálené třeba jen pouhých sto světelných let, jejich zpráva by byla v okamžiku, kdy ji obdržíme, sto let stará. Takže by trvalo dvě stě let, než bychom se jenom pozdravili," uzavírá Elliot.

Využití umělé inteligence je mnoho, chceme, aby se zlepšovala při každém novém kroku, říká vývojář Marek Rosa. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 minutou

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

První krok k vyloučení kolegů Navalného z voleb. Ruští poslanci schválili omezení kandidátů

Ruští poslanci v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje nechat se zvolit poslancem členům organizací, prohlášených za extrémistické či teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, které se prokuratura snaží zakázat jako extrémistické. Děje se tak čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, před kterými se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Pro návrh hlasovalo 293 poslanců, 45 bylo proti.

Návrh předložila skupina zákonodárců v čele s předsedou výboru pro bezpečnost a potírání korupce Vasilijem Piskarjovem z Jednotného Ruska, uvedla agentura TASS. Iniciativa předpokládá, že občan, účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Zastavení stíhání Štrougala a Vajnara za střílení na hranicích je pravomocné

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Štrougalovi je 96 let a Vajnarovi 90. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy