reklama
 
 

Cannes: Sicario je brutální akce bez podpatků a sexismu

Aktualizováno 21. 5. 2015 22:00
Šimon Šafránek recenzuje přímo z Cannes akční film Sicario, ve kterém září Emily Blunt a Benicio Del Toro. Snímek rozvířil na festivalu debatu o sexismu v hollywoodských filmech.

RecenzeCannes jsou obvykle vstřícné k akčním filmům, které se nebojí násilí. Letošek není výjimkou. Po zábavném Šíleném Maxovi se tentokrát v soutěži představil brutální thriller Sicario od kanadského režiséra Denise Villeneuva z prostředí americké války proti mexickým drogovým kartelům.

Režisér s artovou pověstí tu zkušeně přesedá za volant hollywoodského žánrového filmu, aniž by ztratil cokoli z předchozí tvůrčí jistoty.

Drsná agentka FBI, rozvedená a bezdětná Kate Macy (Emily Blunt), najde se svým týmem v jednom arizonském domě podezřelou zeď. Zjistí, že je v ní zazděných čtyřicet mrtvol, vedlejší produkt krvavé činnosti drogového gangu z mexické Sonory.

Scénář začínajícího Taylora Sheridana pak schopnou Macy spojuje s novým týmem, který má za úkol zabít šéfa sonorského gangu. Američany vede cynický Matt (Josh Brolin), který se příliš neobtěžuje zasvětit Macy do podrobností mise, kde velkou roli sehraje též třetí člen party, málomluvný zabiják a bývalý žalobce Alejandro (Benicio Del Toro). Během strhující akční sekvence tým hrdinů podniká výsadek do přeshraničního Ciudad Juarez. Z vězení unesou svůj cíl, ovšem na zpáteční cestě uvíznou v obří zácpě, zatímco na dohled se objevují zločinní zabijáci.

Film je sice sledem výborně provedených akčních scén, ale Villeneuve (Zmizení, Nepřítel) si klade vyšší cíle, když především sleduje nitky korupce a pokládá si otázku, jak a jestli může relativně nezkažená duše něco změnit.

Sicariovi vévodí herecké výkony Blunt a Del Tora. Ten už si práci s gangy vyzkoušel z obou stran ve filmech jako Traffic – nadvláda gangů (2000) a Divoši (2012). Emily Blunt není v žánru akčního filmu žádným nováčkem, vždyť loni sehrála brilantní part v Limanově Na hraně zítřka. Nicméně její postava ze Sicaria zjevením je. Macy totiž rozhodně není ženská, která by na potkání přenášela pytle s cementem. Neodpovídá současnému trendu nabouchaných holek. Naopak. Fyzicky se oběma chlapům nevyrovná ani omylem. Převažuje nad nimi ale rozumem a morální integritou.

To, co se nezaujatému divákovi jeví jako geniální tah, však nepřišlo samo od sebe. „Žádali tě, abys moji roli přepsal do chlapa,“ otočila se Blunt při tiskovce na Denise Villeneuva. „Lidé se toho scénáře báli, protože v hlavní roli byla ženská,“ vysvětlil režisér s tím, že po scenáristovi se mnohokrát chtělo, aby změnil pohlaví hrdinky. Téma sexismu ve filmu, případně v Hollywoodu, tak opět přebírá v Cannes hlavní roli. „Už jsem si na to zvykla,“ krčila Blunt rameny, když měla vysvětlit, proč většinu jejích spoluhráčů tvoří muži: „Je to tak ve spoustě filmů.“

Sexistickou kauzu přiživili uvaděči, kteří předchozí večer nepustili do kina několik žen, které neměly boty na podpatku – večerní galaprojekce jsou přitom vyhlášené striktním dress codem pro muže i ženy. „Myslím, že nikdo by už neměl nosit podpatky,“ prohlásila k tomu Blunt. „To je můj názor, víc se mi líbí conversky.“ Dramatickou atmosféru pak odlehčil Villeneuve: „A na protest teď já, Benicio i Josh přijdeme na premiéru v podpatcích!“

Faktem je, že téma pohlaví vyvolává v Cannes letos extrémní reakce. Nejsympatičtější je přitom přístup režisérky Maïwenn. Když se jí na to kolegyně chtěla zeptat, odpověděla: „Neptejte se,“ skočila jí Maïwenn do řeči. „Neptejte se mě na to. Jsme přece v první řadě lidi, až potom muži nebo ženy. Děláme nějakou práci. Ta nás má reprezentovat. Ne to, jestli jsem žena, či muž.“

autor: Šimon Šafránek | 21. 5. 2015 10:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama