Recenze - Povídkový dokument trojice slovenských filmařů Sametoví teroristé je poměrně výbušný svým tématem a amatérští pyrotechnici si na něm ukojí své libido, protože inscenovaných výbuchů v něm uvidíte víc než dost. Ať už ale ve filmu vybuchuje billboard, komín, auto, nebo stromy, uslyší divák jen decentní cinknutí místo pořádné rány, která by dokázala otřást ušními bubínky.
A podobné je to s celým snímkem, který potenciální drama a emoce nahrazuje zcizujícími vtípky a který místo sondy do uvažování lidí bojujících násilím proti systému nabízí jen zábavné portréty společenských outsiderů.
Paragraf 93. A dál?
Zástupci progresivní slovenské dokumentaristické scény Pavol Pekarčík, Ivan Ostrochovský a Peter Kerekes se zaměřili na současné osudy tří československých občanů, kteří se v zatuchlé realitě osmdesátých let pokusili o odboj proti husákovskému režimu a odnesli to lety ve vězení za protiteroristický paragraf 93.
Vybrousili v něm téměř až do extrému metodu, kterou poprvé použil před šesti lety s velkým úspěchem na světových festivalech Juraj Lehotský ve snímku Slepé lásky.
Je to princip, který stírá hranice mezi hraným filmem a dokumentem. Hlavní aktéři hrají sami sebe ve vysoce stylizovaných a inscenovaných situacích, které jim předepisuje scénář. To autorům umožňuje soustředit se v klidu na filmovou řeč: na pečlivě komponované záběry a na invenční práci se střihem.
Na Sametové teroristy je ze cinefilního hlediska vyloženě radost se koukat. Jenže pod vším tím formálním pozlátkem se někde vytratila výpověď. Autoři se maximálně soustředí na to, aby nám své hrdiny vykreslili jako hořkosměšné donkichoty. Zamyšlení nad relativitou, oprávněností nebo podhoubím vzniku teroru jde stranou.
Fero, Stano a Vladimír Hučín
Pekarčík nám přibližuje momentky ze života zedníka Stana, který se v minulosti pokusil spíše v opileckém impulsu než z přesvědčení neúspěšně vyhodit do vzduchu tribunu v předvečer Prvního máje.
Stano žije svůj prázdný život svobodného mládence, jezdí pytlačit s už od pohledu deprivovanými kumpány a pokouší se přes seznamku sblížit s nějakou ženou.
Pekarčíkovi se podařilo autenticky - skoro až seidlovsky - zachytit ubíjející prostředí slovenské maloměstské periférie s rozpadajícími se baráky a podivnými existencemi bez perspektivy. Bohužel dějové peripetie - třeba scény seznamování a postupného sbližování s jednou blondýnou - doslova čpí neautenticitou.
Důraz na aranžování bizarních situací je slabinou i povídky Petera Kerekese, který se rozhodl vyprávět příběh Fera Bednára, neúspěšného atentátníka na Gustava Husáka. Hudebním podkresem i scénkami samotnými svého hrdinu stylizuje do zastydlého milovníka špionážních bondovek.
Bednár má za sebou zajímavý příběh, pokoušel se například naivně zasvětit do plánů své odbojové partičky Svobodnou Evropu, ale Kerekes si opět vystačí hlavně s karikaturou: to když Fero učí svým špionským superdovednostem své dospívající syny.
Dvorní antikomunista s Ivou
Největší potenciál má bezesporu segment s dvorním českým antikomunistou Vladimírem Hučínem. Autoři přišli s jednoduchým archetypálním nápadem: rozvedený odbojář Hučín uspořádá mezi mladými dívkami casting na svou následovnici.
Sametoví teroristé (65 %)
Potenciální drama a emoce nahrazují Sametoví teroristé zcizujícími vtípky a místo sondy do uvažování lidí, bojujících násilím proti systému, nabízí jen zábavné portréty společenských outsiderů. A autorské trio tenhle jejich společný povahový jmenovatel vypíchlo do popředí. Je škoda, že tenhle zábavný film konformně naznačuje, že boj proti státní moci mohli a mohou vést jen poněkud asociální a v zásadě neškodní romantičtí blázni.
Tajemnou brunetku Ivu pak cvičí v diverzní činnosti. Mezi sebestředným samotářem Hučínem a záhadnou dívkou, o jejichž motivacích nevíme nic konkrétního, funguje hmatatelná chemie.
Vztah "guru a jeho žačka", respektive "otec a dcera" přerůstá postupně do vysloveně erotické tenze. Takový Kim Ki-duk by z podobného námětu vytvořil luxusní brutálně lyrický thriller a je vlastně škoda, že Ostrochovský se nemůže ještě víc odpoutat od skutečnosti, která ho svazuje v rozletu.
Je pravděpodobné, že aktéři dokumentu jsou ve skutečnosti do jednoho zvláštní podivíni. A autorské trio tenhle jejich společný povahový jmenovatel jen vypíchlo do popředí. Přesto je škoda, že tenhle zábavný film konformně naznačuje, že boj proti státní moci mohli a mohou vést jen poněkud asociální a v zásadě neškodní romantičtí blázni.
Sametoví teroristé. Slovensko, 2013, 87 minut. Režie:
Peter Kerekes, Ivan Ostrochovský, Pavol Pekarčík. Premiéra v českých kinech 10. dubna 2014.
