Patrizia Reggiani, která pocházela z chudých poměrů, se na večírku v 70. letech minulého století seznámila s právníkem a dědicem módního impéria Mauriziem Guccim. Pochopila svou příležitost a s váhavým mladíkem se sblížila.
Posléze se vzali, a to navzdory odporu Gucciho otce Rodolfa, jednoho ze dvou synů zakladatele značky. Rodolfo mladou ženu podezíral, že si jeho syna bere jen kvůli postupu na společenském žebříčku.
Ve familii ovládané muži začala Patrizia tahat za nitky. Své diplomatické a manipulátorské schopnosti napnula k tomu, aby v rodinném klanu vždy získala nějakého spojence, kterého vzápětí zrádně potopila.
"Self-made woman" z nižších pater společnosti, která se s gustem dere vzhůru, ve filmu příhodně hraje Lady Gaga. Navazuje tak na některé prvky své veřejné image i role jako ve tři roky starém snímku Zrodila se hvězda.
Každý z představitelů Klanu Gucci na plátně působí jinak. Někteří více zaujmou účesem, maskou a módními detaily, zato mimiku užívají uměřeně - jako jeden z nejobsazovanějších amerických herců současnosti Adam Driver. U jeho Maurizia nepostřehneme rozdíl mezi naivitou a tichou přemýšlivostí, ze kterých později přechází do nesmlouvavé právnické tvrdosti.
Plešatého, sebelítostivého a nevkusného Mauriziova bratrance Paola ztvárnil k nepoznání namaskovaný Jared Leto za hranou parodie. Al Pacino jako Aldo Gucci předvádí další italo-americkou kreaci podobnou té ze slavného filmu Kmotr, kde hrál syna hlavy mafiánské rodiny.
Mnozí Američané na plátně své "ciao" a "grazie" málem zpívají, ale tam italština končí. Pokud zazní složitější repliky, tak většinou bez toho, abychom viděli ústa herců.
Přitom Klan Gucci má být co nejitalštější. Slyšíme všechny typy markýrování tamního přízvuku. Jeden vtip dokládající italskou fixaci na kvalitní espresso nestačí, je třeba zařadit dva. Samozřejmě nechybějí temperamentní gesta.
Řada scén funguje spíš izolovaně. Některé jsou i vtipné, jako když se Patrizia pokřižuje "ve jménu Otce, Syna a klanu Gucci". Jiné působí záměrně přepjatě, ironicky teatrálně. Celek se však pod tíhou dvouapůlhodinové stopáže rozpadá.
Někdy se scény míjejí timingem. Například když Gucciovi telefonují. O pointu se zde tlučou dvě věci - to, že Patrizia přitlačí Maurizia ke zdi, protože po něm chce sex, s verbální pointou "vyskočím z dortu", kterou pronáší Al Pacino jako hlavní trumf, kterým chce na oslavu pozvat synovce.
Salma Hayeková jako vědma Pina, Patriziina našeptávačka, by byla potenciálně zábavnou figurou. Ale to by nesměla mít jen pár výstupů, každý v jiném světle. Pina mohla být dobrou metaforou toho, jak šarlatáni dokážou iracionálně ovládat někoho, kdo sám manipuluje druhými. Anebo ji film mohl ukázat coby blízkou přítelkyni, skutečnou jasnovidku, případně drsňačku znalou nájemných vrahů. Ve výsledku má od každého něco, ale dohromady to nefunguje.
Nevadí, že Klan Gucci zjednodušuje nebo že se vzdaluje historickým událostem. Problémem je, že Ridley Scott rezignoval na vyprávění. Nepodává soudržný ani intenzivní příběh, jen sled scén. Módní přehlídku momentů.
Spoléhá na známé tváře, výpravu či úderné repliky. A samozřejmě auta nebo oblečení. Pikantní detaily dominují skoro jako v bulváru a pro vyznění je nakonec důležitější než režisér jeho dlouholetá spolupracovnice, kostýmní výtvarnice Janty Yatesová, a vůbec celá výprava.
Ze všech děl třiaosmdesátiletého autora Vetřelce, Gladiátora nebo jiné letošní novinky Poslední souboj nakonec Klan Gucci nejvíc připomíná čtyři roky staré Všechny prachy světa. Už ty ale patřily ke Scottovým slabším kusům.
Novince nepomáhají ani české titulky, na některých místech zavádějící. Větu "This is us" překládají jako "Takhle to je", města Milán a Svatý Mořic uvádí v nesourodé nepočeštěné podobě.
Film se odehrává v průběhu tří dekád. Když dojde do 80. a 90. let, karta se obrací a Patrizia začíná tahat za kratší konec. Tváří v tvář manželově milence Paole se pokusí charakterizovat sama sebe jako "ženu možná ne vždy etickou, ale férovou". Není zřejmé, jestli si to opravdu myslí, nebo lže. Když ale prosí o smilování, soucit každopádně nevyvolává.
Jako pomyslná Lady Macbeth nebo obdoba mafiánů z filmů Kmotr a Zjizvená tvář je příliš slabá a povrchní. Také proto, že vyprávění neustále osciluje mezi ní a Mauriziem.
Režisér chce sledovat celou dynastii Gucci, jako to udělal Mario Puzo v románu Kmotr a Francis Ford Coppola v jeho adaptaci. Ridley Scott chce dojít až do 80. a 90. let, rozehrát vztahy mezi hvězdnými herci a jejich rolemi, naťuknout vztah Západu ke svérázné italské popkultuře. Chce toho příliš. A na to, aby film působil podvratně nebo zábavně "přes míru", je zase příliš racionálně organizovaný.
Klan Gucci
Režie: Ridley Scott
Forum Film, česká premiéra 25. listopadu.
