Recenze: Film o Hepnarové je nejsilnější, když vypráví beze slov. Tehdy dosahuje evropské úrovně

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
23. 3. 2016 8:44
O osudu poslední popravené ženy v Československu vypraví nový český film Já, Olga Hepnarová, který česká kina uvedou od 24. března. "Natočit portrét masové vražedkyně, která trest smrti 'přijala bez sebemenší lítosti', jak psalo tehdy Rudé právo, není lehké. Režiséři se chvályhodně nepokouší postavu soudit a ve většině filmu přinášejí obraz komplikované bytosti, která nezapadá do okolního světa," píše v recenzi Tomáš Stejskal.
Herečka Michalina Olszańska jako Olga Hepnarová ve filmu Já, Olga Hepnarová, který bude mít premiéru 24. března.
Herečka Michalina Olszańska jako Olga Hepnarová ve filmu Já, Olga Hepnarová, který bude mít premiéru 24. března. | Foto: Bontonfilm

Kamera nehybně sleduje chodbu. Z jedněch dveří do druhých vejde Olga Hepnarová. Po dlouhé půlminutě z nich vyjde její otec, na tváři lehce provinilý výraz.

V podobných okamžicích je film Já, Olga Hepnarová, který zítra vstupuje do kin, nejsilnější. Chladný černobílý snímek, který umí vyprávět pouze obrazem, do distribuce přichází poté, co měl minulý měsíc světovou premiéru na Berlinale. Sebevědomý film evropského střihu vypráví o poslední ženě popravené v Československu.

„V úterý odpoledne nezvládla řidička nákladní automobil značky Praga RN,“ stálo 10. července 1973 v Rudém právu v kratičké zprávě s názvem Tragické následky dopravní nehody. O necelý rok později v článku s titulkem Rozsudek vynesen zazní: „Prohlásila, že ji mrzí, že nezabila víc lidí, že za tím, co udělala, stojí.“ Podobně lakonicky debutující režiséři Tomáš Weinreb a Petr Kazda vyobrazují protagonistku svého filmu i události, které předcházely činu, jemuž padlo za oběť osm lidí.

Natočit portrét masové vražedkyně, která trest smrti „přijala bez sebemenší lítosti“, jak stojí dále v Rudém právu, není lehké. Režiséři se chvályhodně nepokouší postavu soudit a ve většině filmu přinášejí obraz komplikované bytosti, která nezapadá do okolního světa.

Hepnarová v podání vycházejícího polského talentu Michaliny Olszańské se nahrbeně plouží, ve spoustě scén jen postává, mlčí, kouří. Ale i cigaretu mezi dvěma prsty drží jako odpudivý předmět. A netečně přijímá události i lidi okolo sebe, ať už jde o spolupracovníky či vlastní matku. Je jedno, jestli sedí u stolu na taneční zábavě nebo snáší surovosti od chovankyň léčebny, kde v mládí pobývala. Hepnarová působí spíše jako prázdná nádoba než jako člověk, který něco cítí. Ať už lásku nebo bolest.

Neproniknutelná povaha člověka, který se dopustí tak krajního činu, může filmaře svádět k tomu, aby o dotyčném vyprávěli jako o monstru. Ke cti režisérů patří, že se vyvarovali jak démonizace, tak obhajoby osobnosti a činů Hepnarové. Zůstali věrni svým dokumentaristickým kořenům a s odstupem hledí především na všední okamžiky v životě Hepnarové. Obyčejné scény u rodinného oběda dokážou vyjevit povahu normalizace i zcela univerzální téma odcizení mezi lidmi, které od sebe v tomto případě dělí mnohem víc než plocha jídelního stolu.

Oko režisérů se nechá unést snad jen v případě lesbických scén. Ty jsou poměrně explicitní a ukazují Hepnarovou jako člověka neschopného docílit vášně. V tomto ohledu film působí funkčně, a nikoliv lascivně. Ale přesto jsou erotické scény oproti zbytku snímku více estetizované, možná proto, že z polské herečky vyzařuje až příliš hvězdné charisma – navzdory tomu, s jakou důsledností Hepnarovou hraje.

Určitá neujasněnost konceptu se ukazuje na konci filmu, kdy Hepnarová v dopisech a závěrečné řeči u soudu dlouhými monology líčí svůj postoj ke světu. Z absurdity a neproniknutelnosti jejího činu se rázem stává doslovná obžaloba celé společnosti. Hepnarová vidí sebe samu jako sexuálního mrzáka, černou ovci, otloukánka, narkomana bez drog i bytost, která je „v horším postavení než americký černoch“.

„Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo. Acta non verba.“ Jenže z takových vět Hepnarová náhle působí jako intelektuálka, přesvědčená o svém právu na pomstu.

Tvůrce nelze vinit, že těmito slovy svou hrdinku obhajují, jak občas zní v recenzích. Ale „obžaloba společnosti“ působí až příliš těžkopádně. Do této chvíle byla Hepnarová vytržená z okolního světa a její – možná až „sartrovská“ – existenciální úzkost se vyjevovala především vizuálně.

V závěru jako by však slova, která říká, nepatřila do jejích úst. A na vině rozhodně není profesionálně odvedený dabing. V tu chvíli k divákovi promlouvá čtenářka náročné literatury.

Filmový recenzent Kamil Fila si myslí, že český snímek o nejznámější české masové vražedkyni Já, Olga Hepnarová měl být ještě o něco odvážnější. | Video: Kamil Fila
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 3 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy