Recenze: Rudý kapitán diváka pohltí, způsobí mu ale morální kocovinu

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
10. 3. 2016 0:00
Chladná detektivka Rudý kapitán z postkomunistické Bratislavy pohltí diváka filmařskými kvalitami a ukazuje cestu, jak natočit lokální, uvěřitelnou kriminálku. "Vedle nasnímání film vyniká především schopností kriticky uchopit dobu raných devadesátých let, o níž vypráví," píše v recenzi Tomáš Stejskal.
Rudý kapitán - trailer | Video: Fog´n´Desire Films

Když kamera bloudí po dobových novinových titulcích, mezi nimiž se vtipně ukrývají titulky filmové, a posléze spočine na fotogenické tváři polského herce Macieje Stuhra, nepřipomíná to ani trošku záběry z českého filmu.

Ale drsná nihilistická detektivka Rudý kapitán, která dnes vstupuje do tuzemských kin, se evropským žánrovým standardům nepřibližuje pouze mezinárodním obsazením. Vedle nasnímání film vyniká především schopností kriticky uchopit dobu raných devadesátých let, o níž vypráví.

Maciej Stuhr
Maciej Stuhr | Foto: A-Company

Během výkopových prací se na světlo světa dostanou lidské pozůstatky. Lebka proražená hřebíkem či kovové hroty zaražené pod nehty napovídají, že dotyčný neskonal pokojnou smrtí. Policejní tým uprostřed atmosféry dusného léta roku 1992 naráží na minulost plnou podivných vztahů mezi církví a StB, staré pořádky stále víc ovlivňují přítomnost, nad níž se kromě horka vznáší i blížící se rozpad Československa. Detektiv Richard Krauz v podání Stuhra navíc brzy zjistí, že v tomto případu umučeného kostelníka musí jednat na vlastní pěst.

Debutující režisér Michal Kollár adaptoval spolu se scenáristy Mirem Šifrou a Annou Fifíkovou román slovenského spisovatele Dominika Dána, v Česku původně vydaný pod názvem Kapitán Smrt. Pod pseudonymem Dán píše knihy skutečný policista, který čerpá z vlastních zkušeností. A filmařům se k tomu podařilo autenticky zachytit postkomunistickou dobu, v níž má vedle svobody místo i nedůvěra, skepse a zmar.

V duchu populárních skandinávských detektivek se z hledání tajemného Rudého kapitána, nechvalně známého svými drsnými výslechovými praktikami, stává střet se systémem. Film nepřináší ani tak žánrové napětí či divácký požitek z vyšetřování, ale spíše morální kocovinu. I když filmařsky velmi působivou – s podařenou dobovou výpravou i kamerou, která se nebojí neobvyklých úhlů záběru a v akční scéně se klidně vydá za jedním z hrdinů doslova mezi stébla trávy.

Rudý kapitán není okatou a přímočarou společenskou výpovědí, která podrážela nohy například ambicióznímu Ondříčkovu filmu Ve stínu, detektivce zasazené do padesátých let. Reflexe doby v Rudém kapitánovi vychází naopak z chladného pozorování. Možná až příliš chladného.

Detektiv Krauz nepřipomíná charismatické, zapálené bojovníky proti nepravostem, jen obtížně se lze na jeho jednání napojit, a postavě navíc ubližuje předabování do češtiny.

Chladný hrdina bez jasných motivací je možná záměrem tvůrců, kterým nešlo jen o žánrové napětí, ale také o reflexi doby. Jenže bez silnějšího pouta k protagonistovi se ze sledování filmu stává odtažité luštění detektivního rébusu. Filmařskou odvahu prokazuje obsazení, které často jde – v Česku celkem nevídaně – proti zavedenému hereckému typu, například Michal Suchánek v roli malé podsadité „svině“ je příjemným překvapením.

Rudý kapitán
Rudý kapitán | Foto: Fog´n´Desire Films

Místy divácky poněkud náročné pátrání po záhadném spisu StB každopádně udrží pozornost jen pomocí filmového stylu. Dobová Bratislava i další lokace vypadají přesvědčivě, akční scény v sobě mají dost fyzična i velmi vyhrocených a filmařsky náročných situací, jako je souboj uprostřed plamenů. Přesto se v takových okamžicích snímek občas pohybuje na hraně: některé motivy už připomínají trochu brakovější zákoutí kriminálního žánru.

Například zanechání dítěte v bytě, kde došlo k extrémnímu násilí, posiluje nihilistické vyznění filmu, ale zároveň patří spíš do béčkové kinematografie. Hrdinovi nelze jednoduše „žánrově“ fandit, přitom se však v některých chvílích Rudý kapitán odvíjí podle příliš jednoduchých „vzorečků“. I tak ale ukazuje cestu, jak natočit lokální, uvěřitelnou detektivku.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 3 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy