Recenze: Film Už je tady zas odkrývá, že Hitler dřímá v každém z nás

Tomáš Seidl
9. 3. 2016 0:00
Zdroj foto: CinemArt Zdroj foto: CinemArt
Adolf Hitler se ocitne v Německu Angely Merkelové a zjišťuje, že v něm panuje němý hněv i nespokojenost s poměry podobně jako v roce 1930. Je proto připraven vybudovat "Čtvrtou říši". Filmová adaptace knižního bestselleru Už je tady zas děsí tím, jak i spořádaní lidé tolerují Hitlerovu demagogii. "Film reaguje i na problémy současné, stále nebezpečněji 'hnědnoucí' Evropy, jež nejvíc dopadají právě na Německo," píše v recenzi Tomáš Seidl.
Už je tady zas - trailer | Video: CinemArt

Hitlerovská satirická komedie Už je tady zas se stala dalším důkazem toho, jak se němečtí filmaři dokážou úspěšně vyrovnávat s hlubokými ranami v novodobých dějinách své země. A to z dob nacismu (ve snímku Pád Třetí říše), z éry „enderáckého“ socialismu (Životy těch druhých, Věž), či západoněmeckého terorismu (Baader Meinhof Komplex).

Snímek Už je tady zas, který má zítra premiéru v tuzemských kinech, reaguje i na problémy současné, stále nebezpečněji „hnědnoucí“ Evropy, jež nejvíc dopadají právě na Německo.

Adaptace stejnojmenného bestselleru Timura Vermese, kterého se prodalo přes dva miliony výtisků, vychází z mystifikačního předpokladu, že Hitler na konci války nespáchal sebevraždu a probudí se v centru současného Berlína. Producenti soukromé televizní stanice ho ale považují jen za dokonalého Vůdcova imitátora. V důsledku toho se Hitler stane mediální celebritou s vlastním zábavným pořadem a zároveň hvězdou internetu. A kromě toho na svých cestách po Německu zjistí, že jeho demagogické nacionalistické vize „spořádání“ lidé nejen tolerují, ale že se k nim dokonce řada z nich hlásí.

S alternativní historií, v níž největší zločinec v dějinách lidstva na konci války nezahyne, si pohrávalo již více snímků, včetně českého psychologického dramatu Já, spravedlnost, které v roce 1967 natočil Zbyněk Brynych. Jedním z hlavních motivů v ich‑formě napsané stejnojmenné knižní předlohy filmu Už je tady zas se stala otázka zhoubného vlivu médií na veřejné mínění a zkoumání hranic, kam může zajít pokleslá zábava.

Filmaři tuto myšlenku akcentují a zároveň příběh aktualizují. Začíná na konci roku 2014 a reflektují v něm i příliv migrantů na starý kontinent a s ním spjatý nárůst xenofobie a extremismu. „Komik“ Hitler není v prostředí zradikalizovaném paranoidním strachem nadšeně přijímán proto, že by byl až tak vtipný, ale jeho příznivci jsou přesvědčeni, že má prostě pravdu.

Oliver Masucci ve filmu Už je tady zas.
Oliver Masucci ve filmu Už je tady zas. | Foto: CinemArt

Snímek se dotýká několika ošemetných témat, a proto hrozilo, že může vyznít trapně. Obavy umocnil i fakt, že svou kvazidokumentární formou připomíná nevkusnou komedii Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu a že ho natočil režisér David Wnendt. Tedy tvůrce lehce obscénní komedie Vlhká místa, jejíž protagonistkou byla dívka se značně svérázným smyslem pro hygienu. Wnendt se však na zrádném terénu ve svém novém filmu pohybuje většinou s ironií a vtipem.

Snímek se sice pomaleji rozjíždí a děj poněkud brzdí i vedlejší motiv rozkvétající lásky mezi „mamánkem“ vyhozeným z televize, jenž Hitlera doprovází, a „satanistickou“ sekretářkou, z některých sekvencí filmu ale mrazí. Jsou to především scény, v nichž herecký představitel Hitlera Oliver Masucci vychází do ulic a kamera zachytává převážně pozitivní reakce kolemjdoucích, z nichž někteří si s ním udělají i selfie. Anebo když Hitler hovoří s lidmi o demokracii, pracovních táborech, nezaměstnanosti, chudobě a cizincích.

Dráždivost všeho umocňuje skutečnost, že u těchto záběrů není vždy snadné rozlišit, kdy jde o inscenované scény s herci a s komparzem a kdy kamera opravdu zaznamenává autentické odezvy náhodných chodců.

V závěrečné čtvrtině snímek, který sebeironicky reflektuje i vydání své prozaické předlohy a vznik její filmové adaptace, oproti knize ještě přitvrzuje. Ve své politické provokaci přitom tvůrci zaujímají pro někoho snad až příliš doslovné, bezpochyby ale zásadní stanovisko k současné situaci v Německu i Evropě, kterou děsí strašák muslimských uprchlíků. Což je téma, jež napříč celým kontinentem nahrává všem novodobým populistům, národoveckým fanatikům – a možná i budoucím diktátorům.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Milion chvilek svolal na příští čtvrtek demonstraci, bude požadovat demisi Benešové

Spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na odstoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který naznačil, že čelil tlaku ministryně spravedlnosti Marie Benešové, svolal na příští čtvrtek demonstraci, na níž bude požadovat demisi ministryně. Konat se bude 20. května od 18:30 na Václavském náměstí.

"Nátlak Marie Benešové na Pavla Zemana je naprosto nepřijatelný. Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se chýlí ke konci a hradní kauzy probublávají. Tahle vláda nesmí rozhodovat o dalším nejvyšším státním zástupci," řekl k okolnostem pro pořádání demonstrace předseda Milionu chvilek Benjamin Roll. 

"Požadujeme demisi Marie Benešové. A požadujeme, aby vláda s trestně stíhaným premiérem nevybírala nového státního zástupce," dodal.

Spolek kvůli tomu zrušil původně plánované pondělní setkání "100 let stačilo!" k příležitosti 100 let od založení komunistické strany, kde plánoval předčítat jména obětí komunistického režimu před sídlem KSČM.

Zdroj: Domácí
Další zprávy