Kurt Russell, Jennifer Jason Leighová a Samuel L. Jackson ve scéně z Osmi hrozných. | Video: The Weinstein Company

Osm hrozných, 2015

Možná nejdražší film, ve kterém si po většinu času lidé povídají v jedné chýši. To stavení z Tarantinova předposledního snímku jako by však reprezentovalo celou Ameriku v době po občanské válce, zemi tehdy rozdělenou na Sever a Jih, podobně jako je rozdělená skupinka drsných protagonistů, které v dějišti uvězní zima a sníh.

Snímek sice připomíná chytrou konverzační divadelní hru, ale filmování v nehostinných podmínkách i tak vedlo k rozpočtu okolo 45 milionů dolarů. Tarantino navíc točil na pětašedesátimilimetrový filmový pás, tedy v dvojnásobném rozlišení, než je běžné. A už první záběry zimní krajiny odkazující ke klasickým westernům mají působit velkolepě.

Názvem film Osm hrozných odkazuje na westernovou klasiku Sedm statečných, Tarantino tím explicitně ukazuje na oblíbený modus operandi: vzdát poctu a zároveň provést radikální posun.

Tentokrát se inspiroval mnoha zimními westerny, od Velkého ticha Sergia Corbucciho po snímek Jeden den muže mimo zákon, jenž je podobný nejen prostředím, ale též zápletkou, v níž parta psanců uvízne v městečku uprostřed hor. Zároveň je snímek - od hudby Ennia Morriconeho přes atmosféru všeobecné paranoie až po konec, kde dvě přeživší postavy čekají na smrt - pastišem hororu Věc. Ten je také jediným referenčním snímkem, který Tarantino před natáčením pustil hercům.

Motiv postav uzavřených v jediném stavení slouží režisérovi také k hrátkám s dalším žánrem, klasickou detektivkou ve stylu Agathy Christie. Paranoia, podezřívavost a řevnivost postav patří ke všem zmíněným žánrům. Tarantino však obří stavení, kde se děj odehrává, využívá také jako metaforu rozkolů ve společnosti. Osm hrozných je zatím jeho nejpolitičtějším filmem.

Ten nejnovější, Tenkrát v Hollywoodu, začnou česká kina promítat příští čtvrtek 15. srpna.