Už v roce 2014, kdy měl premiéru, si získal oblibu díky své realističnosti. Zatímco zdejší televize začínaly přemýšlet, zda a jak napodobit temné severské detektivky, případy pražské mordparty nehledaly záhady a okultní zločiny, ale držely se toho, co se v Česku reálně vyšetřuje.
Spoluautor scénáře a bývalý šéf oddělení vražd pražské policie Josef Mareš přispěl detailním vyobrazením procedurálních úkonů kriminalistů i tím, jaké vztahy mezi nimi po revoluci panovaly.
Obzvláště tu druhou stránku ještě více vypíchl letošní seriálový hit Devadesátky, který se vracel do polistopadových počátků této kriminalistické party. Podobný realizační tým natočil jeden z vůbec největších seriálových trháků a přes dva miliony diváků letos v lednu a únoru každý týden sledovalo, jak se tvůrcům daří vystihnout dobu legračních sak a účesů, ale také, jak kriminalisté po roce 1989 propadají různým svodům a že není jednoduché zůstat čistě na té správné straně zákona.
Nyní se o to větší pozornost upíná k novým příběhům z doby, kdy už policisté nebojují tolik s organizovaným zločinem, spíše řeší jednotlivé, celkem "obyčejné" případy. Ve čtvrté epizodě, kterou mohli novináři vidět s předstihem, sice žena vietnamského původu nasedá do auta, startuje a následuje výbuch, jenž otřese okolními domy. Nakonec jde ale o poměrně všední díl zaměřený především na vztahy mezi kriminalisty a na to, jak postupují při vyšetřování.
Nepřítelem se pro mnohé hrdiny stávají moderní technologie a Ondřej Vetchý v roli Tomáše Kozáka poměrně autenticky ukazuje, že není kamarád s mobily či schůzkami přes Zoom. Výsledky má výborné, objasněnost případů by nemohla být lepší. A tak místo hodin do úmoru trávených v kanceláři vyráží třeba do oblíbené talkshow Karla Šípa. Kde ze sebe udělá joudu, který spíše než schopného vyšetřovatele připomíná postavu, jakou Vetchý hrál v Okresním přeboru. Sice "kapitána" týmu, ale zároveň trochu naivního a nedůvtipného snaživku. To jsou okamžiky, kdy to v nových epizodách nejvíce skřípe.
Seriál i nadále zůstává nejlepší v tom, jak vyobrazuje jednotlivé případy. Ty často spadají do kategorie "domácí zabijačka", místo hledání šokujících či krvavých momentů tak jde o zachycení drobných krůčků i psychologických triků, které kriminalisté s podezřelými či obviněnými sehrávají.
Do týmu se zapojuje mladá kolegyně v podání talentované Barbory Bočkové a tvůrci, k nimž na režijní pozici vedle Petera Bebjaka přibyl ambiciózní Michal Blaško, se snaží dotýkat nejen moderních technologií, ale také současných témat. Kriminalisté "ze staré školy" opatrně našlapují kolem toho, jak komunikovat s veřejností věci týkající se homosexuality, nebo řeší pozici ženy v týmu.
To jsou momenty, kdy seriál občas lavíruje na hraně, sází třeba na poněkud neobratné vtipy. Hlavní potíž je však v tom, jak svou postavu vyobrazuje Ondřej Vetchý.
Filmaři sice chtějí zachytit, že není lehké se dostat tam, kde dříve Tomáš Kozák viděl své nadřízené, jak už jen dosluhují. A nyní sám nazouvá tyto boty a zjišťuje, že ho občas dřou. Místy však není jasné, zda má hrdina opravdu být až takovou karikaturou sebe sama, nebo je to jen vinou přemrštěného hereckého projevu.
V Okresním přeboru bylo takové pojetí součástí konceptu. Jenže tady je Tomáš Kozák chvílemi schopný a bystrý kriminalista, jindy se vzteká a působí nedůvtipně jako dítě. Obzvlášť po civilním způsobu, jakým začínajícího Kozáka v Devadesátkách ztvárnil Kryštof Bartoš, jde v prvních epizodách nových Případů 1. oddělení o silně rušivý prvek.
I tak ale klady prozatím převažují. A samotné "rozvržení sil" v týmu bude nejspíš nadále tématem, protože záhy se vrací bývalý šéf Miroslav Hanuš, jemuž se nelíbilo úřadovat na prezidiu. Rázem se ocitá v roli podřízeného, kterému Kozák nechce svěřit sebelehčí úkol. A tak si nadále loupe a krájí jablka, ale sem tam mezi řečí utrousí podstatnou vzpomínku, jež služebně mladší kolegy navede na správnou stopu.
Jsou to jednoduché scenáristické hry, ale vlastně fungují coby pokus ukázat jisté stereotypy v komplexnějším světle. Kriminalisté často bývají vnímáni jako profese, kde dochází k vyhoření, kde už lidé čekají, kdy dostanou rentu, aby mohli odejít a shodit tu úmornou práci z beder. A tvůrci seriálu se snaží ukázat, jak v tomto ohledu může první zdání klamat. Jak snadno se z hvězdy týmu stane otravný ouřada, ale též naopak.
Uvidíme, jak bude dynamika v mordpartě fungovat nadále. Stále jde o seriál, který si nevystačí s vykreslením postav či atmosférou. Pečlivě se věnuje těm mravenčím aspektům policejní práce. Právě díky ní pak není potřeba rozuzlit případy pomocí náhod, jak je v českých detektivkách neblahým zvykem.
Tady stále hrají prim schopnosti protagonistů, byť lidsky to mnohdy nejsou ti nejlepší parťáci, s nimiž by člověk chtěl trávit večer na baru.
Seriál
Případy 1. oddělení III
Režie: Peter Bebjak a Michal Blaško
Novou epizodu třetí řady vysílá ČT1 vždy každé pondělí.
