Trailer z dokumentu Země v dohledu. | Video: MFDF Ji.hlava

O kočovných sběračích plodin

Země v dohledu
Režie: Mattia Petullà a Giulia Angrisani, sekce Opus Bonum

Opálená dívka nese obří špalek dřeva, s jeho váhou nemá větší potíž. A potíže jí nečiní ani fakt, že provizorní obydlí, které si právě buduje, je jen dočasné, a navíc jedním z mnoha.

Hrdinka snímku Země v dohledu se tak jako její kolegové živí coby námezdním sběrem zemědělských plodin. Chvíli přespává na pozemku jedné francouzské farmy, kde sbírá víno, později už je ve Španělsku na pomerančích či v Dánsku na jahodách.

Režiséři Mattia Petullà a Giulia Angrisani putovali s lidmi, kteří se kvůli své kočovné povaze nacházejí na okraji společnosti. Snímek není oslavou svobody ani kritikou současného fenoménu takzvané prekarizované práce, kdy dnešní generace mladých často nemá jistotu v podobě stálého úvazku či vlastního bydlení.

Tito nomádi se umí radovat z toho, že jsou relativně svobodní, vystačí si s málem, pracují, jen když potřebují. Jsou příkladem hodným následování? Či jen smutným dozvukem toho, jak funguje globalizovaný svět? Tvůrci vybízejí především k zamyšlení, jak v dnešní hektické době sdílíme společný prostor a kterak se vztahujeme k prožívání vlastních traumat. Umíme si připustit bolesti, nejistoty či úzkost? Na pozadí několika individuálních příběhů se odvíjí mimo jiné úvaha, jak se vyrovnat se světem zažívajícím různé typy krizí.