Anatomie pavouka. Film o Adamu Ondrovi hledá hranice gravitace i vlastního těla

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
12. 10. 2022 18:35
Vytáhlý šlachovitý mladík leží na žíněnce. Náhle hekne a protáhne se způsobem, který nepřipomíná lidský pohyb. Ten pavoučí muž nemá nadpřirozené schopnosti, ani není mimozemského původu. Jak ukazuje dokument nazvaný Adam Ondra: Posunout hranice, nejlepší český lezec a světová špička v disciplíně na obtížnost prostě je trochu zvláštní pavouk.

Snímek o něm začnou kina promítat za dva týdny. Tou dobou bude soutěžit o cenu pro nejlepší český titul na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, jenž začíná 25. října.

Podobných záběrů je v díle natočeném Janem Šimánkem a Petrem Zárubou víc. Muž visící mezi nebem a zemí popírá zemskou přitažlivost, soustředí se na každé pohnutí. Divák tají dech nad jeho pohyby. Ty ale odrážejí také povahu sportu, jemuž se devětadvacetiletý olympionik věnuje.

Lezení na obtížnost se neměří podle míst a medailí na jednotlivých soutěžích, byť i ony k věci patří. Adam Ondra je několikanásobný mistr světa. Pravou motivací horolezce však bývá zdolat takovou skalní stěnu, jakou nezvládl nikdo před ním. Překonat nikoli soupeře, ale sám sebe. A nikoli jen při vrcholných výkonech, ale při každém pohybu, na každém tréninku.

Je to sport, který se odehrává o samotě, daleko od všech - diváků, kameramanů, protivníků. A stačí pár vteřin tohoto citlivě pojatého portrétu, aby Adam Ondra zapůsobil jako člověk cele upnutý na jediný cíl. "Na estetiku pohybu," říká při přemítání, co se děje uprostřed skal, kdy se mysl řídí intuicí - ne jasně danými triky či pravidly.

Není to tak extrémní jako lezení bez jištění, jemuž se věnuje Alex Honnold, protagonista uhrančivého dokumentu Free Solo. Toho film z roku 2018 zachytil jako člověka, který má skutečně lehce "mimozemské" vidění světa. A sám si uvědomuje, že disponuje osekaným spektrem emocí, že má potíže vciťovat se do blízkých. Tento snímek probíral mimo jiné stinné stránky Honnoldových výkonů. Třeba když chtěl zdolat 975 metrů kolmý žulový masiv v kalifornském Yosemitském národním parku. "Jako dosáhnout na olympijské zlato," komentoval tehdy hodnotu bezprecedentního výkonu Honnoldův kolega.

Tvůrci filmu Adam Ondra: Posunout hranice ukazují především muže pohlceného prací. Po velkou část snímku jej vidíme připravovat se na loňské letní olympijské hry v japonském Tokiu. Z trochu jiných pozic se díky tomu - podobně jako ve Free Solo - odpoutáváme od žánru pouhého sportovního dokumentu, který by zachycoval výjimečného jedince a jeho útok na prvenství.

Film Adam Ondra: Posunout hranice uvede jihlavský festival, od 27. října ho začnou promítat kina. | Video: MFDF Ji.hlava

Free Solo byl místy až thriller, navíc kladoucí etické otázky a umožňující divákům setkat se s člověkem, jenž se vymyká, jenž vidí svět z neobvyklé perspektivy. Tvůrci portrétu Adama Ondry mají skromnější ambice. Nicméně též sledují specifického muže, pro něhož olympijské hry nejsou vrcholem kariéry. Spíše splněním povinnosti, když už tu ta možnost je.

Disciplíny, v nichž se soutěží, Ondrovi nevyhovují, jeho mety se nejmenují stříbrná či zlatá medaile, ale skalní stěna obtížnosti 9c a výše. Právě tu před pěti lety zdolal, čímž změnil hranice lezení.

Jeho snaha posouvat se je cítit z každého maximálně koncentrovaného pohybu. Také ovšem vidíme, jak obtížné bude žít po boku takto motivovaného sportovce. Byť má Ondra přítelkyni Ivu, která je sama zkušenou lezkyní, jejich soužití se podle filmu podřizuje tomu, co potřebuje ten úspěšnější z dvojice. Iva to vnímá a přijímá jako nutnou daň, což neznamená, že dovede vždy vše skousnout a být šťastná.

Snímek přitom nezůstává u konstatování, jací musí být vrcholoví sportovci nutně sobci. Spíše se pokouší odhalit uvažování člověka, který je v něčem nejlepší na světě. Co ho motivuje? Co ho činí šťastným? Jak vnímá okolí? Mezi řádky pak tvůrci zachycují absurdní snahu napasovat podobný sport do jasně daných olympijských regulí, k nimž patří fanoušci i velký byznys.

"Když cítím, že to mám pevně pod rukama, a dokážu jenom nastartovat svoji intuici, která už provádí jednotlivé pohyby, tak v ten moment duše a mysl opustí tělo," říká v jeden moment Ondra. Není v tom žádná velká mystika, s jakou by podobné věty pronášel nějaký propagátor meditací. Jde o pragmatický popis životní zkušenosti, která se pro vrcholového lezce stává ne snad něčím všedním, přesto dennodenně prožívaným.

Právě v tom je Ondrův portrét nejsilnější. Ukazuje věci mezi nebem a zemí jemně, drobnými postřehy, nikoli pomocí vzletných slov a obrazů, ale s rukama neustále umazanýma od křídy.

Film

Adam Ondra: Posunout hranice
Režie: Jan Šimánek, Petr Záruba
Bontonfilm, v kinech od 27. října.

 

Právě se děje

Další zprávy