Soud s nacisty a ničení měst. Jihlavský festival bude reagovat na ruskou válku

ČTK Kultura ČTK, Kultura
21. 9. 2022 15:00
Portrét lezce Adama Ondry, první český snímek ve virtuální realitě nebo největší přehlídku filipínské kinematografie v Evropě uvede 26. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Reflektovat bude i ruskou agresi na Ukrajině. Diváci uvidí novinky ukrajinského režiséra Sergeje Loznici nebo arménského tvůrce Artavazdy Pelešjana.
Na snímku z loňského ročníku je ředitel festivalu Marek Hovorka.
Na snímku z loňského ročníku je ředitel festivalu Marek Hovorka. | Foto: ČTK

Festival se uskuteční od 25. do 30. října. "I v minulých dvou letech jsme byli pyšní na to, jaký program můžeme nabídnout, ale to, co se chystá letos, se s tím nedá srovnat," tvrdí ředitel Marek Hovorka. "Je vidět, že pandemie plno filmů odsunula, skrze pandemii plno témat vykrystalizovalo a teď to do nás režiséři a režisérky pouští plnou parou," dodává.

Přehlídku aktuálního domácího dokumentu skýtá festivalová sekce nazvaná Česká radost. Vedle portrétu jednoho z nejlepších sportovních lezců světa nazvaného Adam Ondra: Posunout hranice od režisérů Jana Šimánka a Petra Záruby dojde třeba na dokumentární filmovou operu Kaprkód od Lucie Králové. Vypráví příběh československého skladatele Jana Kapra, autora zprvu protežovaného a posléze zakázaného komunistickým režimem.

"Film je v souladu s operním žánrem rozdělen na dějství. Sice postupuje chronologicky, nic ale nesděluje lineárně či polopatě. Vzájemně provázané obrazové i zvukové motivy tvoří spíš pomyslnou síť, jež odkazuje k nejednoznačnosti Kaprova života," napsalo o snímku Aktuálně.cz.

Poprvé jihlavská přehlídka do soutěžní sekce Česká radost zařadí film ve virtuální realitě. Jmenuje se Tmání, natočil jej Ondřej Moravec a tento měsíc ho uvedl na prestižním benátském festivalu. Vrací se v něm do dětství a dospívání, kdy bojoval s depresí. "Od přátel jsem za těch více než 13 let, co mě deprese pravidelně navštěvuje, mnohokrát slyšel: já si nedovedu moc představit, co prožíváš. Virtuální realita se tedy stala skvělým prostředkem, jak na tuto otázku odpovědět lépe než bezradným mlčením," říká Moravec.

Animovaný film budou diváci sledovat ve speciálních brýlích. "Situuje je přímo do Ondřejovy perspektivy, svět vnímáme jeho očima. Když se některé předměty snažíme ve 3D prostředí sebrat rukama, činíme tak animovanou verzí dlaní malého chlapce," popsalo Aktuálně.cz.

Poznámky k válce se jmenuje zvláštní retrospektivní část jihlavského festivalu. "Zkušenost posledních měsíců naše přemýšlení o válce a míru zcela změnila," míní ředitel Hovorka, podle nějž teď známé dokumenty natočené po roce 1945 provokují k jinému pohledu.

Festival proto znovu promítne například slavnou Noc a mlhu francouzského režiséra Alaina Resnaise. Podává svědectví o životech vězňů v nacistických koncentračních táborech. Další titul nazvaný Poslušnost od sociálního psychologa Stanleyho Milgrama zkoumá vztah člověka k autoritám a zjišťuje, čeho jsou lidé schopni, pokud dostanou příkaz shora. Snímek Atomic Café režisérů Jayne Loaderové, Kevina Raffertyho a Pierce Raffertyho s nadsázkou glosuje dobovou americkou propagandu kolem hrozby jaderné války.

Další programová sekce Souhvězdí uvede novinku osmapadesátiletého ukrajinského režiséra Sergeje Loznici. Film nazvaný Kyjevský proces rekonstruuje soud s nacisty z roku 1946. Autor ho začal točit ještě před letošní ruskou invazí. "Postupem času se stal velmi aktuálním. Pokud nebudeme mluvit o traumatech a tragédiích minulosti, budou nás navždy pronásledovat," vzkazuje Loznica.

Snímek z Kyjevského procesu od Sergeje Loznici.
Snímek z Kyjevského procesu od Sergeje Loznici. | Foto: MFDF Ji.hlava

Z jeho děl návštěvníci zhlédnou také letošní O přirozené historii ničení. Mapuje destrukci německých měst za druhé světové války. Loznica v něm klade otázku, zda je vyšším ideálem možné ospravedlnit užití prostředků hromadného ničení. "Útoky na civilní obyvatelstvo vidíme teď na Ukrajině, dříve se totéž dělo v Sýrii a svět jen přihlížel. Tento princip hromadného ničení musí analyzovat a reflektovat nejen politici, ale i filozofové, antropologové, sociologové, všichni, kdo studují lidskou společnost," míní autor.

Ještě jiná programová sekce Zvláštní uvedení zahrne dvouhodinovou verzi snímku Kunstkamera režiséra Jana Švankmajera nebo opus Příroda čtyřiaosmdesátiletého arménského tvůrce Artavazda Pelešjana, který se do Jihlavy vrací po sedmi letech. Do dějin kinematografie se zapsal inovativní střihovou skladbou, roku 2015 na festivalu získal cenu za přínos. Teď pořadatelé představí jeho novinku Příroda. Vznikala patnáct let a básnivě zobrazuje přírodní síly jako sopečné erupce, záplavy, tornáda nebo hurikány.

Snímek z Přírody od Artavazda Pelešjana.
Snímek z Přírody od Artavazda Pelešjana. | Foto: MFDF Ji.hlava

Součástí programu budou dále experimentální a hudební díla či retrospektiva u příležitosti 100. výročí filipínské kinematografie. "Díky obsáhlé rešerši a cestě na Filipíny se nám podařilo nahlédnout na filmy z bezprostřední blízkosti. Měli jsme možnost setkat se s tvůrci a spontánně je zapojit do hledání ztracených filmových pokladů," avizuje programová manažerka Adriana Belešová.

Projekce doplní pětidenní Inspirační fórum plné přednášek a diskusí. Bude se na něm mluvit o svobodě, technologiích nebo Ukrajině. Teorii takzvaného nerůstu představí řecký ekologický ekonom Giorgos Kallis, který v předloňské knize The Case for Degrowth hledal cesty, jak zastavit nekonečný tlak na růst spotřeby.

Dále vystoupí maďarská LGBTQI+ aktivistka Dorottya Rédaiová, teoretička genderových studií neboli oboru, který byl v její rodné zemi roku 2018 zakázán. O svobodě promluví filipínská umělkyně a lidskoprávní aktivistka Kiri Dalena. Digitálním technologiím se má věnovat americký odborný novinář Ben Tarnoff. O situaci na Ukrajině přijede promluvit spisovatelka a básnířka Oksana Stomina, která přežila několik týdnů intenzivního ruského ostřelování a bombardování v Mariupolu. Nyní o něm připravuje knihu.

Organizátoři též připomenou nedávno zesnulého režiséra francouzské nové vlny Jean-Luca Godarda, který pro jihlavský festival před třemi lety natočil znělku. A udělena bude i cena za nejlepší dokumentární knihu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 32 minutami

Při výbuchu ve škole v Kábulu zahynulo 19 lidí

Sebevražedný pumový útok ve škole v šíitské části afghánského Kábulu si dnes vyžádal nejméně 19 mrtvých a 27 zraněných. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters, která snížila předchozí uváděnou bilanci 29 zraněných. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Policejní mluvčí Chálid Zadrán uvedl, že výbuch nastal ve vzdělávacím centru v západní části města, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem útoků radikální organizace Islámský stát (IS).

Útok se stal v době, kdy se ve škole konaly přijímací zkoušky. Školy jsou v muslimském Afghánistánu v pátek obvykle zavřené.

"Útoky na civilní cíle dokazují nelidskou krutost nepřítele a nedostatek morálních zásad," dodal policejní mluvčí. Neupřesnil ale, kdo podle názoru policie za útokem stojí.

Jde o další z řady útoků, které sužují Afghánistán od doby, kdy se před více než rokem v zemi ujalo moci radikální islamistické hnutí Tálibán.

Zdroj: ČTK
Další zprávy