Mýtus jménem James Dean
James Dean jako Jim Stark na propagačním snímku k filmu Rebel bez příčiny (1955). Role zmateného teenagera, který se bouří proti hodnotám svých rodičů, z Deana udělala symbol mladistvé vzpoury a ikonu, jejíž odkaz přetrvává i desítky let po jeho smrti.
Před sedmdesáti lety se pro něj u křižovatky dnešní kalifornské silnice 46 a silnice 41 u Cholame zastavil čas. Dne 30. září 1955 se jeho stříbrné Porsche 550 Spyder proměnilo v pomačkaný kus kovu a zrodila se legenda, která dodnes fascinuje svět. Za ikonickým obrazem rebela v džínové bundě s cigaretou v koutku pootevřených úst se však skrývá složitější příběh o citlivém, nejistém a výjimečně talentovaném umělci, jehož život byl stejně intenzivní a protichůdný jako role, které hrál.
Co stálo za jeho raketovým vzestupem, který z něj během pouhých šestnácti měsíců udělal hvězdu první velikosti? Proč jeho odkaz, postavený na třech hlavních filmových rolích, rezonuje i po desetiletích s takovou silou?
V době, kdy se Amerika učila mluvit o neklidu dospívání, vdechl Dean postavám Cala Traska, Jima Starka a Jetta Rinka syrovou zranitelnost, kterou publikum do té doby na plátně nevidělo. Jeho civilní herectví, vycházející z vnitřního prožitku, se stalo pozvánkou do intimního světa člověka, který se do poslední chvíle snažil být pravdivý sám k sobě.
Tragický konec nezastínil jeho dílo, ale stvořil archetyp "věčně mladého" hrdiny. Deanův obraz - kluk s rozevlátým límcem, vyzývavým pohledem a tichem, v němž je slyšet celé drama - se stal univerzálním jazykem, jímž dodnes mluví generace hledající své místo.