Cruise se přimluvil u premiérky. Mission: Impossible se bude točit v Norsku

Reuters Reuters
25. 7. 2020 16:03
Norská vláda udělá výjimku pro amerického herce Toma Cruise a štáb, který v zemi letos na podzim natočí část nového filmu ze ságy Mission: Impossible. Výjimka spočívá v tom, že tvůrci nebudou muset do karantény, což jinak vyžadují hygienická nařízení.
Tom Cruise v srpnu 2018 při premiéře filmu Mission: Impossible - Fallout v Pekingu.
Tom Cruise v srpnu 2018 při premiéře filmu Mission: Impossible - Fallout v Pekingu. | Foto: Reuters

Příprava sedmého a osmého dílu lukrativní ságy, za kterou stojí studio Paramount Pictures, byla v únoru přerušena kvůli pandemii nového typu koronaviru. Sedmá Mission: Impossible má mít premiéru v listopadu 2021, osmý díl o rok později.

Tom Cruise si před kamerou zopakuje roli tajného agenta Ethana Hunta. Oba filmy natočí Američan Christopher McQuarrie, režisér dvou posledních epizod s podtituly Národ grázlů a Fallout.

"Filmaři budou dodržovat komplexní režim, aby předešli možné nákaze," slibuje norská ministryně zemědělství Olaug Bollestadová. "Během pobytu v Norsku budou dbát na to, aby nepřišli do kontaktu s jinými lidmi," dodává.

Všichni členové štábu musí mít před odletem i po příletu do Norska negativní testy na covid-19. Po celý pobyt jim budou asistovat zdravotníci a mobilní testovací laboratoř.

Podle norských médií Tom Cruise osobně požádal norskou premiérku Ernu Solbergovou a ministra kultury Abida Raju, aby akci povolili. Naposledy se tým pracující na nových dílech Mission: Impossible sešel v Itálii, kde natáčení utnula pandemie koronaviru.

Ve videohovoru mezi Cruisem a pracovníky ministerstva kultury Raja řekl, že se těší, až se filmaři do země vrátí.

"Ty jo, já taky. Nemůžu se dočkat," odvětil Cruise. "Zbožňuji Nory, vaši kulturu, krajinu, fjordy, hory, všechno norské. Je to nádherná země," dodal.

Výjimku z karantény udělilo tamní ministerstvo kultury také proto, že zahraniční štáb již od Norského filmového institutu obdržel grant ve výši 50 milionů norských korun, v přepočtu téměř 123 milionů českých korun.

Mission: Impossible patří k nejvýdělečnějším hollywoodským sériím. Zatím poslední předloňský díl Mission: Impossible - Fallout, který se také zčásti natáčel v Norsku, celosvětově utržil přes 791 milionů dolarů, což je okolo 17,8 miliard korun.

Po příletu do Norska dnes každý musí strávit deset dnů v karanténě. Výjimka platí jen pro zhruba dvacítku evropských zemí, ale nikoliv pro Američany. V pátek začaly norské úřady do karantény opět posílat návštěvníky ze Španělska, nově naopak karanténu po příletu nemusí absolvovat Maďaři.

Snímek Mission Impossible - Fallout je bombastický, ale chytře natočený, tvrdí kritik Kamil Fila. Film přináší divákům tolik, že si nemohou stěžovat. | Video: Kamil Fila
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Mladí lidé v Česku se obávají klimatických změn, cítí kvůli nim bezmoc či strach, ukazuje průzkum

Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Řešení klimatických změn považuje za extrémně nebo vysoce naléhavé téměř 46 procent mladých ve věku 15 až 20 let. Pro další třetinu má tento problém střední naléhavost.

O tom, že se globální změna klimatu projevuje již v současnosti, je přesvědčeno 83,6 procenta respondentů. Podle dalších téměř deseti procent se změna projeví v budoucnu. Zhruba sedm z deseti dotázaných uvedlo, že hlavní přičinou změn je lidstvo a jeho činnost.

Nějaký projev změn klimatu kolem sebe pozorovalo sedm z deseti mladých lidí. Nejčastěji zmiňovali vlny veder, sucho nebo naopak přívalové deště a povodně.

Obavy ze změn klimatu v průzkumu projevily tři čtvrtiny mladých. Výrazně víc je trápilo, jak změna uškodí budoucím generacím, než jim samotným. Podle dvou třetin dotázaných budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než je ten současný.

Další zprávy