Členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) v pondělí zahájili hlasování o nominacích na ceny Český lev. Akademici z letošní produkce hodnotí 94 snímků. Nominace vyhlásí 19. ledna v přímém přenosu České televize. Slavnostní udílení 33. ročníku výročních cen ČFTA, které symbolizují sošky Českého lva, se uskuteční 14. března příštího roku nově v Kongresovém centru Praha.
Členové filmové akademie posoudí 38 celovečerních hraných filmů, 15 dokumentárních filmů a 15 animovaných či loutkových filmů. Dále akademici zhodnotí 14 přihlášených seriálů a minisérií, které byly v letošním roce uvedeny na televizních obrazovkách či on-line platformách, a také 12 krátkých filmů.
Ceny Český lev jsou udělovány ve 24 statutárních kategoriích, prezídium ČFTA pak každoročně oceňuje mimořádný přínos české kinematografii a může udělit i cenu za mimořádný počin v audiovizi.
"Jsme vděčni za léta strávená v Rudolfinu, avšak Kongresové centrum otevírá pro slavnostní večer celou řadu nových možností, od velikosti pódia a větší kapacity hlediště po technické zázemí," uvedl prezident ČFTA Ivo Mathé.
Slavnostní večer se uskuteční pod supervizí režiséra a producenta Matěje Chlupáčka a scénografa Henricha Borárose. Režie přímého přenosu se opět ujme Michael Čech. Udělena bude rovněž tradiční Cena Magnesia za nejlepší studentský film. Ceremoniálem filmových cen bude hosty a televizní diváky poprvé provázet stand-up komička Bianca Cristovao, sestra zpěváka Bena Cristovaoa, která svou kariéru buduje zejména ve Spojených státech.
Český lev je prestižní filmová cena udělovaná od roku 1993. Filmy jsou hodnoceny na základě hlasování členů ČFTA. Jejím hlavním cílem je podporovat a propagovat české kinematografické umění v ČR i v zahraničí a vytvářet podmínky pro rozvoj českého filmu. ČFTA uděluje Českého lva a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. V současné době má 435 členů.
Českého lva za nejlepší celovečerní film roku 2024 letos získalo drama Vlny režiséra a scenáristy Jiřího Mádla připomínající rok 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. Vlny letos posbíraly šest cen ze 14 obdržených nominací. Mádl ocenění dostal za režii a scénář, cenu si odnesli i představitelé vedlejších rolí Tatiana Pauhofová a Stanislav Majer. Vlny bodovaly také v kategorii zvuk pro Viktora Ekrta.
Cenu za nejlepší herečku v hlavní roli převzala Pavla Beretová za postavu Petry ve filmu Veroniky Liškové Rok vdovy. Oldřich Kaiser za roli nemluvného a neústupného pěstitele ve filmu Zahradníkův rok dostal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Film Amerikánka Viktora Tauše v ceny proměnil tři ze 13 nominací, a to za nejlepší kameru, scénografii a kostýmy.
ČFTA každoročně uděluje i cenu za mimořádný přínos české kinematografii, letos ji získali režisér scenárista a herec Karel Smyczek a dirigent Mario Klemens in memoriam.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚFico přijal pozvání Zelenského na jednání, schůzku chce v EU, a ne na Ukrajině
Slovenský premiér Robert Fico přijal pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke společnému jednání o ukrajinsko-slovenské spolupráci. Na rozdíl od Zelenského, který navrhl schůzku na Ukrajině, by však Fico dal přednost jednání na území Evropské unie. Fico to uvedl v prohlášení po telefonátu se Zelenským.
ŽIVĚBývalý americký prezident Clinton zákonodárcům řekl, že neměl ponětí o Epsteinových zločinech
Bývalý americký prezident Bill Clinton v pátek řekl zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled, které sdílel na sociální síti X.
Jak a kdy může skončit válka. A co bude třeba udělat, aby Rus dodržel mírovou dohodu
Před několika dny to byly čtyři roky od momentu, kdy Vladimir Putin vyhlásil zahájení své speciální vojenské operace a rozpoutal největší válku na evropském kontinentu od roku 1945.
Příběh první dámy, která nikdy nestála jen v pozadí. Do kin míří dokument Livia
První dáma, promovaná ekonomka, manželka premiéra v neklidné době, diplomatka a v neposlední řadě také starostlivá matka a babička. To jsou jen některé z mnoha životních rolí Livie Klausové. Ve snímku Livia filmový štáb zblízka zmapoval její kariérní i osobní dramata, kterými procházela po boku svého muže, někdejšího předsedy vlády a prezidenta.
