Superhrdinské filmové ságy často spotřebují celý první díl na to, aby původ hrdiny, který už desítky let brázdí stránky komiksových sešitů, představily také divákům. Venom 2 neváhá věnovat „představovačce“ takřka dva snímky.
Pokračování příběhu o zrození jedné z nejznámějších a nejkomplikovanějších postav spidermanovského univerza je se stopáží 98 minut podstatně kratší než značně rozvleklá, tři roky stará „jednička“, utopená v protagonistově sebezpytu. Přesto velkou část děje zabírá fakt, že bývalý novinář Eddie Brock svádí vnitřní boj s podivným parazitem, který se chvílemi chová jako domácí mazlíček a jindy jako zrůda z vesmíru.
Herec Tom Hardy tak nepotřebuje parťáka ani protivníka, protože obojí má uvnitř a jen čeká, kdy se některá z Venomových stránek prodere na povrch. Čtyřiačtyřicetiletý Brit tak získává příležitost přesvědčit o svém komediálním talentu. Ale zmatené vyprávění mu nenabízí o mnoho víc.
Ve vězení sice Woody Harrelson coby padouch Carnage čeká, až se sám stane vhodnou tělní schránkou pro řádění symbioticko-parazitického tvora, ale než dojde k rozpustilému a celkem sympaticky přepálenému finále, zůstává příliš mnoho „volného“ prostoru.
V minulém díle alespoň Eddie Brock prožíval pád na dno, ať už byl jakkoliv zdlouhavý. Nyní se režisér Andy Serkis pouze pokouší vytěžit co nejvíce z „ožívání“ vnitřního démona Venoma v hrdinově hlavě i blízkém okolí, kam tato zubatá příšera vyhřezává z Brockova těla.
Serkis, herec známý rolí Gluma z Pána prstenů a dalšími počítačem stvořenými hrdiny, tu prokazuje jistý cit pro režírování digitálních výjevů, které mají působit když ne realisticky, tak přinejmenším fyzicky. A hřmotný Venom umí rozpoutat peklo, které v lepších momentech využívá podobně nespoutané energie jako blázniviny rozpolceného hrdiny komiksového snímku Maska z roku 1994. Ten ostatně také stál na epizodických eskapádách a dělal z protagonisty spíše komickou než děsivou, psychopatickou postavu, jakou byla Maska v komiksových originálech.
Filmový Venom si též neumí vybrat, zda je zrůda, nebo legrační, byť trochu drsné já navádějící hrdinu, aby zlobil.
První snímek neúspěšně usiloval o hlubší napětí mezi potemnělým hororem a zběsilou komedií. Ve dvojce už tvůrci na dramatické oblouky rezignují a ostřelují publikum brakovými nápady. Lze k nim pojmout sympatie, přesycenost závěrečných scén má kouzlo, pracuje se tu s enormní nadsázkou, která do světa komiksu patří.
Přesto toto rozjívené skotačení působí hlavně jako rozcvička před tím, než se jednou na scéně objeví Spider-Man. Když Harrelson a Hardy konečně vypustí své démony a rozpoutá se k tomu psychopatická romance - jako kdyby Bonnie a Clyde neprchali před spravedlností, ale z blázince -, divák relativně s chutí hltá přebarvené scény utopené v plamenech a běsu. Může si připadat, že překotně obrací stránky rychlého svižného komiksového příběhu, který však nepřipomíná nic víc než načrtnuté intermezzo.
Dva bubáci obalující se kolem těl hostitelů jako nezničitelné zubaté skafandry se ke konci vybičují k velkolepé akci, mezitím ale naplno odhalují, že co v původním snímku dřímalo jako nevyužitý potenciál, je nyní spíše pod vlivem jakéhosi náhodného generátoru nápadů.
Jednička oscilovala na hraně filmu o zrození superhrdiny i superpadoucha. Byl to též příběh o velmi radikálním přijetí něčeho cizího či cizorodého, o rozdílu mezi symbiontem a parazitem.
Nový snímek už se jen přemrštěně baví, odsýpá o něco svižněji, zato je o poznání předvídatelnější. Toto univerzum už své vtipálky má. Ať už je to „hodný chlapec odvedle“ Spider-Man, nebo drsnější a krvavější Deadpool.
Venom by se rád zařadil do party. Ale zatím mu hrozí, že bude spíše za otloukánka, kterému občas ostatní fandí, když se utrhne ze řetězu. Jinak však pro něj mají spíše shovívavé pohledy. A tak mu nezbývá než hrát si sám se sebou.
V parťáckých komediích na tohle obvykle bývají dva. Nesourodý pár naplňující otřepané pořekadlo, že co se škádlívá, rádo se mívá.
Eddie Brock si podobného kamaráda musí nosit v sobě. A jeho komediální potenciál je přes sympatické záblesky prchavý. Chvíli démon, chvíli zpovykané děcko. Tak v posledku - což je jeho největší hřích - nutí diváka staršího 12 let připadat si staře. Neboť místo aby se z jeho kousků radoval, nejraději by mu za jeho počínání naplácal na holou.
Venom 2: Carnage přichází
Režie: Andy Serkis
Falcon, česká premiéra 14. října.
