reklama
 
 

Recenze: Film Venom vtipně dělá z vesmírného parazita mazlíčka, ale je plný vaty

9. 10. 2018 18:24
Film Venom se dočkává až zdrcující a posměšné kritiky, což není úplně oprávněné. | Video: Falcon |  02:58
Nový komiksový film Venom má zvláštní náboj. Dovede oscilovat mezi hororem a komedií, mezi snímkem o superhrdinovi a superpadouchovi. Ubližuje mu však hodina naprosté vaty.

Eddie Brock nezažívá dobrý den. Protřelý investigativní novinář má vyzpovídat vědce Carltona Drakea s příkazem od nadřízeného, aby tomuto muži, který "by si nás mohl koupit", nekladl nepříjemné otázky. Jenže zrovna toho dne Brocka napadne prohrabat poštu své ženy, právničky, a náhodou v ní narazí na důkazy o Drakeových protiprávních praktikách.

Výsledek? Interview po prvních nepříjemných otázkách končí, Brock i s manželkou dostávají vyhazov a Brock k tomu navrch i kopačky.

Komiksový snímek Venom o jednom z nejznámějších padouchů ze světa Spider-Mana nezačíná zrovna originálně. A to ještě divák netuší, že následující půlhodinu se Tom Hardy v roli Eddieho Brocka bude poflakovat San Franciskem a s lahví v ruce se utvrzovat, že je naprostý loser.

Snímek, který nevznikl v produkci studia Marvel, ale u konkurenčního Sony, si z dynamických "marvelovek" nebere příklad. Dává si na čas, bloudí podobně jako jeho protagonista a už to vypadá na naprostý propadák. Jenže pak se konečně Brock rozhodne nebýt největším chudákem ve městě a znovu se na popud Drakeovy kolegyně blíže dívá na aktivity megalomanského vědce. V jeho laboratoři se nechtěně stává pokusným králíkem a odnáší si v sobě mimozemského parazita, který z půlky funguje jako proměnlivý organický skafandr s obřími zuby a z druhé půlky jako věčně hladová kosmická zrůda, která má chuť na čerstvé vnitřnosti.

Ve chvílích, kdy se Brock pere se svým symbioticko-parazitickým návštěvníkem a stává se padouchem i hrdinou v jedné osobě, se plně projevuje komediální talent třiačtyřicetiletého režiséra Rubena Fleischera, který natočil mimo jiné zdařilou komedii Zombieland.

Tom Hardy se potýká se svou temnou parazitickou stránkou, která za něj občas jedná a hlavně na něho často hovoří. Trochu to připomíná dva nesourodé parťáky z filmů jako Smrtonosná zbraň, kteří se nemohou vystát, ale nakonec by jeden za druhého dali ruku do ohně. Akorát v případě Venoma ti hašteřiví parťáci obývají jedno tělo.

Bohužel z podobného nápadu - o entitě, která částečně ovládá tělo i mysl hrdiny - těžil nedávný nízkorozpočtový sci-fi thriller Upgrade. I tak se Venom v poslední třetině mění v poměrně zábavnou podívanou. S vrcholnou scénou uprostřed restaurace, kam Eddie Brock přijde přesvědčit bývalou ženu, že není blázen a že vědec Drake podniká pěkně nekalé věci.

V noblesním prostředí však místo toho protagonista předvádí maniakální kreaci, která končí rozkošně provedeným ponorem do akvária s humry a pojídáním těchto živých korýšů.

Venom

Režie: Ruben Fleischer
Falcon, česká distribuční premiéra 4. října

Jenže pak je tu ta víc než hodina naprosté vaty, která ze snímku jako celku činí zmatené dílo, jež neví, čím chce být. A nespasí to ani akční finále, v němž se tvůrci digitálních efektů vyřádili na měňavkovitých parazitických "oblecích", vířících vzduchem a občas zcela opouštějících své hostitele.

Je to škoda, protože Venom má zvláštní náboj, s nímž dovede oscilovat mezi hororem a komedií, mezi filmem o superhrdinovi a superpadouchovi. Je to i příběh o skutečně radikální podobě přijetí něčeho cizího a cizorodého, letmá úvaha nad rozdílem mezi symbiontem a parazitem, odlehčená antiteze k hororům jako Vetřelec a pohádka o tom, kterak se skamarádit se svým parazitem.

Venom se vesměs dočkává až zdrcující a posměšné kritiky, což není úplně oprávněné. Je to sice nepodařený snímek, ale kdesi v něm dříme slušný potenciál. Bohužel většinu času zůstává zakuklený hluboko uvnitř - jako ten mimozemský parazit, o němž pojednává.

autor: Tomáš Stejskal | 9. 10. 2018 18:24

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama