Batman vs. Superman: Donutí temný rytíř muže zítřka krvácet?

Jarmila Křenková
Aktualizováno 14. 7. 2015 23:12
Nový film režiséra Zacka Snydera proti sobě postaví dvě ikonické komiksové postavy - Supermana a Batmana. Jak jejich filmový souboj dopadne, se zamýšlí Jarmila Křenková.
Foto: Warner Bros.

Glosa – Pro komiksové fanoušky je každoroční Comic-Con v San Diegu neuralgickým G(eek) bodem jejich popkulturních očekávání. Letos patřilo mezi nejvyhlíženější události představení nového traileru na blockbuster Zacka Snydera Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti.

Opulentní tříminutový klip potvrzuje, že půjde o film, jenž chce uspět ve spoustě úkolů, které si marvelovská konkurence rozložila do mnohem delšího úseku v rámci takzvané Fáze 1 (filmy od prvního Iron Mana po první Avengers). Batman vs. Superman tak chce být pokračováním Muže z oceli (2013), přípravou na samostatné filmy jednotlivých superhrdinů patřících do univerza DC (Detectiv Comics, nikoliv District of Columbia!) a zároveň předstupněm pro jejich společné filmy Justice League.

Nemá cenu spekulovat nad tím, zda se Ben Affleck hodí pro roli Batmana, nebo vypočítávat exploze a odkazy na 11. září. Trailer vypadá jako standardizovaný blockbuster, v němž momentálně nelze rozpoznat jakýkoliv autorský vklad. O to zajímavější je otázka, zda v pokusu o poměrně ambiciózní syntézu může film uspět. Třeba už z počtu postav, které jsou v traileru představeny (Zod, Lex Luthor, Wonder Woman a další), je zřejmé, že minimálně některým z nich hrozí, že bez sofistikovaného rozpracování, respektive zapracování jejich mytologie do fikčního světa, budou jen odškrtnutou položkou na seznamu, a nikoliv funkčním prvkem příběhu. Na podobné hromadění už doplatil třeba Sam Raimi ve třetím Spider-Manovi nebo Joel Schumacher se svými Batmany.

Zack Snyder, který dokázal funkčně adaptovat například Watchmen Alana Moora, by nicméně mohl být správným typem tvůrce pro takto komplexní projekt. Tedy za předpokladu, že vše bude směřovat ke zdůraznění ústředního konfliktu, jímž je střet Supermana s Batmanem, jejichž potýkání má v komiksovém médiu tradici trvající celé dekády. Batman a Superman totiž tvoří rub a líc DC univerza, dvě protichůdné tendence reprezentující dva odlišné světy a ideologie.

Superman je v našem světě cizincem, který hledá v systému oporu a adoptivní rodinu. Je tabula rasa, do níž se promítly všechny ideály; mužem zítřka, který ukazuje, jaké by lidstvo mohlo být, když překoná strach, předsudky a nenávist. Zároveň ale může být systém pro Supermana pastí a reflektovat jeho naivitu a touhu po uznání (viz komiks Marka Millara Superman – Rudá hvězda, kdy malý Kal-El namísto v USA přistane v SSSR a stává se oddaným komunistou).

Batman je naopak člověkem-individualistou, kterého systém zradil, když nedokázal předejít vraždě jeho rodičů nebo ji adekvátně potrestat. Temný rytíř si proto vytváří vlastní alternativní morálku a pěstuje si podezřívavost vůči moci a kontrole reprezentované systémem. Zatímco tedy Superman reprezentuje princip dne, světla a rozumu, Batman vládne noci, nejistotě a šílenství.

Bude Batman Supermanův strážce?

Vzhledem k tomu, že tvůrci tentokrát nevycházejí z jednoho konkrétního komiksu (byť v Muži z oceli převzali to nejlepší z origin příběhů Geoffa Johnse), bude asi v případě filmu Batman vs. Superman nejvíc záležet na tom, zda se jim podaří najít oporu v některé z tradičních komiksových linií, jako tomu bylo v případě Nolanovy batmanovské trilogie. Ta je mimochodem ideálním polem, na němž lze sledovat filmové potýkání se s komiksem, přičemž největším omylem je teze, že jde o nekomiksové filmy, jejichž hlavní předností je realističnost. Nolanův přínos ovšem nespočíval v originálním tvůrčím gestu, ale v precizní práci s oběma médii.

Temný rytíř byl návratem ke kořenům batmanovského mýtu, když sofistikovaně vycházel z komiksů Franka Millera (například Návrat temného rytíře) a Jepha Loeba (Dlouhý Halloween). Jde o linii, která čerpá především z expresionistické estetiky, detektivek drsné školy a noirových filmů. Stejně intenzivně se ale také vztahuje k látce, která koresponduje se současností, a propojuje tak minulost s dneškem díky společnému jmenovateli, jímž je vize světa pod permanentním tlakem. Na jedné straně se tedy od komiksové předlohy odpoutává a zahlazuje ji, když ji upozaděním klasické komiksové sekvenčnosti přepracovává v realistickém stylu, zároveň ale z komiksu aktivně přejímá prvky, které toto médium vstřebalo z různých zdrojů, a využívá je při charakterizaci postav a konstruování významů.

Trailer, který máme k dispozici, zatím nejvíc napovídá, že by pro Snydera mohlo být podobnou určující linií pojetí Batmana coby Supermanova strážce, který z pozice svých ideálů a mravního kodexu posuzuje, zda je poslední syn Kryptonu pro lidstvo hrozbou, či nikoliv. Pro scenáristy bylo navíc setkávání těchto komiksových ikon vždy výzvou ke konfrontaci lidského intelektu a nadlidských schopností (viz například citace z Návratu temného rytíře: „Chci, aby sis pamatoval, Clarku, jediného člověka, který tě porazil.“).

Podobnou roli ovšem v komiksech někdy zastává i Lex Luthor, kterého k jeho zločinům motivuje paranoia, že by se Superman mohl obrátit proti lidstvu. Zde jej zatím vidíme jako extravagantního mladého génia s tváří zakladatele Facebooku, a jeho role v příběhu je tak nejasná. Jakkoliv je tedy trailer formálně standardní a v některých aspektech poměrně jasně napovídá, kam se tvůrci vydávají, řadu nových otázek v návaznosti na naši (ne)znalost DC univerza naopak vyvolává.

Batman v Superman: Dawn of Justice - Comic-Con Trailer | Video: YouTube
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy