Nejhorší filmy roku 2008: ------------------------- * Jednoznačným vítězem je parodie Disaster Movie * Špatně dopadly komedie (Učitel lásky, Zohan, Paris) * Nepovedly se ani čivavy, horory a melodramata * Po Kotíkovi se chce, aby přestal točit
Praha - Jak se určují nejhorší filmy roku? Vždyť vkus je tak subjektivní! Výběr toho údajně nejhoršího navíc málokdy postihne ty opravdu nejhůře udělané filmy: ty většinou nebývají uvedeny do kin vůbec, nebo jenom ve velmi malém množství kopií, a tudíž nepůsobí takové škody.
I tak zůstávají otázky - je nějaký film špatný, protože chce jen primitivně bavit, a spoustu lidí, kteří se necítí být cílovou skupinou, tato primitivnost uráží? Nebo je horší, pokud se jiná díla snaží působit umělecky, krásně a hlubokomyslně, ale nedaří se jim to?
A co dělat s filmy, které se programově snaží být špatné, nevkusné, potrhlé a útočit na diváky záměrnou laciností a pokleslostí? Jsou skutečně špatné, protože se nepovedly, nebo jsou schválně tak moc špatné, až jsou dobré?
Například magazín Cinemablend letos opět sestavil žebříček „extrémně zábavných špatných filmů", na jehož trůnu tentokrát vévodí tituly Zombie Strippers (Zombie striptérky), v němž účinkuje pornohvězda Jenna Jamesonová, a Hamlet 2 s praštěným britským komikem Stevem Cooganem.
Následující přehled filmů, jež se loni podle všeho nepovedly a urazily spoustu recenzentů i diváků, vychází z výročních anket zhruba tří desítek anglosaských časopisů a vybírá z nich tituly, které se opakují. Většina periodik zveřejnila desítku nejhorších filmů, zdaleka největší záběr měly Timesy, které uspořádaly rovnou 100 špatných filmů roku 2008.
Nejhůř jsou na tom komedie
Tyto ankety byly dílem jednotlivců či malých redakčních týmů, přesto se mnohdy pozoruhodně překrývají. Jistou korekcí pro výběr byly ohlasy uživatelů internetových filmových databází, kteří sice nereprezentují dokonale složení obyvatel planety a jsou to spíše zažraní milovníci filmů než běžní konzumenti, nicméně jejich hlas už má jistou statistickou váhu.
Jaké filmy a jaké typy filmů byly tedy letos obecně nenáviděny? Nejhůře jsou na tom komedie a parodie. Zdá se, že rozesmát blbce není umění, ale udělat inteligentní zábavný film je nad síly mnohých filmařů.
Jednoznačně nejhůře loni dopadl snímek Disaster Movie, na nějž v Americe nevyšla jediná kladná recenze (pouze jedna, napůl omluvná v Austrálii) a jejž 20,5 tisíc hlasujících na IMDb.com vyneslo až na druhou příčku nejhorších filmů všech dob.
Film, který se pokoušel "parodovat" velké letní snímky roku 2008, není pouze tupý a příšerně zahraný, ale navíc míří úplně vedle, protože chtěl zesměšňovat tituly, které v době jeho natáčení ještě neměly premiéru.
Namísto toho, aby autoři prokázali lásku k parodovaným žánrům, prozrazují jen nepochopení, v čem jsou originály zábavné, případně čím jsou jejich klišé směšná. Víc recenzentů po celém světě vyjádřilo přání, aby režiséři Jason Friedberg a Aaron Seltzer už nikdy nic netočili a raději umřeli, protože jejich zločiny páchané na humoru jsou neomluvitelné.
Aaron Seltzer má navíc letos na svědomí ještě podobně příšernou pseudo-parodii Tohle je Sparta! (Meet the Spatrans), která rovněž figuruje v anketách o nejhorší filmy.
Druhý i mezi největšími ubožáky
Velice nevraživě jsou přijímány i parodie s politickými tématy. An American Carol (Americká koleda) se pokouší parodovat demagogického dokumentaristu a aktivistu Michaela Moorea a bohužel je v ní ví křeče než vtipu.
Naprostým nihilistickým zjevením se stal Postal, podivná adaptace počítačové hry, která chce být zároveň satirou na George Bushe a Usámu bin Ládina.
Německý režisér Uwe Boll, svorně nenáviděný u statisíců diváků, se pokusil natočit tentokrát záměrně špatný film, ale dopadl stejně jako chlapík ze známého vtipu "jsi takový ubožák, že kdyby se pořádala soutěž o největšího ubožáka, tak budeš druhý, protože nemáš na to ani být první mezi ubožáky".
Za letošní nejhorší nikoli parodii, ale již (údajně) komedii s prvky satiry je pokládán Učitel lásky (The Love Guru) s Mikem Myersem. Ten zde ztvárnil nadrženého indického učitele duchovních nauk, jenž přijede do Ameriky, aby pozvedl morálku hokejistovi, s nímž se rozešla žena. Snímek urazil mnohé hinduisty a málokoho pobavil.
V těsném závěsu za Myersem skončil Adam Sandler s holičsko-židovskou komedií Zohan: krycí jméno kadeřník, v níž se bývalý člen izraelských speciálních jednotek rozhodně stříhat v New Yorku lidem vlasy. Tento snímek si ovšem našel i řadu zastánců, kteří v jeho důsledné trapnosti vidí zobrazení absurdity izraelsko-palestinského konfliktu.
Nedařilo se čivavám ani jejich chovatelce Paris
Mezi fackovacími panáky a panenkami roku nemůže chybět Paris Hiltonová, která se snažila o humor v nechutné komedii Kráska a ošklivka (The Hottie and the Nottie).
Ušetřeni zloby nezůstali ani Cameron Diazová a Ashton Kutcher protivné romantické komedii Stalo se v Las Vegas (What Happens In Vegas) a vcelku očekávatelně figuruje mezi nejhoršími filmovými zvěrstvy roku psí film Beverly Hills Chihuahua, z něhož byl díky bizarním upoutávkám šířeným po internetu fenomén ještě dříve, než se dostal do kin.
Letošek definitivně potvrdil, že americké předělávky asijských hororů nevycházejí. Jak Oko (The Eye), tak Clona (Shutter), Zrcadla (Mirrors) či Zmeškaný hovor (One Missed Call) se nedokážou přiblížit poetice originálů a vlastně ani nezajímají dostatečné množství diváků.
Značně dráždí kritiky i mnohé diváky uslzené romance a vůbec dojáky, které se pokoušejí navozovat dojem vznešena. Jedna anketa za druhou si to pak vyřizuje se snímky jako jsou Noci v Rodanthe (Nights in Rodanthe) a Sedm životů (Seven Pounds). V prvním po sobě hodinu a půl vrhají pohledy v přímořském domě na pláži Richard Gere a Diane Lane, v druhém citově vydírá Will Smith, jenž chce odčinit dávné hříchy.
Z velkorozpočtových hitů byly často Funny Games
Z filmů s vyššími uměleckými ambicemi to letos schytaly od americké kritiky především tituly Slepota (Blindness) s Julianne Mooreovou, Hounddog s Dakotou Fanningovou a Funny Games USA s Naomi Wattsovou.
Prvnímu je vyčítána okázalá symboličnost příběhu o celosvětové epidemii slepoty, druhému emocionální přepjatost v líčení traumatických následků znásilněné holčičky, a třetímu bezohlednost vůči divákům, kterým není poskytnuto žádné vysvětlení, proč museli sledovat drastické mučení. Tento bod je nicméně polemický, protože režisér Michael Haneke chtěl diváky potrestat za jejich zvědavost a vysvětlení nepodal schválně.
Mezi velkorozpočtovými (potenciálními) hity letos bylo také hodně snímků, jež nakonec byly spíše vysmívány než milovány. Ať už šlo o návrat Rolanda Emmericha do pravěku v epickém 10 000 let př. n. l. (10,000 B.C.), rozháranou akční sci-fi s Vinem Dieselem Babylon A.D. či excentrický „dětský" film z prostřední futuristických automobilových závodů Speed Racer. Ten byl ovšem v jiných anketách často prohlašován i za jeden z nejlepších filmů roku a jeho formální stránka se dočkala řady odborných analýz.
Velmi špatný rok měl letos herec Mark Wahlberg. Jeho dva snímky, mysteriózní horor Stalo se (The Happening) a adaptace počítačové hry Max Payne, leží zjevně v žaludkům spoustě lidí.
Podstatnou informací k tomuto přehledu je, že vyjma Čivav a Zohana se žádný z výše uvedených filmů nestal hitem, a jde tudíž o propadáky ve všech významech tohoto slova. Jistě, že se objevilo i hodně negativních ohlasů na hity typu Sex ve městě, Mamma Mia!, čtvrtého Indiana Jonese či bondovského Quantum of Solace, ale v převážné většině tyto filmy uspokojily požadavky cílového publika.
Kotíku, už, prosím, netočte
V České republice panuje zvláštní stav. Hollywoodské filmy sice bývají často kritizovány všemi diváckými skupinami, ale v součtu jsou vždy víc pranýřovány české snímky, jimž je často vytýkána nejenom hloupost, prázdnota a trapnost, ale navíc i ubohé řemeslné kvality. V porovnání s krizí porevoluční české kinematografie i ty nejhorší americké filmy mají tempo, načasování, dobrou kameru, navazující střihy nebo správně nasazený zvuk.
Československá filmová databáze (CSFD.cz), jež má v současnosti kolem 135 tisíc uživatelů (v podstatě jedno krajské město), je doslova semeništěm nenávisti vůči českým filmům a pro zdejší tvůrce musí být značně traumatizující číst si tam velmi nevybíravé komentáře, jimž sebetvrdší oficiální kritika nesahá ani po kotníky.
Letos jsou hlavními otloukánky režiséři Martin Kotík za Vy nám taky, šéfe!, Dušan Klein za Svatbu na bitevním poli, Filip Renč za Na vlastní nebezpečí, Jan Tománek za Kozí příběh - pověsti staré Prahy, F. A. Brabec za Máj a stálice Zdeněk Troška za Nejkrásnější hádanku.
Kvůli Martinu Kotíkovi dokonce již vznikla i internetová petice, která ho žádá, aby zanechal jakékoli další práce ve filmovém průmyslu.
