Snímek, jenž vznikl v česko-francouzsko-slovenské koprodukci, ve své kategorii porazil například Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo režisérů Amandine Fredonové a Benjamina Massoubrea, které pracují s populárními motivy kreslíře Jeana-Jacquese Sempého. O cenu usiloval také příběh Myška a medvěd na cestách od Jeana-Christopha Rogera a Juliena Chhenga.
Ve Francii film Pavlátové nabyl obliby u diváků i kritiky. Již dříve obdržel cenu poroty na festivalu animované tvorby v Annecy. Snímek vypráví příběh Heleny, která v afghánském Kábulu začíná novou životní etapu po boku svého manžela Nazira, se kterým se seznámila na univerzitě v Praze. Pod jménem Herra si zvyká na nový životní styl Nazirovy velké rodiny. Ne všichni však mají v této familii tak velké srdce jako Nazir a tolik smyslu pro humor jako pokrokový dědeček. Do hrdinčina života vstupuje citlivý chlapec jménem Mad, i s jeho pomocí začíná Herra hledat domov v cizí zemi. Film vznikl na motivy novely Frišta novinářky Petry Procházkové.
Režisérku Pavlátovou knižní předloha uchvátila nejen díky ironickým komentářům Evropanky, která se ocitla v intimitě muslimské rodiny, kam by se člověk běžně nepodíval. Přes mnohé rozdíly našla řadu důvěrně známých věcí.
Animaci zvolila záměrně, i tak lze podle ní vyprávět mnohovrstevnatý příběh. Na výrobě filmu se podíleli i koproducenti z Francie, animovalo se v pražském studiu Alkay a na ostrově Réunion. V hlavní mužské roli zní v mezinárodní verzi hlas afghánského herce jménem Haji gul Asir, v češtině ho ztvárnil Hynek Čermák.
Šedesátiletá režisérka, výtvarnice a animátorka Pavlátová ještě před sametovou revolucí absolvovala pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, koncem 90. let minulého století působila v USA. Za své filmy obdržela mnoho ocenění včetně nominace na Oscara pro grotesku Řeči, řeči, řeči z roku 1991 nebo Zlatého medvěda v Berlíně, kterého o čtyři roky později získalo její Repete.
V současnosti Pavlátová vede katedru animace na pražské FAMU. Moje slunce Mad je její první celovečerní snímek od roku 2008, kdy natočila hrané Děti noci s Marthou Issovou v hlavní roli.
Francouzskou cenu César za nejlepší film v pátek večer dostalo La Nuit du 12 režiséra Dominika Molla. Snímek uspěl také v pěti dalších kategoriích, odnáší si i ocenění za režii. Film vypráví o neúspěšném vyšetřování upálení mladé dívky. Hlavním námětem příběhu, který částečně inspirovala skutečná vražda, jsou však vztahy mezi muži a ženami.
Slavnostní předávání v Paříži krátce přerušila ekologická aktivistka s tričkem "We have 761 days left" (Zbývá nám 761 dní). Organizátoři ji nechali vyvést ochrankou. "Nemohu sledovat, jak se svět řítí do záhuby," zdůvodnila aktivistka.
Herečka íránského původu Golšifte Farahaní, která už mnoho let žije ve Francii, připomněla a vyjádřila podpdoru protestům v Íránu proti teokratické vládě.
Několik cen, například za scénář, si odnesla kriminální komedie Nevinný režiséra Louise Garrela. Ten při přebírání sošky připomněl už rok trvající válku na Ukrajině.
V uplynulých ročnících předávání cen čelilo klesající sledovanosti. Letos bylo výrazně kratší a skončilo krátce před půlnocí.