Evropská muzea se bojí ztrát. V Paříži či Amsterdamu opět otevřela, lidé ale nechodí

ČTK ČTK
26. 10. 2020 8:40
V rozlehlých sálech s klenutými stropy, které hostí sbírky starých holandských mistrů v amsterodamském Rijksmuseu, návštěvníkům v těchto dnech musí připadat, že mají celé toto místo jen pro sebe. Před propuknutím pandemie se tu denně tísnilo asi 10 tisíc lidí. Nyní jich chodí jen asi 800, píše zpravodajský server The New York Times.
Pařížské muzeum Louvre
Pařížské muzeum Louvre | Foto: ČTK/DPA

I při nynějších přísných pravidlech, kdy se zájemci musí objednávat předem, nosit roušku, držet se stanovené trasy a dodržovat alespoň dvoumetrový odstup od ostatních, by Rijksmuseum mohlo denně uvítat až 2500 lidí. Veřejnost se o omezený počet vstupenek nijak nedere.

Na druhé straně města muzeum Hermitage Amsterdam prodloužilo expozici carských klenotů z ruské státní sbírky, která vloni přitahovala 1100 návštěvníků denně. Nyní muzeum omezilo prodej vstupenek na 600 denně - ale prodá jen zhruba polovinu.

Ve Spojených státech se znovuotevírají kulturní instituce s novými koronavirovými pravidly a poohlížejí se po zkušenostech z Evropy, kde byla některá muzea otevřená od května. Američany zajímá hlavně to, jak může veřejnost reagovat na pozvání k návratu. Zatím mají jen málo důvodů k optimismu.

Prakticky všechna evropská muzea trpí úbytkem návštěvníků a jejich schopnost vyrovnat se s touto situací závisí prakticky výhradně na tom, jak jsou financována. Instituce podporované vládou jsou schopné bouři ustát a utáhnout opasky. Avšak muzea závislá na prodeji vstupenek čelí těžšímu rozhodování - mnoho propouští zaměstnance a mění strukturu svého obchodního modelu.

Informace o návštěvnosti napříč Evropou vyprávějí dost konzistentní příběh: muzea, která znovu otevřela, mají zhruba třetinu návštěvníků, než kolik měla ve stejném období loňského roku.

Pařížský Louvre hlásí asi 4500 až 5000 lidí denně v porovnání se zhruba 15 tisíci před rokem. Berlínská státní muzea, pod která spadá 18 institucí v německém hlavním městě, mají asi 30 procent obvyklé návštěvnosti.

Jiná muzea jsou na tom ještě hůř. Van Goghovo muzeum v Amsterodamu denně navštíví jen asi 400 lidí, zatímco bývalo zvyklé na 6500 denních návštěvníků. "V muzeu je teď opravdu, opravdu velké ticho," říká ředitelka Emilie Gordenkerová.

Cestovní omezení a uzávěry hranic dramaticky snížily počet zahraničních turistů v evropských metropolích. Během léta instituce v Nizozemsku hlásily nárůst turistiky ze sousední Belgie a Německa; ta ale opět opadla se zářijovým začátkem školního roku a nárůstem nových případů covidu-19, kvůli nimž byl v několika nizozemských městech včetně Amsterodamu vyhlášen "červený stupeň".

Evropské vlády podporují mnoho národních kulturních institucí, ale napříč kontinentem existuje celá škála podnikatelských modelů od soukromě zřízených muzeí, která nedostávají prakticky žádné vládní peníze, až po ta, která plně subvencují daňoví poplatníci.

V posledních letech vlády v mnoha zemích včetně Nizozemska začaly krátit podporu pro muzea úměrně tomu, jak politici tlačili na více "americký model" financování, který více spoléhá na získané příjmy.

Několik evropských zemí - včetně Británie, Francie, Německa a Nizozemska - už oznámilo vládní balíčky pomoci pro umělecké instituce. Ale mnoho místních muzeí se stejně obává značné ztráty.

"Pro několik následujících let předpovídáme ohromné ztráty a hodně pomalý návrat k normálu," řekla Lidewij de Koekkoeková, ředitelka Rembrandtova domu - muzea v bývalém domě a ateliéru Rembrandta van Rijna. Před pandemií bylo 80 procent návštěvníků muzea ze zahraničí.

"Očekáváme, že v roce 2024 bychom se mohli vrátit na běžné počty návštěvníků," dodala. "Finančně je to dost katastrofa."

Video: Omezení kultury? Noční život není jen Techtle Mechtle, kultura musí přežít, říká Zaorálek

Noční život není jen Techtle Mechtle, je to důležitá část toho, co bychom měli podpořit. Věřím, že na vypnutí ekonomiky se připravovat nemusíme. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Rusko stálo za smrtí Litviněnka v Británii, oznámil evropský soud

Rusko podle Evropského soudu pro lidská práva stálo za smrtí zběhlého ruského agenta Litviněnka v Británii v roce 2006. Byl otráven plutoniem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy