Brad Pitt a Bruce Willis ve 12 opicích. Foto: Profimedia.cz | Video: Universal Studios

12 opic

Slavné dystopické sci-fi 12 opic režiséra Terryho Gilliama poskytlo Pittovi další příležitost ukázat se mimo nabízené škatulky. Coby pacient psychiatrické léčebny dokonale zapadl do tohoto lehce vyšinutého snímku, který nečerpal ani tak z tradice žánru sci-fi o cestování časem, jako spíše z mnoha evropských zdrojů.

Volnou předlohou scenáristů byl krátký experimentální film Rampa od Chrise Markera ze 60. let, poetické dílo sestavené z fotografií. A fotografie Čecha Josefa Sudka se staly dalším podstatným vlivem. Smutek, jenž z nich vyzařoval, chtěli tvůrci přenést na plátno.

Někdy byly inspirace tak velké, až se staly předmětem soudního sporu, jako když autoři až příliš imitovali styl a design avantgardního architekta Lebbeuse Woodse. Gilliam nicméně jako obvykle příliš nedbal na předlohu, kterou nikdy neviděl, a soustředil se na vlastní výtvor - jako obvykle nenaplňující nějaké pomyslné hollywoodské standardy.

Hlavní hvězda Bruce Willis ostatně pochyboval, zda účastí ve 12 opicích neutrpí jeho drsňácká poloha a zda on do snímku coby akční hvězda naopak nepřinese přílišnou zátěž. Ve finále to spíše proměnilo jeho. Na vlastní popud si oholil hlavu, což ho podle režisérových vzpomínek proměnilo v člověka se vzhledem "vězně ze sovětského gulagu".

Brad Pitt kvůli 12 opicím podstoupil odborné školení, aby připomínal pacienta se skutečnou mentální poruchou a nikoli blázna podle častých představ filmařů. Za roli získal první Zlatý glóbus a první nominaci na Oscara.