Film nazvaný Bob Marley: One Love produkovala sedmasedmdesátiletá vdova Rita Marley s jejich dětmi Ziggym a Cedellou Marley, což jsou oba hudebníci. Výkonným producentem projektu se stala hollywoodská hvězda Brad Pitt. Režie se ujal Reinaldo Marcus Green, autor dramatu Král Richard: Zrození šampiónek, za nějž Will Smith získal Oscara. Boba Marleyho a jeho ženu Ritu ztvárnili britští herci Kingsley Ben-Adir a Lashana Lynch.
"Ten film jsme natočili hlavně proto, abychom jeho poselství šířili prostřednictvím dalšího média, aby se dostalo zase k další generaci. Je to snímek s pozitivní myšlenkou," řekl na úterní londýnské premiéře Ziggy Marley, kterého čeští diváci znají z vystoupení na festivalu Colours of Ostrava nebo v pražské Arše.
Snímek mapuje dva roky v životě hudebníka, jenž se narodil roku 1945 a po boku kapely The Wailers proslul hity No Woman, No Cry, Jamming nebo I Shot the Sheriff. Zároveň do širšího povědomí dostal reggae coby životní styl, který původně prosazoval mírumilovnou revoluci v zemi s násilnou historií a postupem času se na Západě stal obecným synonymem pro lásku, mír, pospolitost, pozitivní myšlení nebo také časté užívání marihuany.
Příběh začíná v jamajské metropoli Kingstonu roku 1976, kdy se idealistický zpěvák rozhodne zorganizovat mírový koncert nazvaný Smile Jamaica. Ten má na jeho rodném ostrově nedlouho před volbami stmelit společnost rozdělenou vzrůstajícím násilím, útoky pouličních gangů a nevraživostí mezi stoupenci vlády i opozice.
Marleyho apel však podpoří jamajské ministerstvo kultury, a tak koncert začne být vnímán jako podpora jedné ze dvou znesvářených stran. Dva dny před vystoupením do Marleyho domu vtrhne sedm ozbrojenců. Manželku Ritu střelí do hlavy, zpěváka mírně zraní. Přesto se koncert uskuteční a Marley na něm před odhadem 80 tisíci lidmi zazpívá, byť na kytaru kvůli zranění nehraje.
Kvůli atentátu se pak s manželkou na další dva roky stěhují do Velké Británie. Právě tam Marley natočí úspěšné album Exodus, jež se bude déle než rok držet v britské hitparádě. Flashbacky z této doby se ve filmu vracejí do jeho dětství a dospívání. Bob Marley v roce 1981 podlehl rakovině, bylo mu 36 let.
Už koncem 80. let se objevily plány na celovečerní film o jeho životě. V novém tisíciletí se o něj znovu pokoušeli režiséři Martin Scorsese a Oliver Stone, který zakoupil práva na autobiografickou knihu Marleyho vdovy. Ani jeden ale neuspěl. Rita Marley ještě v roce 2008 řekla novinářům, že si přeje, aby ji hrála raperka a zpěvačka Lauryn Hill. Ani to se nestalo.
V novince hrdinu ztvárnil sedmatřicetiletý Kingsley Ben-Adir, který na sebe upozornil rolí amerického bojovníka za lidská práva Malcolma X ve filmu Noc v Miami nebo jako prezident Barack Obama v hraném seriálu The Comey Rule. Naposledy zosobnil jednoho z Kenů v loňském letním hitu Barbie.
Právě při jeho natáčení v britském Leavesdenu se chystal na roli Boba Marleyho, kterou přitom úplně napoprvé odmítl. Osvojit si jeho gesta a přízvuk včetně patois, což je forma angličtiny a nařečí používané na Jamajce, mu přišlo nereálné. Myslel si, že na to prostě nemá, jak přiznal pro BBC.
"Nemůžete ho napodobovat ani kopírovat, neměl nic jako koncertní choreografii, kterou byste se mohli naučit. Trvalo mi, než jsem pochopil, kde byl Bob nejzranitelnější. Protože byl zároveň tvrďák i gentleman. Hrál tolika barvami," říká herec.
S odborníky nastudoval desítky záznamů Marleyho rozhovorů. S lingvisty pak spolupracoval na tom, aby repliky z anglického scenáře věrně přenesli do patois. "Můžete Boba poslouchat klidně dvě hodiny, ale když nejste z Jamajky, prostě nebudete rozumět všemu, co říká. Ani já jsem nerozuměl všemu," přiznává.
Ben-Adir před natáčením neměl zkušenost s hudbou. Neuměl tancovat, zpívat ani hrát. "Neovládám žádný nástroj, takže jsem se všechno o hudbě musel učit," popisuje, jak se učil základy hry na kytaru, až si ze strun pořezal prsty do krve.
V jednu chvíli dokonce herec na place zkoušel skládat vlastní písně, jen aby pochopil, jaký je to pocit.
"Marley byl hodně soutěživý. Vstal třeba ve čtyři nebo v pět ráno, vzal kytaru a začal skládat. Líbilo se mu, jak má takhle po ránu nakřáplý hlas. Pak se celý den věnoval hudbě, o pauze si šel třeba zahrát fotbal a nakonec byl zase do dvou ráno ve studiu," objasňuje herec.
Ten se i Marleyho pracovitost při přípravách na roli pokoušel napodobit. "Pracoval jsem na tom, vždy když jsem měl pauzu v Mojo Dojo Casa," uzavírá herec v narážce na kulisy Kenova domu z filmu Barbie.
