"Jakmile jsem se dozvěděl, že je možné pomáhat dobrovolně v nemocnici, ani na chvilku jsem nezaváhal, jestli do toho mám jít. Moje vnitřní touha pomáhat je velmi silná, i proto studuji lékařskou fakultu," vypráví 25letý budoucí lékař Jan Sapák.
Masarykova univerzita zahájila minulý čtvrtek nábor dobrovolníků do různých pozic, od hlídání dětí přes lékařskou pomoc po IT podporu. Během pár hodin se v databázi shromáždily stovky studentů ochotných pomoci.
Ve čtvrtek večer se tak zapsal, v pátek absolvoval školení na urgentním příjmu Fakultní nemocnice Brno a do pondělí už absolvoval dvě služby. První, sobotní, trvala 12 hodin. "V neděli jsem měl volno a v pondělí bylo potřeba službu posílit co do počtu lidí, takže se směna rozdělila na polovinu, od 7 do 13 a od 13 do 19 hodin. V pondělí jsem tak byl na ranní," popisuje rychlou organizaci univerzitních studentů.
Z lékařské fakulty se do dobrovolnictví zapojily tři stovky studentů z posledních dvou ročníků. "Zájem je zatím velký a snad to tak zůstane i nadále," říká.
Mobilizace sil byla rychlá, situaci zkomplikoval kybernetický útok
K rychlému zmobilizováni budoucích zdravotníků podle Sapáka pomohly i moderní technologie a sociální sítě. Páteční nábor a zaškolení dobrovolníků však nakonec ztížil rozsáhlý kybernetický útok na nemocnici v Brně-Bohunicích.
"Organizátoři z akademického senátu fakulty měli vše perfektně vymyšlené, aby bylo všechno rychlejší, měli jsme přidělené QR kódy. Ale v celé nemocnici nejel žádný počítač a muselo se to řešit operativně přes sdílené dokumenty Googlu. Takže se to všechno trochu zdrželo. Dotklo se to i jednotlivých odběrových stanovišť, kde měla být možnost využít pro zápisy počítače, ale všechno se nakonec psalo na papír," popisuje situaci.
S následky rozsáhlého útoku se nemocnice stále srovnává. "Bylo potřeba přeinstalovat všechny počítače v celé nemocnici," tvrdí. Masarykova univerzita proto žádala studenty fakulty informatiky o pomoc.
Třídění potenciálně nakažených pacientů a odběr vzorků
Studenti pátých a šestých ročníků brněnské medicíny společně s personálem nemocnice spolupracují s krajskou hygienickou stanicí, která informuje o konkrétních lidech, již na test přijíždí.
"Přijedou autem k nám, jeden z nás, vybavený všemi ochrannými pomůckami, přistoupí k autu, provede odběr z dutiny ústní a z nosu. Další člen, také chráněn, přijme zkumavku se vzorkem a uloží jej do lednice. Další zařizují administrativu, jako je vyplňování žádanek, které musí jít se vzorky do laboratoře. A potom jsou tam další lidi, kteří řídí část dopravy v rámci nemocnice, provádí triáž pacientů (třídění lidí na základě symptomů, pozn. red.). V pondělí se už otevřely stany i pro lidi s horečkou, aby je někdo klinicky vyhodnotil, jestli je pacient indikován, nebo zda bude odeslán zpátky domů," vysvětluje Sapák.
Dodává však, že není v silách personálu otestovat všechny potenciální pacienty, kteří by o to měli zájem. Kromě toho ne všichni příchozí podle něj jevili známky onemocnění. Dobrovolníci tak mají mimo jiné za úkol klinicky vyšetřovat pacienty a vybírat ty, kteří mohou být skutečně nakažení.
V mobilních stanech v areálu nemocnice jsou celkem tři zóny. První "špinavá", kde je možnost kontaminace a dobrovolníci i zaměstnanci nemocnice se musí chránit nejvíce. V "čisté" zóně je zázemí, ve kterém probíhá komunikace s krajskou hygienickou stanicí, s linkou 112 a administrativa. Poslední stan je určen na krátkou identifikaci příchozího a odběr.
"Bylo nám ukázáno, jak se v prostoru pohybovat, abychom se nedostali do kontaktu s těmi, kteří by mohli být kontaminováni nebo měli nákazu koronavirem, a jak správně provádět odběry," popisuje medik.
Lidi mají pocit, že se musí nechat testovat
V neděli tímto procesem testování v brněnské fakultní nemocnici podle Jana Sapáka prošlo zhruba 130 lidí, přestože oficiálně byl stanovený maximální počet testovaných na 70.
"Ale nevím, kolik jich areálem projelo a byli poslaní domů s tím, ať počkají, jak se jejich stav vyvine. Oproti víkendu jsme ale v pondělí zaznamenali nárůst, protože zatím je tendence testovat pokud možno co nejvíce lidí. V pondělí během odpoledne pak oznámili, že je stop stav, protože fronta aut vedla až k vrátnici a nestíhá se to. Nejde jenom o čas na odběr, ale chystají se odběrové sety, testy se musí vyhodnocovat a laboratoř má svoje kapacity," vysvětluje.
Většina lidí, kteří do nemocnice přijedou, uvádí jako důvod cestovatelskou anamnézu, tedy návrat z některé ze zemí s největším rizikem nákazy. "Důvodem bývá lyžování v Itálii nebo v Rakousku, návštěva Německa anebo i exotičtějších zemí. Myslím si, že informace jsou všeobecně dostupné, ale všichni mají tendenci a pocit, že musí být otestovaní. A každý, kdo přijede, tvrdí, že má horečku, že kašle, každého bolí na hrudi a mají bolesti kloubů a svalů. Pak je těžké odfiltrovat lidi indikované ke stěru," říká.
Ráno v nemocnici, večer studium
Přestože čeští zdravotníci hlásí například nedostatek roušek, Jan Sapák uklidňuje, že na odběrovém stanovišti mají ochranných zdravotních pomůcek dostatek. "Nechtěl bych mluvit za celou nemocnici, ale toho, co je poskytováno konkrétně nám v mobilních stanech, je dostatek a postupujeme podle nařízení. Byla nás i kontrolovat hygiena," říká. "Zatím máme dostatek všeho, co si máme oblékat a používat," dodává.
Studenti podle Jana Sapáka pomáhají zcela nezištně, žádné kredity nebo úlitby navíc nemají. "Děláme to zcela nezištně, nikdo si nedělá nároky na odměnu," dodává medik.
A přiznává, že jeho život se momentálně smrskl na studium doma, několikahodinovou pomoc v nemocnici a spánek. Ranní směna začíná od půl sedmé na urgentním příjmu, doma se pak snaží učit, a jak říká, "pokud to jde, dbát na životasprávu a spánek, abychom byli odpočatí a nezařadili se k nemocným".
Jak sám přiznává, na místě je to mnohdy s lidmi "psychicky, emočně i fyzicky náročné", o to víc si ale cení kolektivu dalších zdravotníků, který se navzájem podporuje.
Do konce týdne by zatím další službu v odběrových stanech absolvovat neměl, jak ale sám dodává, situace je velmi proměnlivá: "Zájemců z řad dobrovolníků je hodně, proškolených nás bylo taky hodně, takže se snažíme střídat. Teď to vypadá, že kapacity jsou do konce týdne naplněné, ale klidně se můžeme stát, že někdo onemocní, dostane se do karantény nebo něco podobného a budeme muset zaskočit."
Univerzita se snaží vyjednat státnice v termínu
Masarykova univerzita již minulý týden ve středu zrušila výuku až do poloviny dubna a zavedla mimořádná opatření. Ta se dotkla také Sapáka, který by měl v květnu složit poslední státní zkoušku a stát se tak lékařem. "Ani úplně přesně nevíme, jak to bude se závěrem našeho studia. Zatím to vypadá, že státnice by měly běžet, takže se všichni snažíme doma připravovat na státní zkoušky," říká.
Jedna z posledních závěrečných zkoušek jej čekala na konci března. "V důsledku celé situace a dobrovolnické činnosti jsem žádal studijní oddělení a děkanát o týdenní odklad, že bych potřeboval víc času na učení. A dneska mi vyhověli, je tedy vidět podpora nás studentů v tom, co děláme," ilustruje.
Zkoušku by tak předběžně měl skládat na začátku dubna. "Pokud to děkanát dokáže vykomunikovat s rektorátem, mohla by státnice proběhnout. A pak mě čeká ještě jedna na konci května," říká budoucí lékař. Všech studentů lékařské fakulty se dotýká i přerušení takzvaných klinických stáží v nemocnici, které musí v rámci studia absolvovat.
A zavřené zůstávají také knihovny či menzy. Podle Jana Sapáka se však univerzita snaží hledat možná řešení.
"Menzy se snažily zavést bezkontaktní vydávání jídel, objednávání on-line tak, aby se nesetkávali lidi v menzách a provoz se dal zajistit. Ale hlavní menza v kampusu v Bohunicích je uzavřena, stejně jako celé obchodní centrum. Nicméně fakultní nemocnice zařídila dodávku teplých jídel a pití, aby o nás, dobrovolníky, bylo postaráno. Po této stránce se univerzita snaží všechno zajistit. I my, studenti lékařské fakulty, jsme uklidňováni, že se děkanát maximálně snaží, aby průběh semestru a ukončení státních zkoušek byl co nejhladší, ale samozřejmě záleží na tom, jak se bude situace dále vyvíjet," dodává.
"Pomáhat lidem mě naplňuje"
Jan Sapák by se jednoho dne rád stal lékařem na anesteziologii a intenzivní péči. Pocit, že může už nyní lidem pomáhat, jej podle jeho slov naplňuje. Zároveň dodává, že jej potěšil i ohromný zájem o dobrovolnické aktivity z řad studentů.
"V posledních dnech narůstají počty všech dobrovolníků, ať už v Brně, nebo v celém Česku, je potěšující, že se společnost dokáže v kritické situaci semknout, mobilizovat a situaci společně vyřešit a podpořit se navzájem," říká.
Budoucí lékař si také myslí, že solidarita ze strany studentů i zaměstnanců je do značné míry dána duchem Masarykovy univerzity, potažmo lékařské fakulty.
"Je tady spousta organizačně schopných a aktivních lidí, kteří mají chuť pomáhat a věnují tomu spoustu volného času. Mnohdy ani nejsou vidět, protože se věnují administrativě a vyjednávání. Třeba kolega z akademického senátu, který to tady řídí, mi říkal, že má denně i osm schůzek, včetně vyjednávání s krajem či magistrátem o případné pomoci v dalších nemocnicích. Je tady spousta lidí, kteří za organizací stojí a podporují dobrovolníky," dodává.
Výzvu k pomoci doplnil minulý týden rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš dopisem, ve kterém studenty i zaměstnance vyzval k jednání s rozvahou, odpovědností a solidaritou.
Sapák ale chválí univerzity i v dalších regionech. "Chtěl bych dodat, že iniciativa z pražské 3. lékařské fakulty a postupně ze všech dalších míst byla obrovská, takže se snaží každý řídit a koordinovat svůj region. Určitě to není jenom Masarykova univerzita," tvrdí.
