Spolek mediků olomoucké lékařské fakulty začal fungovat jako spojka mezi univerzitou a místní fakultní nemocnicí. "Evidujeme seznamy studentů podle ročníku studia a také žádosti zdravotnických zařízení o personální pomoc. Na základě požadavků zdravotnických zařízení pak přidělujeme dobrovolníky do nemocnic," vysvětluje pětadvacetiletý student medicíny Marek Zálešák.
Koordinátorů je celkem osm a počítají s tím, že poté také nastoupí pomáhat do nemocnice. "Pro potřebné šíření informací jsme přibrali také dva studenty zubního lékařství," říká Marek Šlachta, který je v pátém ročníku studia. Výzva k zapojení se šířila prostřednictvím sociálních sítí a studenti se zapisují přes Google formulář.
Někteří medici už nastoupili do nemocnic v Olomouci a v Uherském Hradišti či na krajskou hygienickou stanici. Obsluhují zejména přetížené linky urgentního příjmu a nouzové telefonní linky hygienické stanice, kde odpovídají na dotazy a třídí pacienty podle naléhavosti. "Dosud speciální nonstop linku urgentního příjmu obsluhovala vždy jedna zdravotní sestřička, teď bude mít prostor na svou běžnou práci," uvedla Univerzita Palackého. Do Uherského Hradiště zase několik studentů odešlo pomáhat na pozici sanitáře.
I dobrovolnice Hedvika Adamová počítá s tím, že bude v nemocnici ulehčovat hlavně tam, kde to bude potřeba. "Předpokládám, že budu dělat především administrativu, jako psaní příjmů a propouštěcích zpráv a dokumentace, a ošetřovatelskou práci typu odběry krve. Ale možná taky umývání podlahy, uvidíme," směje se studentka.
Studenti by mohli zaplnit neinfekční oddělení
"Odhadovali jsme, že celkově bude nedostatek všech zdravotníků podle toho, jak se vyvíjela situace v Itálii. Je možné, že studenti vůbec nepřijdou do kontaktu s pacienty s koronavirem, ale nahradí personál na ostatních odděleních," domnívá se Marek Zálešák. "Nemocnice pomoc očividně vítá, protože už požádala o prvních 50 dobrovolníků," doplňuje jeho kolega Marek Šlachta.
Účast berou dobrovolníci jako samozřejmou. "Cítím to jako morální povinnost. Mimo to je to těžká škola života a myslím, že takové situace naučí člověka víc než roky ve škole," myslí si Hedvika Adamová, která bude pomáhat ve Fakultní nemocnici Olomouc. Se zapojením prý neváhala ani chvilku a v rozhodnutí ji prý podporuje celá rodina.
"Máma připravila roušky a respirátory s tím, že až půjdu do špitálu, ráda by, abych je tam nosila nonstop," říká Hedvika. S rizikem nákazy prý ale samozřejmě počítá.
Se svou iniciativou neváhali ani samotní koordinátoři. "Nechcete v tom kolegy a kamarády nechat, pokud člověk může, pomůže rád. Hlavní je, abychom byli připravení a měli dost lidí, kteří můžou do nemocnic nastoupit," říká Marek Šlachta.
Studenti medicíny se domnívají, že největší riziko koronaviru spočívá v rychlosti jeho šíření. "Pravděpodobně nákazu prodělá většina populace, což zní děsivě. Naštěstí ale Covid-19 nemá příliš velkou smrtnost a většinou proběhne pod obrazem běžné respirační infekce. Což bohužel úplně neplatí pro starší lidi," říká Hedvika Adamová. Horší jsou podle ní ale ekonomické a společenské důsledky. "Strach, panika a stres, kterými je společnost nasáklá, navíc rozhodně nepřidají k obranyschopnosti jedince," dodává.
Zapojit se do dobrovolnické činnosti plánují také ostatní fakulty olomoucké univerzity. Studenty již koordinuje Fakulta zdravotnických věd s obory jako všeobecná sestra, praktická sestra či zdravotnický záchranář, o něž je nyní velký zájem. Pedagogická fakulta zase oslovuje studenty, kteří by mohli pomoci s hlídáním dětí zaměstnanců nemocnice.
