Vojáci hrající fotbal mezi zákopy, modrá planeta vycházející nad Měsícem, sovětské tanky v Kábulu či rozdělení státu. Deset zlomových okamžiků dějin se odehrálo právě ve dnech, kdy svět slaví klid a mír. Od Julia Caesara po rozdělení Československa – tyto příběhy změnily běh historie během svátků.
Když se dějiny probudily o svátcích
Desítka vybraných událostí pokrývá téměř dvě tisíciletí a čtyři kontinenty- a zatímco některé momenty byly pečlivě naplánované, jiné se odehrály proto, že války neuznávají svátky.
Je však jasné, že každý z aktérů těchto událostí zanechal jiné dědictví. Jaké? To se dozvíte v následujících textech.
Když se dějiny probudily o svátcích
Desítka vybraných událostí pokrývá téměř dvě tisíciletí a čtyři kontinenty- a zatímco některé momenty byly pečlivě naplánované, jiné se odehrály proto, že války neuznávají svátky.
Je však jasné, že každý z aktérů těchto událostí zanechal jiné dědictví. Jaké? To se dozvíte v následujících textech.
Přes řeku v ledové vichřici
Štědrý večer 1776 pro některé rozhodně nebyl oslavným dnem. Britové a jejich žoldnéři ovládali New York i velkou část New Jersey, zatímco kontinentální armáda týdny ustupovala a ztrácela zásoby, výstroj i morálku. Devadesát procent mužů, kteří bojovali u Long Islandu, zmizelo - a kdo zůstal, často neměl boty a mrzl na březích Delawaru. Washington tak věděl, že pokud něco okamžitě neudělá, armáda se rozpadne. Proto naplánoval hned trojí útok, jehož hlavní síla měla překročit řeku severně od Trentonu a udeřit za úsvitu. Bouře však dorazila právě ve chvíli, kdy muži nastupovali do velkých člunů Durham - déšť se měnil ve sníh, teplota padala a heslo noci znělo „Vítězství nebo smrt“.
Drastický přechod místo do půlnoci skončil až ve tři ráno a když se ukázalo, že mušketám navlhl střelný prach, přišla prostá rada: „Použijte bodáky.“ Vzhledem k tomu, že nebylo cesty zpět, vojáci vyrazili na devítimílový pochod po zmrzlé zemi. Za úsvitu pak narazili na hesenské hlídky u Trentonu, jejichž velitel Johann Rall ignoroval varování, odmítal opevnění a slavil u místního obchodníka Vánoce. A tak začal bitva, která trvala sotva hodinu, a skončila minimální ztrátami Američanů.
Vítězství dramaticky zvýšilo morálku, přivedlo dobrovolníky a obnovilo Washingtonovu pozici.
Na snímku: Moderní rekonstrukce Washingtonova přechodu zamrzlého Delawaru, čluny s „vojáky“ v historických uniformách míří na druhý břeh. Nedatováno.
Když vojáci zpívali ze zákopů a hráli fotbal
Štědrý večer 1914 přinesl na bitevní pole nečekanou změnu - v zákopech po dlouhých týdnech konečně zamrzlo bahno a britští vojáci náhle spatřili německé jednotky, které postavily malé stromky a zpívaly Stille Nacht. A Britové se k ním přiblížili s cílem jejich zpěv přerušit - navždy. Jenže když první střelba utichla, na obou stranách začali vojáci pět - a angličtina se začala mísit s němčinou.
Vojáci nejprve váhavě vystoupili ze zákopů, poté si vyměňovali si cigarety, rum, čokoládu a drobné suvenýry, hráli improvizovaný fotbal a ukazovali si rodinné fotografie. Přes sto tisíc mužů podél velké části fronty se zapojilo do jakési zvláštní formy příměří.
Ačkoliv šlo o krásné gesto, generální štáby vydaly zákazy dalšího bratříčkování. Tento jediný den spontánního míru však získal trvalý symbolický význam: připomíná, že vojáci, kteří měli povinnost zabíjet, si dokázali vytvořit vlastní mír bez ohledu na rozkazy.
Modrý svět nad šedým horizontem
Štědrý den 1968 byl zase osudový pro posádku Apolla 8. Frank Borman, Jim Lovell a William Anders jako první lidé v historii obíhali kolem jiného vesmírného tělesa, přičemž Anders se postaral o další ikonický vesmírný moment. Když totiž sledoval měsíční povrch, kosmická loď se otočila a v okně se objevila modrá planeta vycházející nad šedým horizontem. V tu chvíli stiskl spoušť fotoaparátu. „Panebože, podívejte na ten snímek!“ zvolal. A pak začal shánět barevný film.
Fotografie Země nad Měsícem poprvé zveřejnili 30. prosince a brzy obletěla svět. Mise, jejímž cílem byl průzkum Měsíce, tak přinesla nový pohled především na samotnou Zemi.
Kritizovaný útok o svátcích
Sovětská armáda zahájila obří výpravu do Afghánistánu přímo na Štědrý večer roku 1979 . Transportní letadla přistávala v Kábulu v rychlém sledu, zatímco afghánská armáda dostala příkaz nezasahovat. Moskva se rozhodla odstranit prezidenta Amína, jehož loajalita byla zpochybňována, a nahradit ho Babrakem Karmalem, který byl velvyslancem v tehdejším Československu. Útok na prezidentský palác Tajbég začal 27. prosince, přičemž sovětští poradci předem sabotovali tanky stráží, útočníci pronikali místnost po místnosti a Amín, nacházející se ve vnitřních prostorech, zemřel za nejasných okolností.
Karmal byl okamžitě dosazen a jeho prohlášení odvysílali z území SSSR. Svět reagoval pobouřením, USA zavedly sankce, bojkot olympiády v Moskvě a deklarovaly Carterovu doktrínu. Očekávaná rychlá stabilizace se změnila v desetiletí trvající krvavou válku proti mudžáhidům podporovaným Západem a spojencům z regionu. Sovětské ztráty pak přesáhly 15 tisíců mužů a konflikt významně oslabil už tak křehký sovětský systém.
Drtivý rozpad
Večer 25. prosince 1991 oznámil Michail Gorbačov v přímém televizním přenosu svou rezignaci. Krátce poté byla z kremelské věže spuštěna sovětská vlajka a nahrazena ruskou trikolórou. Stát s 290 miliony obyvatel se během jednoho večera formálně rozpadl. Ekonomické otřesy byly okamžité: prudký pokles HDP, hyperinflace i etnické konflikty v jednotlivých republikách. Studená válka skončila a někdejší satelitní státy začaly směřovat k NATO a EU.
Na snímku: Spuštění sovětské vlajky na kremelské věži a vztyčení ruské trikolory v Moskvě 25. prosince 1991 po Gorbačovově rezignaci.
Když vládce přepsal čas
Římský kalendář poloviny 1. století př. n. l. byl chaotický. Politicky řízené vkládání měsíců posunovalo roční období, slavnosti se míjely s realitou a datumy brzy neodpovídaly počasí. Julius Caesar se proto rozhodl tento nepořádek ukončit a pověřil alexandrijského astronoma Sosigena, aby vytvořil nový sluneční kalendář se 365 dny a přestupným rokem každé čtyři roky.
Od 1. ledna 45 př. n. l. tak začal platit juliánský kalendář s novou délkou měsíců. Postupně dostaly některé měsíce jména Caesarů a systém přežil pád říše o více než tisíc let. Jeho malá chyba v délce roku se však časem nasčítala a až gregoriánská reforma ji v 16. století opravila. Díky Caesarovi je 1. leden dodnes počátkem našeho roku, a standardizovaný čas přinesl pořádek do daní, vojenství, obchodu i zemědělství. A co bylo tehdy reformou pozemského času, stalo se o mnoho století později výchozím bodem pro objev těles mezi planetami.
Ztracený svět mezi planetami
V noci 1. ledna 1801 pozoroval Giuseppe Piazzi v Palermu pás oblohy podél ekliptiky, když si všiml hvězdy, která nebyla na svém místě. Další noci se posouvala – pomalu, ale jistě. Piazzi nejprve uvažoval o kometě, ale objekt neměl difuzní opar. Proto jej pozoroval až do poloviny února, kdy onemocněl a těleso se přesunulo příliš blízko Slunce. Své záznamy odeslal kolegům po Evropě.
Mladý matematik Carl Friedrich Gauss pak dokázal z několika měření vypočítat eliptickou dráhu a předpovědět další pozici tělesa s nebývalou přesností. Když astronomové koncem roku 1801 otočili dalekohledy na místo, které Gauss určil, opravdu jej znovu spatřili. Nové těleso bylo pojmenováno Ceres – první objevený asteroid a dnešní trpasličí planeta. Její existence potvrdila, že mezi Marsem a Jupiterem neobíhá jedna „ztracená planeta“, ale celý pás drobných světů. A Gaussova metoda nejmenších čtverců se mezitím stala jedním ze základních nástrojů moderní vědy.
Na snímku: Koláž portrétu Giuseppe Piazziho, který 1. ledna 1801 objevil Ceres, a samotného asteroidu se svými krátery, zachyceného sondou Dawn v roce 2015.
Začátek osvobození
Na novoroční ráno 1863 si Abraham Lincoln před podpisem Emancipační proklamace odpočinul, aby se více soustředil a nevypadal jako by ho přemáhalo váhání. Dokument vyhlašoval svobodu zotročených lidí na území Konfederace ve vzpouře. Neplatil ale pro otrokářské státy loajální Unii ani pro regiony ovládané seveřany, a skutečná svoboda nastávala až s postupem armád - i tak měl ohromný dopad. Povzbuzoval útěky z plantáží a otevřel armádu Spojených států afroamerickým vojákům.
Proklamace měla své kritiky i právní limity, ale změnila charakter konfliktu. Z bojů o Unii se stal v očích světa boj proti otroctví. Tvrdé podmínky na frontě i rasové násilí ukazovaly, že cesta ke svobodě bude dlouhá. Úplné zrušení otroctví ale přinesl až Třináctý dodatek v roce 1865. Přesto zůstává 1. leden symbolem začátku osvobození a Lincolnova slova o „novém zrození svobody“ dodnes rezonují.
Na obrázku: Abraham Lincoln podepisuje 1. ledna 1863 Emancipační proklamaci, která formálně osvobodila otroky ve vzbouřených státech Jihu.
Když kontinent promluvil jedním hlasem
První leden 1901 změnil podobu i australského kontinentu. V Sydney byl v tento den přečten zákon o ústavě Commonwealthu Austrálie a šest britských kolonií se spojilo v nový státní útvar. Austrálie sice zůstala pod britskou korunou, ale získala vlastní vládu i novou politickou identitu.
Federace byla výsledkem letitých debat a referend, která řešila ekonomickou politiku, pravomoci i umístění hlavního města. Nový systém spojil prvky westminsterského modelu s dvoukomorovým parlamentem inspirovaným Spojenými státy. A Edmund Barton se stal prvním premiérem a spory mezi Sydney a Melbourne vyřešilo založení Canberry. K federaci se však pojila i diskriminační praxe: politika Bílé Austrálie omezovala přistěhovalectví a domorodí obyvatelé byli vyloučeni ze sčítání i voleb. Postupem 20. století se země stala pluralitní společností a plně emancipovaným státem. Symbolický novoroční vznik federace tak ostře kontrastuje s rozchodem Československa o 92 let později.
Na obrázku: Otevření prvního parlamentu Australského svazu v Melbourne 9. května 1901, jak jej na svém slavném obraze zachytil malíř Tom Roberts.
Dva národy z jedné rodiny
Na přelomu let 1992 a 1993 se Československo rozdělilo - a to neobyčejně tiše. V Praze i Bratislavě mizely státní symboly a ulice zůstaly klidné. Po volbách 1992 se ukázalo, že představy Václava Klause o rychlé transformaci a požadavky Vladimíra Mečiara na větší slovenskou suverenitu nelze sladit. A rozhodující dohoda padla ve vile Tugendhat koncem srpna: stát se k 1. lednu 1993 rozdělí.
Rozdělení proběhlo technicky přesně a bez konfliktů, přičemž prezidentem České republiky se stal Václav Havlem, vládu vedl Václav Klaus. A obě země se postupně začlenily do NATO i Evropské unie.
Proč dějiny neuznávají svátky
Ačkoliv si lidé svátky spojují s klidem, rutinou a tradicí, dějiny žádné volno nemají. Státníci, generálové i vědci často jednají právě tehdy, kdy se většina společnosti zastaví. Pro vojenské velitele jsou svátky dokonce strategickou příležitostí.
Někdy svátky ovlivní dějiny i opačně: státníci záměrně volí symbolická data, protože chtějí vázat nové začátky k okamžikům, v nichž lidé přemýšlejí o změně. A jindy se historie odehraje navzdory svátkům prostě proto, že společenské procesy – války, kolapsy impérií, vědecké objevy – běží nezávisle na kalendáři. Dějiny nemají volno - rodí z lidských rozhodnutí, která nečekají na to, až skončí Štědrý večer nebo novoroční ohňostroj.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚUkrajinci ovládli zpět 200 km čtverečních. Stojí za tím ruské potíže se Starlinkem?
Ukrajinské armádě se minulý týden podařilo získat zpět na 200 kilometrů čtverečních území. Uvedla to v pondělí agentura AFP s odkazem na svůj výpočet. Podle ní jde o nejrychlejší postup ukrajinské armády od léta roku 2023.
ŽIVĚMotoristé mají nového adepta na životní prostředí, ekologové se nad ním mračí
Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi.
FBI odmítl sdílet důkazy s Minnesotou v případu zastřelení zdravotníka
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebude sdílet informace a důkazy s vyšetřovateli státu Minnesota v případu zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho federálními imigračními agenty v Minneapolisu. FBI minulý týden oznámil minnesotskému úřadu kriminálního vyšetřování (BCA), že s ním na vyšetřování nebude spolupracovat.
Legenda Dánů vypráví: Plekymu dlužím odvetu. Na Čechy si věří, zažil s nimi obří metu
Lars Eller nikdy neměl status superhvězdy, v NHL přitom odehrál úctyhodných 1159 zápasů (a v play off má dalších 112). Jako jediný Dán vyhrál Stanley Cup, svým gólem ho dokonce vystřelil. Na olympiádě je v 36 letech poprvé a dnes povede dánské hokejisty v předkole play off proti Česku. Odpovídal v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz a Hokej.cz.
ŽIVĚ11. den ZOH: Němci se zlobí, že přišli o medaili kvůli 17 centimetrům. Vonnová opustila nemocnici
Sledujte události a zajímavosti z dnešního dne na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.