


V roce 1973 ho Al Pacino v kultovním snímku vykreslil jako neústupného policistu, který se postavil zkorumpovaným kolegům. Jenže realita Franka Serpica byla mnohem mrazivější. Když ho v únoru 1971 zasáhla kulka, jeho parťáci mu nepomohli. Proč musel muž odejít z Ameriky a proč se i po 50 letech stále domáhá pravdy? Projděte si příběh policisty, který odmítl brát úplatky, a málem ho to stálo život.
Byla mrazivá noc 3. února 1971. Frank Serpico stoupal po požárním schodišti činžáku č. 778 v Brooklynu. Jako policista v utajení měl za úkol nakoupit drogy, ale v kapse ho pálil odznak, který pro jeho kolegy znamenal rozsudek smrti. Frank totiž nebyl „jeden z nich“. Byl to „práskač“, který se rozhodl mluvit o milionových úplatcích uvnitř newyorské policie (NYPD).
Na třetím patře zaklepal na dveře bytu. Když se pootevřely na řetěz, vrazil do škvíry rameno a hlavu. V tu chvíli se ozval výstřel. Kulka zasáhla Serpica pod levé oko. Prošla čelistí a zastavila se těsně u mozku. Frank padl k zemi. Jeho tři kolegové, kteří mu měli krýt záda, neudělali nic. Do vysílačky nezazněl kód 10-13 – volání o pomoc. Nechali by ho tam vykrvácet. Zachránil ho až starý soused, který mu přivolal pomoc.
Byla mrazivá noc 3. února 1971. Frank Serpico stoupal po požárním schodišti činžáku č. 778 v Brooklynu. Jako policista v utajení měl za úkol nakoupit drogy, ale v kapse ho pálil odznak, který pro jeho kolegy znamenal rozsudek smrti. Frank totiž nebyl „jeden z nich“. Byl to „práskač“, který se rozhodl mluvit o milionových úplatcích uvnitř newyorské policie (NYPD).
Na třetím patře zaklepal na dveře bytu. Když se pootevřely na řetěz, vrazil do škvíry rameno a hlavu. V tu chvíli se ozval výstřel. Kulka zasáhla Serpica pod levé oko. Prošla čelistí a zastavila se těsně u mozku. Frank padl k zemi. Jeho tři kolegové, kteří mu měli krýt záda, neudělali nic. Do vysílačky nezazněl kód 10-13 – volání o pomoc. Nechali by ho tam vykrvácet. Zachránil ho až starý soused, který mu přivolal pomoc.

Frank se narodil v roce 1936 do rodiny italských imigrantů. Jeho otec byl švec a Frank už jako malý kluk v drsném Bedford-Stuyvesantu vzhlížel k policistům jako k rytířům v modrém. Když 11. září 1959 k policii nastoupil, myslel si, že jde chránit slabé. Jenže realita ho udeřila do tváře hned v prvním okrsku.
Serpico byl jiný. Zatímco ostatní policisté trávili volno v barech a vypadali jako ze šablony, on miloval balet, operu, nosil vousy a žil v bohémské Greenwich Village. Kolegové mu nerozuměli, ale to nebylo to nejhorší. Brzy zjistil, že v NYPD existuje paralelní účetnictví. Od hazardu přes drogy až po drobné prodejce – každý musel platit „daň“ policii. A kdo nebral, byl podezřelý.

Zlom přišel v roce 1967. Kolega Serpicovi podal obálku s 800 dolary (v dnešním přepočtu přes 180 tisíc korun). Byl to měsíční podíl z nelegálního hazardu. Frank odmítl. Od té chvíle se stal pro systém nepřítelem. Začal obcházet nadřízené, inspekci, úřad starosty i státní zástupce. Všude slyšel totéž: „Díky, Franku, prověříme to.“ Nikdo ale neudělal nic.
Moc policejních odborů byla tak velká, že se jí bál i starosta. Frank dostal varování: „Buď si vezmeš prachy, nebo tě najdou plavat v East River.“ Spolu s jediným spojencem, Davidem Durkem, se nakonec odhodlal k nejzoufalejšímu kroku. Zašel do redakce The New York Times a 25. dubna 1970 vyšel článek, který odpálil největší skandál v dějinách amerického soudnictví.
New York se sice probudil a vznikla vyšetřovací komise, ale pro Franka v terénu to znamenalo rozsudek. Střelba v Brooklynu, ke které došlo o necelý rok později, nese znaky nastražené léčky. Proč ho kolegové poslali do dveří prvního? Proč mu nepomohli, když v nich uvízl?
Střelec Edgar Echevarria byl sice odsouzen, ale vnitřní vyšetřování ohledně selhání Serpicových parťáků se nikdy nekonalo. Jeden z policistů, kteří Franka po střelbě doprovázeli do nemocnice, později cynicky prohlásil: „Kdybych věděl, že je to ten práskač, nechal bych ho tam chcípnout.“ Frank přežil zázrakem, ale zůstal hluchý na jedno ucho a s doživotními bolestmi hlavy.
Pod tlakem veřejnosti musel tehdejší starosta Lindsay zřídit vyšetřovací tzv. Knappovu komisi. Ta zbořila letitý argument policie, že korupce je jen selháním „pár shnilých jablek“. Komise ukázala, že shnilá je celá bedna. Rozdělila policisty na – volně přeloženo – „býložravce“ (brali drobné úplatky za občasné přimhouření oka) a „masožrouty“ (aktivně vydírali zločince kvůli obrovským sumám).
Frank Serpico vystoupil před televizními kamerami jako hlavní svědek. „Prostředí, v němž může čestný policista jednat bez strachu z odplaty, dosud neexistuje,“ řekl tehdy zlomeným hlasem. Jeho výpověď vedla k totální čistce v newyorkské policii. Přesto se Frank v den svého odchodu do invalidního důchodu v roce 1972 nedočkal žádné slávy. Nejvyšší vyznamenání mu předali v kanceláři přes stůl, jako by šlo o balíček cigaret.
Znechucený Serpico se odstěhoval ze Spojených států. Deset let žil v Evropě – ve Švýcarsku, Nizozemsku i ve Walesu. Hledal klid, který mu Amerika vzala. V roce 1973 přišel do kin film Serpico s Al Pacinem v hlavní roli. Snímek z něj udělal globální ikonu spravedlnosti, ale Frankovi to klid nepřineslo. Žil skromně a stranou zájmu.
Do Spojených států se vrátil v 80. letech, usadil se v lesním domku v horách státu New York a stal se z něj ekologický aktivista a ochránce přírody. „Vzali mi práci, kterou jsem miloval. Chtěl jsem být jen dobrým poldou,“ opakuje dodnes. I ve stáří ho pronásledují tragédie – v roce 2021 mu zemřel syn na předávkování, což byla pro bývalého detektiva z protidrogového poslední krutá rána osudu.
Dnes je Franku Serpicovi 89 let. Přestože se stal legendou, kterou Americký filmový institut řadí mezi největší hrdiny historie, on sám se stále cítí jako oběť nevyřešeného zločinu. Na přelomu let 2023 a 2024 podal žádost o nové prošetření střelby z noci na Driggs Avenue.
Nechce peníze, chce pravdu. Chce, aby město oficiálně přiznalo, že ho jeho vlastní kolegové poslali na smrt. „Žádný signál 10-13 – to je ta podstata. To mluví za vše,“ říká muž, kterému jiný bojovník proti chybám systému Daniel Ellsberg (vynesl Pentagon Papers o válce ve Vietnamu) přezdíval „kmotr whistleblowerů“. Případ zůstává otevřený. A Frank Serpico stále čeká.



Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení sankcí na dovoz ruských energií do EU.



Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám bude možné čerpat bezúročný úvěr. Přímou dotaci ale získají již jen nízkopříjmové domácnosti, oznámil v pondělí novinářům ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Letos stát uvolní na program čtyři miliardy korun.



Na letošním Lipském knižním veletrhu se představí 14 českých autorek a autorů. V pondělí o tom v tiskové zprávě informoval Jiří Sedlák z Moravské zemské knihovny v Brně. O polovinu větší bude letos také český stánek na veletrhu. Na českou literaturu se nyní v německy mluvících zemích upírá mimořádná pozornost. Česko bude totiž na podzim hlavním hostem Frankfurtského knižního veletrhu.



Na rostoucí ceny benzinu a nafty v Česku reaguje vláda Andreje Babiše (ANO) sledováním marží prodejců pohonných hmot. Kabinet další opatření zatím nechystá. Opoziční ODS v pondělí navrhla snížit dočasně spotřební daň u nafty, která v posledních dnech zdražuje výrazně rychleji než benzin. Takový vývoj bude podle analytiků pokračovat a ceny u čerpacích stanic zřejmě brzy překročí 40 korun za litr.



„O titulu je asi rozhodnuto. Slavia má na deset zápasů deset bodů náskoku a nevím, co by se muselo stát, aby o něj ještě přišla,“ říká bývalý fotbalový brankář David Bičík, jenž se v pravidelném komentáři pro Aktuálně.cz věnuje dění na trávníku v nedělním derby „S“ a hodnotí i další ligové zápasy.