Vladimír Cettl začal fotit vraky veteránů již v roce 2006. Původně vyhledával především legendární Škodu 110 R, později se našel v automobilech československé značky Tatra. Jak říká, je sám velkým milovníkem veteránů. Zaujaly ho ale hlavně příběhy navždy odložených vraků.
"Občas někdo otevře například zděděnou stodolu a najde v ní nádherné veterány, které tam ležely klidně 50 let. Každý vrak má svůj jedinečný příběh. Najít starý oloupaný automobil je jako číst konec příběhu," vysvětluje Cettl. "Vrak, který nyní zarůstá kopřivami, se kdysi pyšnil naleštěnou kapotou, někdo si kvůli němu pořádně utrhnul od pusy. Byl součástí něčího života a z nějakého důvodu skončil svůj příběh rezivějící na zahradě nebo v garáži," popisuje svůj pohled. "Někdy to ale konec příběhu není a veterán pouze čeká na opětovné přivedení k životu," dodává Cettl.
Vladimír Cettl
Původním povoláním krejčí, restaurátor a designer. V současnosti je grafik a výstavní produkční v Muzeu města Ústí nad Labem. Fotografie vystavuje od roku 1997. Ve své fotografické tvorbě se posledních 10 let systematicky věnuje tématu vraků automobilových veteránů, se specializací na značku Tatra. Vystavoval například na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (1999) nebo na Pražském hradě (2014). Fotografická publikace "Zátiší s vraky Tatra" je jeho knižní debut.
Web: vladimircettl.com
Focení vraků, na rozdíl třeba od focení portrétů, vyžaduje neustálé hledání nových objektů. Jak ale Cettl přiznává, po letech focení veteránů již hledání není tak složité.
"Za dobu, co se zajímám o vraky, jsem si udělal dost známých. Lidí, kteří rekonstruováním veteránů doslova žijí. Tím pádem pro mne není tak těžké hledat něco nového. Střídají se ale dvě období. Někdy lidé nachází neuvěřitelné množství vraků a jindy zase není několik měsíců nic," vysvětluje.
Podle Vladimíra Cettla existuje ale ještě další pohled, jak se na vraky dívat. Automobil považuje za okázalý výtvor lidské tvořivosti, který je ale na druhou stranu také pouhým materiálem vypůjčeným z přírody. Když se tento precizní stroj postaví třeba doprostřed zahrady, stává se z něj její součást. Za nějakou dobu si příroda začne brát své suroviny zpět a tím se v očích fotografa uzavírá kruh.
"Zátiší s vraky Tatra je série fotografií, které nejsou nijak aranžované. Tato zákoutí jsou již perfektní sama o sobě, já pouze stisknu spoušť," vysvětluje Cettl. Fotografie mají navíc jednu zvláštnost. Jsou jí rámy z rezavých plechů, doplňující oloupaná auta na snímcích.
Výstavu Zátiší s vraky Tatra si můžete prohlédnout každý den na ochozech Národní technické knihovny v Praze až do 10. března 2018.
