Susan Meiselasová patří ke špičkám současné dokumentární fotografie. Od konce sedmdesátých let je členkou renomované světové fotografické skupiny Magnum Photos, která do svých řad přijímá jen naprosto výjimečné autory. Nejznámější jsou její fotografie zobrazující válkou zničenou Nikaraguu a americké "karnevalové striptérky".
Její umění se rozhodla připomenout i porota jedné z nejvýznamnějších světových fotografických soutěží Sony World Photography Awards (Světové fotografické ceny) a udělila Meiselasové ocenění za výjimečný přínos fotografii. Oficiálně ho převezme během slavnostního ceremoniálu, který se uskuteční 16. dubna 2025 v Londýně. Den poté začne v prostorách paláce Somerset House také její výstava.
Fotky sousedů, striptérek
i ze sadisticko-masochistického salonu
Bude tam k vidění výběr z pěti jejích projektů. V cyklu 44 Irving Street (1971) Meiselasová vyzvala své sousedy, aby napsali, jaké rozdíly vidí mezi tím, jak sami sebe vidí, a tím, co odhalují portréty, na nichž je zachytila. Soubor nazvaný Prince Street Girls (1975-1990) dokumentuje skupinu dívek vyrůstajících v Malé Itálii a sleduje jejich vývoj až do dospělosti.
Cyklus Carnival Strippers (1972-75) se zaměřuje na zážitky žen, které předvádějí striptýz na malých karnevalech v Nové Anglii. Snímky doprovází také zaznamenané vzpomínky všech účastnic a účastníků těchto show, od manažera představení přes ženy na jevišti až po muže v publiku.
Pandora’s Box (1995) pojednává o newyorském sadomasochistickém klubu známém jako "Disneyland of Domination". A prostřednictvím série nazvané A Room of Their Own (2015-2017) Meiselasová obrací svou pozornost k azylovému domu pro oběti domácího násilí v britském Black Country. Fotografie pokojů kombinuje s výpověďmi žen, které tam žijí, a s originálními uměleckými díly, která vytvořily.
Učitelka, která začala fotit během prázdnin
Susan Meiselasová se narodila v roce 1948 v americkém Baltimoru. Absolvovala magisterské studium výtvarné výchovy na Harvardově univerzitě a pak nastoupila do zaměstnání jako učitelka. Fotografovat začala během školních letních prázdnin. V roce 1976 se stala členkou prestižní fotografické agentury Magnum Photos a její snímky z revoluce v Nikaragui na konci 70. let zůstávají i po letech stále v živé paměti veřejnosti.
"Jsem poctěna, že jsem obdržela cenu za přínos fotografii. Během uplynulých padesáti let jsem měla tu čest být svědkem toho, jak se tvoří historie," uvedla Meiselasová. Vystavené práce podle ní mohou diváky vést k zamyšlení, nejen nad samotnými fotografiemi, ale také nad vztahy, které je utvářely a inspirovaly.
Ocenění za výjimečný přínos fotografii je udělováno tvůrcům nejzásadnějších fotografických děl naší doby. Susan Meiselasová se jako 18. laureátka připojila k již oceněným význačným osobnostem, mezi něž patří mimo jiné také Mary Ellen Marková (2014), Martin Parr (2017), Graciela Iturbideová (2021), Edward Burtynsky (2022) či Sebastião Salgado (2024).
Ocenění si Meiselasová převezme na slavnostním ceremoniálu 16. dubna 2025 v Londýně během večera, kdy budou vyhlášeni také celkoví vítězové soutěže Sony World Photography Awards 2025. Další informace o chystaných vyhlášeních a vítězích naleznete na adrese www.worldphoto.org.
Susan Meiselasová
Dokumentární fotografka žijící v New Yorku. Je autorkou cyklů Carnival Strippers (1976), Nicaragua (1981), Kurdistan: (1997), Pandora's Box (2001), Encounters with the Dani (2003), Prince Street Girls (2016), A Room of Their Own (2017), Tar Beach (2020) a Carnival Strippers Revisited (2022). Proslavila se také tím, že dokumentuje problematiku lidských práv v Latinské Americe. Její fotografie jsou součástí severoamerických i mezinárodních sbírek. Meiselasová je od roku 2007 prezidentkou Nadace Magnum Foundation, jejímž posláním je rozvíjet rozmanitost a kreativitu dokumentární fotografie. Velmi zajímavé informace a mnoho fotografií najdete v tomto tiskovém balíčku přímo na autorčině webu susanmeiselas.com/biography pod odkazem Press Packet.
