"Na počátku jsem netušil, že být tam každý den, po celý měsíc trvání výstavy, bude tak náročné. Strávil jsem v galerii přes 200 hodin čistého času," říká dnes Martin Stranka. Do konce výstavy, který připadá na 30. listopadu, zbývá jen několik dní.
Z počtu lidí, kteří se přišli na výstavu doposud podívat, má fotograf radost. "Před víkendem jsme se dostali na 17 500 návštěvníků a věřím, že do konce výstavy se toto číslo zvedne ke dvaceti tisícům," uvádí. S návštěvností kolem přes 600 lidí denně by se jeho výstava "Dechem" zařadila mezi ty vysoce sledované dokonce i v letech před pandemií.
"V těchto dnech, kdy se omezuje kulturní dění, je to nádherné číslo a musím poděkovat všem, kteří přišli. Díky nim byla pro mne galerie místem, kde opravdu stálo za to být každý den. Když jsem viděl reakce lidí, věděl jsem, že výstava splnila svůj účel. Sdíleli se mnou tolik osobních příběhů, že z nich budu čerpat ještě dlouhé měsíce a roky. Únava je extrémní, ale stálo to za to," konstatuje Stranka.
Všechno to začalo loni - a smutně
Výstava fotografa Martina Stranky v pražské galerii Mánes původně začala na jaře 2020 a fronta se tehdy táhla skoro až k Žofínu. Měla trvat měsíc, ale přišel koronavirus a lidé ji mohli vidět jen pár dnů. Pak se celá země téměř zastavila kvůli lockdownu. "Pracovali jsme tehdy na přípravě výstavy sedm měsíců. Když se zavřely galerie, obrečel jsem to," přiznává dnes fotograf.
"Tehdy mě to ohromně mrzelo, už jenom proto, že po bezmála stovce výstav v zahraničí jsem se rozhodl, že tu největší udělám u nás doma," říká fotograf. Sedm měsíců práce, obrovské úsilí několika lidí, o penězích nemluvě - to všechno najednou přišlo vniveč. Už tehdy bylo Martinovi Strankovi jasné, že se chce vrátit a výstavu uspořádat znovu.
Počátkem letošního listopadu se výstava vrátila na stejné místo a tentokrát ji koronavirus nezastavil.
Taková věc se chystá měsíce, říká fotograf
Řada lidí se může ptát, co na přípravě výstavy může trvat několik měsíců. "Vezměte si třeba jenom katalog k výstavě. Nemám moc rád ty malé katalogy, které se často k výstavám dělají, rozhodl jsem se ho tedy udělat jako klasickou fotografickou knihu. Jenom její příprava mi zabrala dva měsíce," vysvětluje Martin Stranka.
Pro výstavu se také vyráběl speciální nábytek, přímo na míru pro výstavní síň. "V tom nás vycepovaly zahraniční výstavy, standard v tamních galeriích je vysoký a já jsem ho chtěl udržet i tady u nás," říká autor snímků. Spoustu času samozřejmě věnoval přípravě a tisku výstavních fotografií. "A třeba jenom přípravy na vernisáž pro sedm set lidí zabraly loni skoro měsíc příprav," konstatuje.
Novinkou letošní výstavy je projekt Chlapectví
Přestože se výstava po roce a půl vrátila, není stejná, jako na jaře 2020. Návštěvníci tam najdou Strankovy známé fotografie z cyklu I Found the Silence. Loni je doprovázely portréty autorových blízkých a lidí, kteří autora inspirují. Místo nich letos přinesl zcela nové snímky ze série Boyhoood (Chlapectví), na kterých začal pracovat v době pandemie. "Je to něco, co ve mně už delší dobu krystalizovalo," popisuje.
Jak říká, jde o čerstvý projekt, který stále ještě vzniká. "Pojednává o období chlapectví a dospívání z mého pohledu. Člověk v té době objevuje svět, a to jak ten vnitřní, tak vnější. V tom věku máte pocit, že vám patří celý svět a na druhou stranu začínáte chápat, jak vám city a vztahy dokážou lámat vaz ze dne na den," vysvětluje fotograf. "Je to něco, k čemu se potřebuji vrátit a zrekapitulovat si, o co tam vlastně šlo," dodává. Zatím vzniklo patnáct fotografií a většina je k vidění právě na výstavě v Mánesu.
Strankovy fotografie vznikají podobně, jako když se točí film
Samotný vznik fotografie je ve Strankově případě velmi složitý proces. "Lidé si myslí, že když jste fotograf, pořád někde běháte s foťákem, ale já sáhnu na fotoaparát tak desetkrát za rok," popisuje.
"Fotografii si musím předem naplánovat, napřed si ji naskicuji, předchází tomu týdny vymýšlení. Spoustu času pak část zabere hledání lokací," vysvětluje. Na místě pak někdy pracuje se štábem a s podobnou osvětlovací technikou, jakou používají filmaři.
Na sérii Boyhood s ním spolupracoval tým, který často pracuje na hollywoodských filmových produkcích natáčených v Česku.
Někdy však ani pečlivé plánování nestačí. "Máte všechno připravené, včetně všech povolení, začnete a přijde místní pán. Začne se ptát co tam děláte. Odpovědi, že je vše schválené mu nestačí, rozhodne se, že zavolá policii. Vy víte, že na pořízení fotky máte jen nějaký čas, že produkce stojí dost velké peníze. Poprosil jsem ho, ať tedy počká opodál na policii a začal pracovat. Policie přijela, všechno jsme měli v pořádku, takže nakonec jen toho pána uklidnila ," vypráví Stranka.
