Osm obrazů zmaru. Fotograf ukazuje život v Hondurasu, v zemi s ohromným počtem vražd

Osm obrazů zmaru. Fotograf ukazuje život v Hondurasu, v zemi s ohromným počtem vražd
Javier Arcenillas: Latidoamerica
Javier Arcenillas: Latidoamerica
Javier Arcenillas: Latidoamerica
Javier Arcenillas: Latidoamerica
Foto: Javier Arcenillas, World Press Photo 2018
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
14. 3. 2018 14:08
Fotograf Javier Arcenillas už řadu let dokumentuje život v Hondurasu, který podle statistik patří mezi země s největším počtem vražd. Jeho snímky ze světa zamořeného drogami, gangy a korupcí jsou letos nominovány na cenu World Press Photo v kategorii dlouhodobé projekty.

Javier Arcenillas svůj soubor nazval Latidoamerica. Jde o sociologický esej, který popisuje život ve státě sužovaném násilím a zaměřuje se na bolest a bezmoc lidí, kteří přišli o někoho blízkého.

"Je velice důležité ukazovat tyto příběhy a pravou povahu násilí, protože noviny, televize a časopisy v této roli často selhávají," řekl Javier Arcenillas pro fotografický magazín Burn

Podle statistiky OSN (přesněji podle její sekce UNDOC) v Hondurasu připadá na sto tisíc obyvatel 64 vražd ročně (horší je jen Salvador se 109 vraždami). Pro porovnání, Česká republika má ve stejné kolonce statistiky vepsáno číslo 0,75 a řadí se z tohoto pohledu ke třiceti nejbezpečnějším zemím světa.

Javier Arcenillas působí jako psycholog na univerzitě v Madridu a kromě toho působí také jako volný fotograf. Získal už za své projekty řadu cen a publikoval v řadě prestižních novin a časopisů, jako je například Time či Der Spiegel.

Na cenu World Press Photo pro dlouhodobé projekty byli nominováni kromě Arcenillase také Carla Kogelmanová a Fausto Podavini (článek o jeho práci připravujeme).

 

Právě se děje

před 4 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 26 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy