"Snímky vznikly mezi lety 1978 a 1984. Nebyl to žádný projekt, zajímalo mě, jak lidé v okolí, kde jsem sám bydlel, žijí. Začal jsem tam v ulicích fotit a tamní lidé mi postupně povolili navštívit svá obydlí," řekl fotograf Karel Cudlín agentuře ČTK.

Výstava s názvem Tenkrát na Žižkově začala u příležitosti oslav Mezinárodního dne Romů a potrvá na pražském Kostnickém náměstí do pátku 22. dubna. Tento týden do pátku je tedy poslední možnost ji vidět. Pořádá ji galerie Phundrado vudar - Otevřené dveře. Cudlín podle jejích zástupců na snímcích "odhalil úplně obyčejný život a vytvořil neopakovatelný záznam atmosféry městské části, která se díky asanaci a velkému bourání změnila".

Jak fotograf uvedl pro Český rozhlas, snímky ze Žižkova, které doposud ještě nikdy nevystavoval jako samostatnou sérii, začaly vznikat téměř náhodou. "Jednou jsem šel po ulici a fotil nějaké děti. Z baráku vyběhla paní a já myslel, že mi jde vynadat. Ale ona řekla, ať jí nějaké fotografie přinesu ukázat. Za týden jsem je paní Žoltákové přinesl ukázat a tak to celé začalo," popsal Cudlín. Vyfotografovat pak chtěli i další lidé, začala vznikat přátelství. "Nabalovalo se to na sebe jako sněhová koule," řekl. 

Fotograf Karel Cudlín (*1960) byl přednedávnem oceněn Asociací profesionálních fotografů České republiky za dlouhodobý přínos fotografii. Zabývá se převážně dokumentární fotografií. V letech 1997-2003 byl jedním z oficiálních fotografů prezidenta Václava Havla. 

Pracoval v Mladém světě, Lidových novinách, Respektu a agentuře ČTA. V současné době je na volné noze. Je členem fotografického spolku 400 ASA, který v roce 2018 založil společně s Janem Dobrovským, Alžbětou Jungrovou, Antonínem Kratochvílem, Janem Mihaličkem, Tomkim Němcem a Martinem Wágnerem. Cílem spolku je posilování prestiže dokumentární tvorby.