Mezi dealery drog se rozmohl nový technologický trend. V prodeji a propagaci jejich zboží jim pomáhají sociální sítě jako Instagram, Tinder nebo Kik.
Dokážou zboží pohodlně dostat k mladým zákazníkům, kteří jinak nemají žádné osobní kontakty s dealery nebo lidmi se zkušenostmi s drogami. Na sociálních sítích je k dostání všechno, od léků na předpis přes různé chemikálie až k rekreačním drogám. Informuje o tom deník The Guardian.
Celý byznys je velmi jednoduchý. Instagram je typický hashtagy, které fungují jako společný jmenovatel tematicky stejných příspěvků. Potenciálnímu zákazníkovi stačí zadat do vyhledávače v aplikaci například hashtag #weedforsale (volně přeloženo jako tráva na prodej, pozn. red.) a aplikace mu vyfiltruje všechny příspěvky s tímto hashtagem.
Zájemce o drogy pak už jen prohlíží profily dealerů s nabídkami. Pokud se mu nějaká líbí, napíše mu soukromou zprávu. Do Instagramu jdou zadat i samotná jména drog jako #mdma nebo #mephedrone. V případě Tinderu jednoduše projíždí profily s nabídkami, dokud nenajdou tu nejlepší, a po výměně sympatií se můžou poptávající a prodávající vzájemně kontaktovat.
Zákazník se ani nemusí potkat s člověkem, který drogy prodává. Vše vyřeší z pohodlí domova. „Zboží je možné zaplatit online pomocí zašifrovaných bitcoinů nebo předem zaplacených anonymních karet,“ píše The Guardian. Internetoví dealeři i jejich zákazníci se nebojí používat i snadno dohledatelné cesty peněžních výměn, jako je běžný bankovní převod nebo platba pomocí systému PayPal.
Na internetu nejčastěji nakupují mladí
„Dealeři kamuflují zboží do podoby léků i jiných medicínských přípravků, dělají skrýše v plastových lahvích. Často dokážou být velmi důmyslní,“ říká mladík Moe, který si v šestnácti poprvé koupil drogy na internetu. Právě mladí lidé jsou nejčastější cílovou skupinou.
Teenageři často riskují, že se stanou obětí podvodu nebo je chytí policie. Nemají ani žádnou jistotu, že kupují požadované zboží. „Sociální sítě jsou populární mezi mladými proto, že mažou hranice mezi poptávkou a nabídkou. Drogy si je schopný obstarat i ten, kdo nemá žádný kontakt na dealera nebo na někoho, kdo má se zakázanými látkami zkušenosti,“ vysvětluje Moe.
Reportér deníku Liverpool ECHO si loni v listopadu obstaral během dvou hodin čtyři gramy kvalitní marihuany prostřednictvím aplikace Tinder. Prodejce vystupující pod přezdívkou John na svém profilu otevřeně sdílel obrázky svého zboží, které oslovoval jako „zelení kámoši“. Svým zákazníkům také nabízel množstevní slevy od dvou gramů a více nebo páteční předvíkendové plošné slevy na všechno.
„Na domluvené místo přišel muž slabě přes osmnáct let se dvěma komplici, kteří celou situaci monitorovali z druhé strany silnice,“ píše v reportáži. Potom, co novinář odkryl svou identitu a chtěl se zeptat na podrobnosti prodeje drog na Tinderu, se dealer stáhl a snažil se rychle zmizet ze scény.
Policejní ředitelství anglického hrabství Merseyside (do kterého patří i Liverpool) už na konci loňského roku předesílalo, že sociální sítě hrají aktivní roli v prodeji drog po Evropě. „Vládní i policejní instituce si jsou vědomy technologického pokroku prodávání drog, ale není to bohužel jenom záležitost Velké Británie, je to fenomén rozšířený po celé Evropě,“ vzkázal mluvčí.
To samé vyplývá z výsledků studie Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Sociální sítě a aplikace pro smartphony byly vyhodnoceny jako stále častější prostředek komunikace mezi dealerem a zákazníkem.
Teenageři ale nejsou jediní, kdo využívají dostupnost drog v internetovém prostředí. LGBT komunita v Anglii si obstarává hormony pro změnu pohlaví nelegální cestou kvůli přísným nařízením a složité byrokracii. „Systém negarantuje to, co tito lidé potřebují. Ilegální internetový obchod je tak jediná alternativa, jak se k potřebným lékům dostat, což ale následně způsobuje problémy v systému,“ vysvětluje sociolog Bilal Zenad Ahmed.
Je to hlavně na lidech
„Propagace nebo prodej jakýchkoli drog jsou proti našim pravidlům. Vyzýváme všechny uživatele, ať ihned nahlásí zakázaný obsah, pokud na něj narazí,“ vzkázal mluvčí Instagramu. Samotní provozovatelé sociálních sítí nejsou z tohoto fenoménu moc nadšení. Sice se snaží co nejrychleji hledat a mazat nevhodný obsah, ale největší díl zodpovědnosti je právě na samotných uživatelích. Na ně spoléhá i policie.
Zatím neexistuje dostatečně sofistikovaná detekční technologie, která by byla schopná prověřit materiál předtím, než bude nahrán na internet. „To je v podstatě jediná alternativa, jak zabránit šíření problematického materiálu rychle a hned,“ píše The Guardian.
Vytvořit účinná opatření zamezujících prodej drog přes internet je velmi těžké. „Digitalizovaný svět změnil dostupnost škodlivých látek a nám nezbývá nic jiného než se přizpůsobit těmto změnám,“ řekl mluvčí anglické Národní rady policejních náčelníků. Policejní složky podle něj sice slouží k tomu, aby redukovaly škody způsobené drogami, ale to nemůžou dělat samy.
