reklama
 
 

Češku přijali na pět britských univerzit. Aby stíhala pomáhat bezdomovkyním, vzdala se modelingu

23. 4. 2018 9:32
Karolíně Mathesové je devatenáct let. Končí střední školu, přijali ji na pět univerzit ve Velké Británii. Chce se věnovat lidským právům a pracovat při OSN, kde už působí nyní. Půvabná modelka chodí mezi bezdomovkyně, nosí jim potraviny, oblečení a hygienické potřeby, povídá si s nimi a ráda je i obejme. Chce, aby v nich i ostatní lidé viděli ženy - květiny. Aby to vše stíhala, vzdala se modelingu. "To je totiž to nejméně důležité. Navíc modelka je každá druhá, zatímco pomáhá bohužel jen velmi málo lidí," říká. Za svou pomoc ženám bez domova je nominovaná na cenu Gratias Tibi pro mladé dobrovolníky.

Devatenáctiletá Karolína Mathesová není zrovna běžnou dívkou. Je krásná a úspěšná modelka, což by ještě tak zvláštní nebylo. Že ji nyní přijali na pět univerzit ve Velké Británii, to už je pozoruhodné. A že se nedávno modelingu vzdala, aby měla čas pomáhat bezdomovkyním, to už z ní činí opravdu výjimečnou osobnost.

A ani to ještě není všechno. Kromě toho působí jako dobrovolník u Amnesty International a na stáži u OSN.

"Vím, že to asi vypadá, že je toho hodně, ale mně to tak nikdy nepřišlo. Samozřejmě bylo časově náročný skloubit to dohromady, protože navíc každý den chodím do školy. Jelikož se nejde všemu věnovat na sto procent, tak jedna z těch věcí to odnášela nejvíc. A to byla právě škola," vypráví Karolína.

Rozhodla se proto svůj nabitý program zredukovat. Způsob, jakým to udělala, bude asi pro leckterou její vrstevnici těžko pochopitelný. Stejně jako zdůvodnění.

"Přestala jsem s modelingem, protože je to pro mou budoucnost nejmíň podstatná věc z toho všeho. Navíc modelka je každá druhá, ale lidí, co by pomáhali ostatním, bohužel moc není."

A to nešlo o nějakou tuctovou tvář z reklamy na zubní pastu, dostala se třeba i na web časopisu Vogue. A co víc, modeling byl od malička jejím vysněným povoláním. "Focení mě strašně baví, protože se člověk může vžít do role a něco tvořit. A taky jsem ráda středem pozornosti. Ale neřekla bych o sobě, že jsem profesionál, za profesionály beru holky, které za focením cestují, a to já jsem nikdy nemohla, protože měřím jenom 170 centimetrů," vysvětluje.

O své budoucnosti má v devatenácti letech již zcela jasnou představu. Nedávno ji přijali na univerzity v Bristolu, Essexu, Londýně, Swansea a Portsmouthu. Na všech těchto univerzitách by ráda studovala právo s dodatečným zaměřením na lidská práva. Stačilo si jen vybrat.

"V budoucnu bych chtěla pracovat v OSN a univerzita v Essexu s ní spolupracuje. A jelikož je to hodinu od Londýna, tak to tam ani není tak drahý, takže rozhodnutí bylo jasný," objasňuje svou volbu.

Lidských práv se týká i její projekt She is Flower, s nímž se nyní dostala mezi finalisty ceny pro mladé dobrovolníky Gratias Tibi.

S projektem začala v létě 2017, vymyslela ho společně s maminkou a expřítelem.

"Seděli jsme na verandě a já jsem řešila to, že na světě je tolik lidí, kteří trpí, a já bych jim strašně chtěla pomoct. Původně jsem chtěla jet na Ukrajinu dovážet jídlo lidem, co tam trpí hlady, ale máma mi to zakázala, že by tam samotnou osmnáctiletou holku akorát někde znásilnili a zabili," vypráví Karolína Mathesová.

Rozhodla se proto, že bude pomáhat hladovějícím lidem v Česku. Z této skupiny si pak vybrala bezdomovkyně. "Mají to na ulici hrozně těžké. Mnohem těžší než chlapi," vysvětluje.

České naděje

České naděje

V seriálu online deníku Aktuálně.cz  "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.

Obdarovat. Věcmi, vyslechnutím i objetím

Její pomoc jí přijde naprosto banální, spíše se diví, co je na tom tak zvláštního - prostě nakoupí oděvy, trvanlivé potraviny či hygienické potřeby a předá je první bezdomovkyni, kterou potká.

Jindy zorganizuje sbírku u nich ve škole, věcí je pak víc, spojí se proto se společností Jako doma, kam jsou ženy na ulici zvyklé si pro pomoc chodit. V určený den pak s kamarády rozdává nashromážděné dary v prostorách organizace.

Její způsob pomoci má jeden velmi emotivní moment. Pro Karolínu totiž akce nekončí neosobním předáním igelitky. S každou obdarovanou ženou si popovídá, vyslechne její příběh, zajímá se o její starosti a nakonec se s každou obejme. Občas je u toho kamera a z videí je jasně vidět, že tento okamžik bezdomovkyně vnímají mimořádně emotivně a mnohem nadšeněji než samotnou materiální pomoc.

"Já jsem hroznej cíťa. Nevím přesně, jak popsat ty emoce, který cítím, když vidím, že mi jsou bezdomovkyně vděčný za tak strašně nevýznamné věci, jako je použité oblečení. Ale cítím, že to objetí bourá takovou tu bariéru. Spousta lidí se na ně totiž dívá jako na špinavé a myslí si, že jakmile se jich člověk dotkne, tak z toho hned chytí bůhvíco. No, můžu vám říct, že jsem s nima už i napůl jedla nějaké jídlo a byla jsem úplně v pohodě," líčí dívka.

Pořád to jsou ženy. Hrdinky smutných příběhů

Snaha vrátit těm ženám důstojnost, sebedůvěru a ženskost se odráží už v názvu projektu: She is Flower (as you) - Ona je květina (jako ty). Karolína chce, aby v nich lidé stále uměli vidět květinu, ženu, ne trosku z ulice.

"Snažím se jim vrátit ženskost svým přístupem a také různými věcmi, které jim dávám, třeba vůněmi anebo hezkými šaty. Nikdy jsem neviděla nikoho, komu by se oči rozsvítily víc než bezdomovkyni, které řeknete, že jí něco sluší."

Musí nicméně překonávat jejich počáteční nedůvěru plynoucí z jejich špatných zkušeností. Důležité je jim vysvětlit, že se člověk upřímně zajímá o jejich osudy a rád by se dozvěděl víc. "Nejsou zvyklé, že by za nimi někdo přišel jen tak si povídat, takže vždycky čekají, jaká podpásovka přijde."

Ona sama v nich vidí hrdinky. Ovšem hrdinky dost smutných a ošklivých příběhů. "To fakt není žádná pohádka. Potýkají se se znásilněním, prostitucí, drogami. Důležité je ty příběhy vyslechnout, ukázat zájem. Znáte to i u sebe - když se s něčím svěříte, spadne z vás obrovské břemeno. I taková maličkost hrozně pomůže. Normálně je všichni přehlíží anebo na ně pohlíží jako na odpad společnosti, což je strašně špatně."

Své způsoby pomoci by chtěla dále rozvíjet, například pomocí e-shopu. Dárci by klikli na ikony věcí a potravin, které by rádi věnovali, poslali by peníze a ona by šla, reálně je koupila v obchodě a předala. "Dárcům bych potom symbolicky věnovala květinu," dodává.

A také by ráda do pomoci bezdomovkyním zapojila více svých vrstevníků. Zatím se zapojují pomocí sbírek ve škole, popřípadě jí pomáhají s transportem věcí na místo určení. "Ráda bych ale, aby sami šli a pomohli," přeje si.

Nyní čeká, jak dopadne finále ankety Gratias Tibi, což je cena Člověka v tísni pro mladé dobrovolníky. Nominoval ji tam učitel z jejího Gymnázia Jana Palacha. Laureáti budou vyhlášeni na slavnostním předávání cen 15. května v Lucerně.

"Vůbec jsem tu nominaci nečekala, můj profesor to dlouho držel jako překvapení s tím, že mám jenom napsat text a že mi pak řekne, o co jde. Když mi pak to překvapení odhalil, tak mě strašně moc potěšilo, že do mě vložil takovou důvěru a že si fakt myslí, že na to mám," neskrývá radost úspěšná studentka.

Video: Obejmout, vyslechnout. To lidé bez domova potřebují nejvíc, ví Bára Hrzánová

Bára Hrzánová v klipu na podporu knížky o bezdomovcích. | Video: bezpristresnici.cz |  01:10

autor: Zuzana Hronová | 23. 4. 2018 9:32

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama