reklama
 
 

V Česku přestala být tma. Přemíra světla škodí člověku, zvířatům i rostlinám, varuje česká studentka

19. 8. 2016
Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi. "Světelné znečištění tu dříve nebylo, takže jsme nejen my, ale také rostliny a živočichové zvyklí na přirozené střídání dne a noci. Řešení by bylo jednoduché – prostě zhasnout," říká vedoucí projektu Pavla Hudcová, studentka programu Elektronika a komunikace na ČVUT.

Jak jste se dostala k problematice světelného znečištění?

Žijeme ve střední Evropě, takže se světelné znečištění týká nás všech. Vzhledem k tomu, že bydlím nedaleko Prahy na hvězdárně v Ondřejově, zajímalo mě, proč nevidím tolik hvězd a zda ta situace také vadí někomu jinému než jen nám, astronomům. A tak jsem se dostala do skupiny mladých lidí, kteří se problematikou světelného znečištění v České republice zabývají.

Přijde mi, že se ve školách o světelném znečištění moc nemluví. Ekologie a životní prostředí se tam často smrskne na poznatek, že papír se má házet do modré a plast do žluté popelnice…

Ačkoli se problematika světelného znečištění řadí svou důležitostí jistě i k dalším znečištěním souvisejícím s rozvojem světa, je bohužel opomínána. Většina lidí stále neví, že přebytečné umělé světlo škodí. A my jsme se to rozhodli změnit.

Máte podle vás šanci toto téma vnést do škol a zakořenit ho v hlavách školáků?

Pro zaměření na školy jsme se rozhodli především proto, že dospělí považují stávající situaci jako samozřejmou, normální, protože v ní vyrostli a nikdo jim neřekl, že na tom je něco špatně. Malé děti jsou mnohem tvárnější. Zajímá je svět kolem nich. A až jednou vyrostou a budou rozhodovat o tom, jak si nasvítí svůj domek, třeba si vzpomenou na naše povídání a zamyslí se, jak to udělat tak, aby neuškodili ani sobě, ani ostatním.

V čem podle vás spočívá hlavní riziko světelného znečištění?

Světelné znečištění má mnoho dopadů. Dříve tu nebylo, a tak jsme nejen my, ale také rostliny a živočichové zvyklí na přirozené střídání dne a noci.

Co je světelné znečištění

Co je světelné znečištění

  • Obecně je jím chápáno souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou přináší umělé osvětlení.
  • Mezi hlavní projevy světelného znečištění patří pronikání světla do příbytků, oslnění, osvětlení míst kde to není žádoucí a závojový jas oblohy, označovaný jako tzv. světelný smog.
  • Negativní dopady umělého osvětlení se týkají téměř všech obyvatel vyspělého světa, ačkoliv si to většinou ani neuvědomují. Světelné znečištění představuje riziko ekologické, zdravotní i bezpečnostní, ochuzuje nás o pohled na noční hvězdnou oblohu, a stojí množství peněz i energie – leckdy zcela zbytečně.

Zdroj: svetelneznecisteni.cz

Můžete dát nějaký příklad?

Když v létě necháme večer otevřené okno a do místnosti nám přiletí hmyz, začne zmateně kroužit kolem rozsvíceného světla do té doby, než zhasneme nebo než se vyčerpá či popálí. U nás v pokoji je to jen pár much, na celém světě je to ale velké množství hmyzu, který je úplným základem potravního řetězce.

Jaké další živočichy světlo ohrožuje?

Zajímavým případem jsou migrující ptáci, kteří podnikají své dlouhé lety především v noci. Řídí se pomocí měsíce a hvězd a pomocí rozdílu jasu pevniny a oblohy. Pokud jim ale postavíme do cesty přesvícené město, dochází k jejich dezorientaci. Paradoxní situace nastává u netopýrů, kteří jsou v Česku chráněni. Svou denní aktivitu soustředí do krátkého rozhraní mezi dnem a nocí, kdy jsou schopni echolokace. Žijí především na půdách starých kostelů, které neuváženě přesvětlujeme.

Světelné znečištění vadí údajně i rostlinám.

Ano, stromy se řídí nejen podle okolní teploty, ale také podle délky dne a noci. Když se krátí den a prodlužuje noc, vědí, že přijde zima, a tak shodí listy a zatáhnou mízu. Pokud na strom neuváženě svítíme, tak mu toto rozpoznat znemožníme. Můžeme tak vidět v městských parcích, kde mají stromy listy mnohem déle než ostatní.

A co člověk a přemíra světla?

I zdraví člověka se světelné znečištění dotýká. Hormon melatonin se totiž v našem těle tvoří pouze ve tmě. Vědci přitom prokázali, že nedostatek tohoto hormonu je jedním z dalších faktorů tvorby rakoviny.

Co může každý člověk udělat pro to, aby zmírnil světelný smog?

Nejde o to, nesvítit, jde o to, svítit účelně. A tedy ne na oblohu, ale hezky dolů, na zem. Proto když si člověk nasvětluje vchod od domova, měl by dbát na to, aby světlo směřovalo přímo před náš vchod, ne na oblohu a už vůbec ne sousedovi do oken.

Na stránkách svetelneznecisteni.cz říkáte, že v Česku již nenajdeme jediné místo s přírodně tmavou oblohou. To má umělé osvícení měst takovou intenzitu a sílu, že dolehne až třeba do odlehlých koutů Beskyd?

Bohužel, situace v naší republice je velmi kritická. Neporušené noční nebe už nenajdeme opravdu nikde. Světlo z velikých měst je vidět nesmírně daleko. Stotisícové město vidíme často i ze vzdálenosti přes šedesát kilometrů. Proto při hustotě osídlení v České republice a při nerozvážném nasvětlování objektů u nás už nemůžeme narazit na opravdové zachovalé noční prostředí.

Kam se tedy v Česku můžeme vydat za tmavou oblohou?

V České republice máme tři oblasti tmavé oblohy - v Jizerských horách, v Beskydech a na Manětínsku. Nejtmavší noční prostředí ale najdeme především v Novohradských horách a na Šumavě. Tam je díky řídkému osídlení situace lepší.
Pokud budeme chtít ale opravdu "dark sky", tak se budeme muset vydat za hranice. Je to i jeden z důvodů, proč astronomové ze střední Evropy používají k výzkumu dalekohledy, které jsou nejčastěji v pouštích na jižní polokouli, kde světelné znečištění nehrozí.

Je reálné, že by se nějaká místa dobrovolně zpětně vnořila do tmy?

Teoreticky to možné je. Oproti jiným znečištěním je na tom světelném dobré to, že se dá jednoduše vyřešit - zhasnout. To ale v praxi není příliš reálné. Každý si svůj objekt kupříkladu u nás může osvítit, jak chce, dokud to není nijak regulované zákonem. Ve Francii už vyhlášku na osvětlování výloh mají. Je to jen krůček ke zlepšení situace.

Jak jste již zmínila, v rámci boje proti světelnému znečištění se vyhlašují tzv. oblasti tmavé oblohy. K čemu je to dobré?

Snažíme se mapovat situaci světelného smogu v České republice. Oblasti tmavé oblohy se u nás vyhlašují především proto, aby lidé věděli, že žijí někde, kde je situace ještě docela dobrá. A aby si té situace vážili, aby věděli, že žijí v něčem výjimečném, a snažili se to sami chránit a udržovat.

Je to tedy ale jen na bázi dobrovolnosti, když to nestanovuje žádný předpis?
Ano, v žádné oblasti v České republice neexistuje regule na osvětlování soukromých objektů. Tudíž nemůžeme zajistit, že se situace nebude zhoršovat. První město, které plánuje vyhlášku na regulování osvětlení v České republice, je, tuším, Ostrava. Ale nevím, jak je to daleko a jestli z toho třeba během jednání ještě nesejde.

Absence tmy s sebou přináší spoustu rizik pro člověka, živočichy i rostliny. Stačilo by trochu zhasnout, či alespoň svítit směrem dolů. | Video: Zachraňme tmu |  05:53

autor: Zuzana Hronová | 19. 8. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama