reklama
 
 

Tak velký a jasný Měsíc jsme neviděli 68 let, těší se na superúplněk astronomové

Aktualizováno 14. 11. 2016 22:18
Pondělní Měsíc v úplňku bude svojí velikostí a jasností rekordní od roku 1948. Pouhým okem to ale podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát jasnější.

Superúplněk, který lidé uvidí 14. listopadu, tu naposledy byl krátce před komunistickým převratem, konkrétně 26. ledna 1948. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu – bude o 14 procent větší ve svém průměru a o 30 procent jasnější. Další takový nastane až 25. listopadu 2034.

Měsíc dosáhne rekordních parametrů, ale pouhým okem podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát mnohem jasnější.

"Měsíc nás nejvíce upoutá svým vysokým jasem. Superúplněk je asi o 30 procent jasnější, než když je Měsíc v 'mikroúplňku'. Naopak toho, že je trochu větší, si okem nevšimneme. Jde to poznat jen porovnáním s jinými úplňky na fotografii," vysvětluje Martin Gembec, zástupce vedoucího redaktora Astro.cz a člen Klubu astronomů Liberecka.

Lidé se z úkazu budou moct těšit jen tehdy, když bude přát počasí a nebude oblačno. Podle Gembece dojde k úplňku ve 14:52 SEČ. "Asi dvě hodiny poté, před 17. hodinou, vyjde u nás Měsíc nad severovýchodní obzor. Nejvýše na obloze bude až krátce po půlnoci, kdy bude nad jihem v souhvězdí Býka," popisuje. Na podobný úkaz si lidé budou muset počkat až do roku 2034.

Superúplněk, nebo též superměsíc je dán tím, že Měsíc neobíhá kolem Země po kružnici, nýbrž po elipse, a proto je od nás při úplňku pokaždé jinak daleko. Pokud se zároveň sejde okamžik, kdy je Měsíc na své oběžné dráze Zemi nejblíže (je v tzv. "přízemí"), s okamžikem, kdy nastává úplněk, potom hovoříme o superúplňku. V tu chvíli je Měsíc od Země vzdálen asi 356 tisíc kilometrů.

"Taková situace nastává přibližně jednou za 14 měsíců, ale ne každý superúplněk je stejně velký. Poslední opravdu velký byl k vidění 19. března 2011," upřesňuje Martin Gembec.

Jak ovšem upozorňuje astronom Lukáš Shrbený z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, superúplněk je spíše termín astrologie než astronomie. "Pro nás astronomy jde o náhodné setkání Měsíce v úplňku a Měsíce v perigeu, tedy v takzvaném přízemí."

Astronomové jsou na rozdíl od astrologů velmi opatrní i v otázce vlivu úplňku či superúplňku na lidskou psychiku, což bývá Měsíci často přisuzováno. Vědecky prokázané jsou pouze tzv. slapové síly, mající za následek příliv a odliv, tedy zvyšování a snižování hladiny moře.

Potvrzují i to, že superúplněk způsobí "superpříliv" a "superodliv", nicméně nijak výrazně patrný. "To gravitační působení není o tolik větší, jde o centimetry. Při několika metrech přílivu se ty centimetry ztratí,“ vysvětluje Shrbený.

Co se týče vnímání velikosti Měsíce pouhým okem, upozorňuje astronom Martin Gembec ještě na jeden optický klam. Lidské oko nejenže není schopné poznat větší průměr Měsíce při superúplňku, ale navíc se mu zdá, že vycházející úplněk je podstatně větší, než když je vysoko na nebi. Má totiž tendenci srovnávat s jemu dobře známými objekty, jako jsou kopce nebo domy. Vysoko na nebi toto pomyslné srovnání chybí, Měsíc se nám proto zdá mnohem menší.

Obyvatelům severní polokoule se v noci na pondělí naskytla příležitost pozorovat úplné zatmění Měsíce a takzvaný superúplněk, při němž měl Měsíc netradiční načervenalou barvu. | Video: Reuters |  00:57

autor: hrz | 14. 11. 2016 14:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama