reklama
 
 

Vědci: Za úplňku se předci množili, proto při něm hůře spíme

Aktualizováno 6. 1. 2015 20:50
Vědci zjistili, že úplněk ovlivňuje spánek zejména u mužů a jeho vliv na lidský mozek je dědictvím z dávných dob.

Řím - Úplněk zkracuje dobu spánku zhruba o 20 minut a také způsobuje, že hůře usínáme. Měsíční fáze mají vliv na naše životy, píše italský deník Corriere della Sera.

Podle legend obcházejí za nocí, kdy je měsíc v úplňku, upíři a vlkodlaci. Nejen oni, ale také my jsme podle posledních výzkumů ovlivněni úplňkem a máme sklon spát méně a hůře, když je měsíc největší. Michael Smith ze švédské Göteborské univerzity ve svém výzkumu sledoval spánek a mozkovou aktivitu 47 dospělých osob. Výsledky ukázaly, že úplněk zkracuje dobu spánku asi o 20 minut a také znesnadňuje usínání.

Získané údaje se shodují s výsledky švýcarské studie, podle níž za úplňku potřebujeme obvykle nejméně o pět minut více na usínání a především se nám zkracuje o 30 procent fáze hlubokého spánku. Za úplňku se snižuje úroveň hormonu melatoninu, který hraje klíčovou roli v řízení rytmu spánku a bdění. Dobrovolníci, kteří se na studii podíleli, udávali, že spali špatně.

Při obou výzkumech byly sledované osoby umístěny v pokojích bez oken, aby tak účinek úplňku nemohl být přičítán většímu světlu pronikajícímu zvenčí a narušujícímu spánek.

Množení jen za úplňku

"V době úplňku se zdá být mozková kůra citlivější. Účinek je patrný u obou pohlaví, ale především muži mají problémy s usínáním a délka spánku je u nich kratší. Získané údaje naznačují, že zde jsou zřejmě jakési biologické hodiny usměrňované měsíčními fázemi, ale jejich mechanismy zatím nejsou prozkoumány," říká Michael Smith.

Měsíční fáze mají vliv na naše životy, stačí uvést jako příklad ženský menstruační cyklus. Ale z jakého důvodu máme jakési "měsíční" biologické hodiny i pro rytmus spánku a bdění?

Podle Christiana Cajochena z univerzity v Basileji, autora první studie, která naznačila vztah mezi úplňkem a spánkem, je rytmus odpovídající měsíčním fázím zřejmě dědictvím z dávných dob. "První lidé možná měli lehčí spánek za úplňku, neboť za jeho světla byli více ohroženi divokými zvířaty. Původ tohoto jevu je možná ještě mnohem starší, z šera minulosti, kdy byli pány Země dinosauři a začali se vyvíjet první savci," vysvětluje Cajochen.

"Tito naši dávní předkové byli nuceni žít hlavně v noci a byli nejaktivnější v době, kdy měsíc svítil nejvíce, protože ve dne se museli skrývat před velkými plazy. Některá zvířata mají dosud rytmus reprodukce ovládaný měsícem: je možné, že lehká redukce lidského spánku je dědictvím z dávných časů, kdy jsme se i my museli množit za úplňku," uzavírá Christian Cajochen.

autor: ČTK | 6. 1. 2015 11:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama