reklama
 
 

Mars se rozzáří na obloze, uvidíme na něm sníh i bouře. Takhle blízko Zemi nebyl 11 let

20. 5. 2016 10:50
Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.

Rudá planeta se již za pár dní přiblíží Zemi nejblíže za 11 let. V neděli 22. května se ocitne v opozici se Sluncem, a pozorovatelná tak bude celou noc. Běžně je Mars od naší planety vzdálen 400 milionů kilometrů, v posledních květnových dnech se vzdálenost zkrátí na 75 milionů.

"Období, kdy je Mars hodně dobře vidět i pouhým okem, již nastalo nyní. Kolem opozice je vždy nějaké delší období, kdy je Mars mimořádně jasný a lze na něm pozorovat i detaily, 30. května sice bude formálně nejblíže, ale v dokonalosti pozorování se to již nebude tolik lišit. Rozhodující roli bude hrát spíše počasí," vysvětluje astronom Jan Veselý z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové, kdy bude nejlepší pozorovat noční oblohu. 

Bude záležet na počasí. U nás i na Marsu

Na konci května bude jasnější než kterákoli z hvězd na noční obloze. Malá vzdálenost současně nabízí skvělé možnosti pozorování, nebude-li zataženo.

"Když se budete dívat jenom očima, vypadá Mars jako hvězda, ale výrazně jasnější, načervenalá a svítí klidnějším světlem. Planeta je totiž miniaturní kotouček, zatímco hvězda bodový zdroj," popisuje Veselý.

Mars si bude moct podrobně prohlédnout i amatérský hvězdář s menším rozlišením dalekohledu. 

"Uvidí kotouček a všimne si, že na jedné straně je o něco světlejší, což je Marsova polární čepička. Póly má totiž pokryt sněhem, většina toho je zmrzlý oxid uhličitý, ale obsahuje i vodu. Všimnout si lze i toho, že kotouč není rovnoměrně oranžový, ale že se tu nacházejí i tmavší místa."

Nejpřesnější detaily lidé uvidí, staví-li se v těchto dnech na některé z hvězdáren. Dočkají se dalekohledu s podstatně větším rozlišením i odborného výkladu.

"Spatříme například i tmavé skvrny, které nesou vlastní názvy, ale jak se ukázalo, nesouvisejí příliš s terénními útvary, například pohořími, na povrchu planety. Jde jen o jiný odstín hornin, prachu a písku, které povrch Marsu pokrývají. Občas můžeme pozorovat řídké mraky z ledových krystalků a někdy také prachové bouře, při nichž se kotouček Marsu zahalí do oranžového závoje a detaily zmizí. Vše tedy závisí nejen na počasí u nás, ale také na Marsu," líčí astronom.

V roce 2018 přijde velká opozice

Když mají pozemšťané Mars nejdále, je z jejich pohledu navíc za Sluncem, takže stejně není vidět. Naopak když se rudá planeta ocitne naproti Slunci (tedy v opozici), nacházíme se na stejné straně od Slunce a máme ho nejblíže. Toto "nejblíže" ale mívá různou vzdálenost.

"Dráhy jsou eliptické, mají různou výstřednost, takže když se sejde Mars se Zemí na stejné straně od Slunce, stane se to vždy na jiném úseku dráhy. K přiblížení dochází každé dva roky, ale poslední roky to bylo přes 90 milionů kilometrů, nyní pouze 75 milionů. Tohle je druhá nejpříznivější opozice,“ pochvaluje si hvězdář Veselý.

Lepší pozorovací podmínky nastávají pouze při tzv. velké opozici. Ta nastane 31. července 2018, kdy se Země k Marsu přiblíží na 57,6 milionu kilometrů. Bude to první velká opozice po patnácti letech.

Mars začal couvat

Mars vytváří na obloze i další pozoruhodní kousky. Od 17. dubna totiž začal po obloze couvat. "Od Saturnu se vzdaluje směrem na západ, tedy opačným směrem než obvykle, ale 30. června se  najednou zastaví a opět se vrátí k běžnému 'směru jízdy' na východ," popisuje hvězdář. Takto couvat začnou planety, právě když se nacházejí naproti Slunci.

Tohoto jevu si podle Veselého všimli už hvězdáři ve starověku, tehdy si s ním ale ještě nevěděli rady. Na počátku 16. století tyto kličky pomohly Mikuláši Koperníkovi k formulování jeho heliocentrické teorie, v níž stavěl doprostřed sluneční soustavy Slunce, a nikoliv Zemi. V 17. století využil této znalosti Johanes Kepler, jenž zkoumal, jak se planety pohybují. Dokázal, že se Koperník nemýlil a planety skutečně obíhají kolem Slunce.

Fanoušci vesmíru a amatérští astronomové se mají při pohledu na oblohu rozhodně na co těšit. Neměli by se ale nechat zmást fámami, které se pravidelně na internetu objevují, když je Mars v opozici – rudá planeta je prý tehdy při pohledu ze Země tak velká jako Měsíc za úplňku. Hvězdáři se tento mýtus řadu let snaží vyvrátit.

"Že by byl Mars v opozici na obloze velký jako Měsíc, je samozřejmě nesmysl, neplatí to ani v případě velké opozice. Ta zpráva je nicméně pro lidi tak přitažlivá, že koluje dál a dál, i když ji stále vyvracíme. Chodí nám pak na hvězdárnu lidé, že chtějí vidět Mars velký jako Měsíc, a to i v době, kdy je na druhé straně Slunce, a tedy není vidět vůbec. Teď jim ho aspoň budeme moci pěkně ukázat, a to od konce května i přes celé letní prázdniny," uzavírá se smíchem astronom Jan Veselý.

Hubbleův teleskop pořídil snímek galaxie GN-Z11, která je od Země vzdálená asi 13,4 miliardy světelných let. Tak hluboko do vesmíru nikdo nedohlédl. | Video: Reuters |  00:55

autor: Zuzana Hronová | 20. 5. 2016 10:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama