Lidé na Blízkém východě jsou frustrovaní, ale až absurdně pohostinní, tvrdí arabistka

Lidé na Blízkém východě jsou frustrovaní, ale až absurdně pohostinní, tvrdí arabistka
Na Blízký východ se Lenka Hrabalová podívala poprvé v devatenácti letech.
Větší zájem o regiony však projevila až na vysoké škole ve Francii, kde studovala archeologii a historii. "Primárně mě teď živí průvodcovství," popisuje.
"Dnešními spojenci Sýrie jsou Rusko a Írán, zboží je pak dováženo z Číny. Vytvořil se tak jakýsi východní blok, což nejspíše záměrem sankcí nebylo," domnívá se.
Kdekoho by při návštěvě mohl zaskočit přístup místních vůči cizincům. "Jsou až absurdně pohostinní. Když vidí cizince, hned ho zvou do stanu či domu, aby ho mohli pohostit, postarat se o něj," vypráví Lenka Hrabalová.
Foto: Lenka Hrabalová
Jiří Labanc Jiří Labanc
9. 1. 2022 13:35
Ačkoliv v dětství pravidelně četla knihy Karla Maye, Blízký východ ji pohltil až při studiích na vysoké škole. Za jedenáct let už je proto nynější arabistka a íránistka Lenka Hrabalová na Blízkém východě jako doma. A přestože si tím nejspíše uzavřela možnost cesty do Spojených států amerických, chvíle strávené uprostřed saharské pouště či v horách íránského Kurdistánu jsou pro ni nenahraditelné.

Samarkand, Harantíni a Jericho. Sama vzpomíná na tato tři slova, která jí z dětství utkvěla v paměti. Když pak v devatenácti letech dostala Lenka Hrabalová první výplatu a vyhledala si jejich význam, neváhala a za vydělané peníze se sama vydala nejprve do Samarkandu, druhého největšího města Uzbekistánu.

Arabistka Lenka Hrabalová
Arabistka Lenka Hrabalová | Foto: Archiv Lenky Hrabalové

"K Blízkému východu jsem i přes tyhle cesty víc přičichla až na vysoké škole ve Francii, když jsem studovala archeologii a historii," vypráví Hrabalová, pro kterou se cestování na Blízký východ později stalo nejen vášní, ale i povoláním. "Průvodcovství je aktivita, která mě momentálně živí prioritně," říká vystudovaná arabistka. 

Sýrie už je bezpečná, ale…

Před několika měsíci Hrabalová publikovala sérii reportáží pro měsíčník Reportér Magazín, jedním z míst, která v rámci svých cest navštívila, byl sankcemi sužovaný íránský Kurdistán nebo poválečné území Sýrie.

"Většina Sýrie je teď v držení Bašára al-Asada (syrský prezident, pozn. red.) a dá se jí projet jako turista. Celé území bych označila za aktuálně bezpečné, stále však nad ním visí jedno velké ale, protože tam i nadále může dojít k útokům jak od tak zvaného Islámského státu, tak od Izraele na vojenské cíle," upozorňuje.

Kromě toho situaci v zemi asi nejvíce komplikují sankce západních zemí, pod kterými se Sýrie momentálně nachází. Ty mají za následek téměř nulový dovoz i vývoz, a země je tak ekonomicky vyprahlá. "Dnešními spojenci Sýrie jsou Rusko a Írán, zboží je pak dováženo z Číny. Vytvořil se tak jakýsi východní blok, což nejspíše záměrem sankcí nebylo," říká Hrabalová. Navzdory ukončeným bojům tamní obyvatelstvo stále sužuje frustrace z ekonomické situace.

"Lidem výrazně klesly platy, mají zdemolované domy, které navíc nemají z čeho opravit. Už nechtějí dál válčit, chtějí mít klid, znovu si postavit své domovy a klidně žít," vysvětluje.

Jako příklad zmiňuje příběh muže, který choval stádo arabských koní. Když se dozvěděl, že blížící se džihádisté z hnutí Džund aš-Šám zabíjejí všechny koně, které nevyužijí, poslal ty své lodí do Evropy, aby je zachránil. "Nepřišel sice o příbuzné nebo o rodinu, ale při vyprávění o těch koních se rozbrečel," vzpomíná.

Ne jednoho by při návštěvě mohla zaskočit štědrost, kterou si místní stále udržují vůči cizincům. "Neztratili tuhle svou náturu ani během mnohaleté války, třebaže každý z nich má nějaký hrozný příběh," tvrdí Hrabalová a dodává, že pohostinnost a laskavost jsou hodnoty, které spojují obyvatele celého Blízkého východu. "Jsou až absurdně pohostinní," říká jednoznačně. "Ať už se můžou navzájem nenávidět, tak i když jste u jedné nebo druhé strany, vždy se k vám chovají hezky. Taková starosvětská nátura."

"Dobrý den, můžu si vás vyfotit?"

Lenka Hrabalová, která Blízký východ navštěvuje už jedenáctým rokem, taky popisuje, jak při návštěvě íránského Kurdistánu cestovala s místními pašeráky, kteří do Íránu přiváželi různé zboží, kupříkladu oblečení.

"Sice nás kontrolovala policie i vojáci, ale nikdy jsem neměla obavy," odpovídá. Podle ní vždy akorát vystoupila z auta, sedla si na barikádu, mezitím si dala s vojáky cigaretu, a jakmile oni mávli rukou, pokračovalo se v cestě.

"Hrklo ve mně jednou," přiznává. "Vystoupila jsem na pašeráckém překladišti, a když auto odjelo, všimla jsem si, že kolem mě stojí skoro třicet po zuby ozbrojených chlapů. Došlo mi ale, že jsem pořád v Íránu, takže jsem zvedla foťák a zeptala se jich 'Dobrý den, můžu si vás vyfotit?'. Po vteřině ticha chlapi přiběhli s nadšenými výrazy a začali pózovat s nákladem i se zbraněmi. Íránci totiž milují focení, jsou taky nejlaskavějším národem, s jakým jsem se kdy při cestování potkala," říká jednoznačně Hrabalová.

To ale nelze říct o vztazích mezi jednotlivými Kurdistány, které mezi sebou mají řadu sporů. Ačkoliv Kurdové kdysi měli ideu jednotného státu, každé z území v Turecku, Sýrii, Iráku a Íránu šlo svou vlastní cestou. "A to až takovou, že například irácký Kurdistán nyní spolupracuje s tureckým prezidentem a spolu válčí proti tureckým Kurdům," podotýká íránistka, podle které jsou kurdské skupiny téměř na pokraji války.

Amerika? Nic pro mě

Když se v roce 2017 stal prezidentem Spojených států amerických Donald Trump, Lence Hrabalové se uzavřela možnost do USA vycestovat. "Trump vydal stanoviska, že lidé, kteří navštívili určité země, jako je třeba Írán nebo Sýrie, potřebují pro vstup do Ameriky žádat o speciální povolení. A protože jsem v Íránu byla už asi dvacetkrát, přičemž jsem tam studovala a dostala i stipendium, přes americké prověrky bych neprošla," tvrdí akademička, která letos obhájila svou doktorskou práci na Univerzitě Palackého v Olomouci. "A byť bych mohla prokázat, že jsem akademičkou, nemám o to nějaký zájem, Spojené státy mě nelákají," míní.

Část vysokoškolských studií prožila také v severoafrickém Tunisku a Maroku. V lednu plánuje cestu do západoafrické Mauritánie, která je pro většinu lidí zcela neznámou zemí. "Už ve středověku v těchto oblastech ale vznikala obrovská pouštní města a prastaré knihovny, které teď pomalu pohlcuje poušť. Z arabských zemí málokde najdete takovou autenticitu jako v Mauritánii," tvrdí cestovatelka.

Kdyby si ale měla vybrat mezi nekonečnou africkou pouští a panoramaty blízkovýchodních hor, zvolí si pohledy z výšin. "Pouště jsou iritující v tom, že máte pořád písek v botách. A přestože jsou skvělé tím, že se díváte do nekonečné nicoty, k horám jsem přirostla více. Ikonická je pro mě nejvyšší hora Íránu, Damávand, na jejích úbočích kvetou zářivě rudé a obrovské vlčí máky," popisuje Hrabalová.

Že by však měla na Blízkém východě žít dlouhodobě, si nedokáže představit. "Na rok na dva možná ano, ale mám ráda naši svobodu. Pro mě je Česko zemí, kde chci žít," dodává.

Mohlo by vás zajímat: Smrt je na Sahaře blízko, změní vás to. Lidé i nádobí se myjí v písku, říká průvodce

Uprostřed Sahary leží tajemství, poušť vás dostane k duši, změní vás to, i když na ní jezdíte džípem. Myjete se pískem, je to jako 40denní peeling. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

V kancelářské budově v Brně vyhrožoval muž se zbraní, policie ho zajistila

Policisté zasahují v Brně v Holandské ulici. V jedné z kancelářských budov tam vyhrožoval muž se zbraní. Policie evakuovala 200 lidí, muže zajistila. Budovu prohlíží, řekl mluvčí policie David Chaloupka.

"Je potřeba prověřit ty prostory, proč ten člověk tam byl, co tam dělal a jestli nebyl s někým. Zásah ještě probíhá," řekl Chaloupka. Na místě je i záchranná služba, řekla bez dalších podrobností její mluvčí Michaela Bothová. Zatím se proto nedá říct, zda nejsou záchranáři na místě jen preventivně.

Holandská ulice je komplex několika kancelářských budov, denně tam dojíždí pracovat stovky lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy