Jak cestovat po světě a neničit životní prostředí? Zkuste zpomalit a odmítat jednorázové plasty

Pavla Trávníčková, Travel Bible
8. 7. 2018 9:12
21. století je obdobím cestovatelského rozmachu. Trend zahraničních dovolených se nevyhýbá ani Čechům, kterých na dovolenou (tedy na čtyři a více nocí) vyrazilo vloni do zahraničí rekordních 4,9 milionu. Ruku v ruce se zvyšujícím se počtem zahraničních turistů stoupá i potřeba ekologického cestování. Jak jezdit do světa a přitom neničit přírodu?
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Přestože výlety za oceán nejsou ojedinělé, nejvíce Čechů (celkem 850 tisíc lidí) vyrazilo v roce 2017 do Chorvatska. S tím souvisí i chvályhodný fakt, a to že 47 procent zahraničních cest absolvujeme autem, 13 procent autobusem a jen 37 procent letadlem.

Určit nejekologičtější dopravní prostředek není snadné, ale letecká doprava - zejména při krátkých vzdálenostech - patří mezi největší znečišťovatele. Některé aerolinky se snaží svou uhlíkovou stopu vykompenzovat a nabízí možnost přikoupení tzv. uhlíkové náhrady (carbon offset), tedy finanční podpory projektům, které emise pomáhají snižovat.

Mezi českými cestovateli najdeme i takové dobrodruhy, kteří volí netradiční prostředky, jako jsou tuk-tuky (motorizované tříkolky využívané především v jižní a jihovýchodní Asii, pozn. red.), kola, anebo vyrazí pěšky. Vydat se na takovou cestu ale zabere podstatně více času a na scénu tedy vstupuje slow travel neboli pomalé cestování, které upřednostňuje intenzivní poznávání kultur před častými přesuny a počítáním navštívených zemí.

Nejen krátké eurovíkendy jsou trnem v oku mnohých ekologů. Menší ekologickou "katastrofu" hravě způsobí i ten nejpomalejší cestovatel.

V rozvojových zemích, kde je odpadové hospodářství minimální anebo žádné, se vámi vyprodukovaný odpad s největší pravděpodobností ocitne v přírodě, odkud pokračuje do řek a moří a potravním řetězcem zase zpátky na talíř.

Nevytvářet moc odpadu není nic těžkého

Nevytvářet tolik odpadků na cestách přitom není nic tak těžkého. Zastánci "zero waste", prosazující produkci co nejmenšího množství odpadu, poukazují na fakt, že plátěná taška, lahev na vodu a odmítání jednorázových pytlíků a slámek jej mohou snížit až o polovinu.

Mohlo by se zdát, že samotný cestovatel toho v cizí zemi moc nezmůže, opak je ale pravdou. Neprohlubovat už tak závažnou situaci a šířit osvětu mezi lokálními komunitami jsou záslužné kroky, které ocení například členové organizace Trash Hero, kteří spolu s místními čistí pláže v jihovýchodní Asii.

Problémy mohou nastat také při nákupu suvenýrů. Turisté se ve snaze odnést si co nejryzejší vzpomínku uchylují k předmětům, které by si ze země odvážet neměli.

Nejedná se jen o výrobky ze slonoviny a jiných částí ohrožených zvířat, do nepříjemností vás mohou dostat i mušle, kamínky nebo písek z pláže.

Jejich nákupem totiž nepřímo podpoříte masové poškozování mořského dna, které má za následek úbytek vodních živočichů. I proto je jejich vývoz v mnohých státech zakázaný.

Jako ideální suvenýry tedy poslouží ručně vyráběné předměty, v nejlepším případě zakoupené přímo u jejich výrobce. Tato místa se ale často nacházejí mimo hlavní turistické tahy a najít je může být komplikované, obzvlášť pokud se na místě zdržujete jen krátkou dobu.

Tím se opět dostáváme na začátek kruhu - zodpovědné a pomalé cestování spolu přímo souvisí.

Článek vznikl ve spolupráci s cestovatelskou komunitou Travel Bible

Video: Za čistější Indonésii bojují i Češi

Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání | Video: Reuters, Magdaléna Daňková
 

Právě se děje

před 5 minutami

Státní kasa už pociťuje dopady koronaviru. Schodek ke konci března stoupl na 44,7 miliardy Kč

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ke konci března rozpočet ve schodku 45,9 miliardy korun. Sněmovna minulý týden kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.

Příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 13 miliard na 377,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,2 miliardy na 320,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 48,5 miliardy na 422 miliard korun. Některá dosud přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle ministerstva financí již ovlivnila březnové příjmy rozpočtu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy