reklama
 
 

Češi pomohli dopadnout v Indonésii zloděje želvích vajec. Je to přelomový okamžik, říká bioložka

5. 5. 2018
Terénní bioložka Hana Svobodová slaví společně se svými indonéskými kolegy z neziskové organizace Konservasi Biota Laut Berau a česko-slovenské iniciativy Wildlife Guards zásadní úspěch. Po letech se jim konečně podařilo dopadnout pytláky želvích vajec a předat je policii. Zachránili tak 1200 ohrožených karet pravých a karet obrovských.

Terénní bioložka Hana Svobodová ze zoo v Hodoníně se mořskými želvami zabývá již třináct let. S jejich studiem začala v Mexiku během vysoké školy. Do Indonésie pak poprvé odjela v roce 2010, aby se na sumaterské univerzitě naučila indonésky. Od té doby se do asijské ostrovní země každý rok vracela jako dobrovolnice do želvích center na Sumatře, Jávě a Borneu.

V roce 2014 začala na severovýchodě Bornea pracovat jako odborná poradkyně neziskové organizace Konservasi Biota Laut Berau, kterou spoluzaložila se svým bývalým indonéským přítelem. Želví život je totiž právě v Indickém oceánu zdaleka nejtěžší.

"Oblast Berau je nejdůležitějším kladištěm karet obrovských v celé jihovýchodní Asii a trpí neustálými nájezdy pytláků, kteří s vidinou lupu želvích vajec dokonce napadají i naše ochranáře na ostrovech (únor 2018). Pokud v oblasti nebude probíhat systematická ochrana, může to mít fatální následky na celkovou populaci mořských želv na světě", vysvětluje Svobodová.

Její organizace, v Česku působící pod názvem Chráníme mořské želvy, se snaží zefektivnit ochranu mořských želv, redukovat nelegální prodej produktů ze želvího masa a vajec určených ke konzumaci a želvoviny, z níž se vyrábějí především šperky. A roky trpělivé česko-indonéské spolupráce nesou své ovoce.

Tisíce zachráněných želv díky Čechům a Slovákům

Koncem března se totiž zaměstnancům neziskovky společně s česko-slovenskou iniciativou Wildlife Guards a indonéským námořnictvem podařilo lapit dvojici pytláků s celkem 1200 želvími vejci ohrožených karet pravých a karet obrovských.

Dva členové iniciativy - Tomáš Ouhel, terénní pracovník Zoo Liberec, a dokumentarista Michal Gálik, se schovávali na ostrově Blambangan několik dní, aby mohli pytláky zadržet společně s námořníky a hlídkami Konservasi Biota Laut Berau. Akce se povedla a pytláci byli předáni policii ve městě Tarakan. Iniciátoři si slibují, že by medializace případu v Indonésii mohla pomoci ochránit na nějakou dobu ostrovy před dalšími nájezdy zločinců.

Bioložku Hanu Svobodovou, která v indonéské oblasti tráví více než polovinu roku, zastihla dobrá zpráva zrovna v Česku, odkud na dálku koordinovala další kroky. Společně s vedoucím organizace Berlym Danielem chtěli raději počkat, až policie vysloví obvinění, prosadit jej totiž není kvůli korupci vždy snadné. "Pytláci jsou kolikrát chyceni, ale před soud je nakonec nikdo nepostaví," sdělila v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

"Záměrem zátahu Wildlife Guards nebylo chytat malé pytláky, nýbrž překupníky, a rozkrýt tak systém tohoto organizovaného zločinu. Podařilo se nám pochopit systém vztahů v berauském podsvětí a je pouze otázka času, kdy se nám společně s partnery podaří celou oblast od vybírání želvích snůšek vyčistit. Součástí dalších kroků, které vzhledem k povaze práce nemůžeme prozrazovat, bude určitě i likvidace obchodu s želvovinou a šperky z ní vyráběných, protože takové lze bohužel stále běžně na ostrově Derawan koupit," uvedli Ouhel s Gálikem.

Asiaté věří, že želví vejce mají pozitivní vliv na plodnost

Mořské želvy kladou vejce na šesti ostrovech, na polovině z nich je kvůli nedostatečné ochraně ročně ukradeno několik set tisíc vajec v hodnotě milionů korun. Ty se dostávají prostřednictvím černého trhu na stoly návštěvníků restaurací v Číně, Malajsii či Singapuru. Mnoho asijských národů také věří, že želví vejce mají pozitivní vliv na mužskou plodnost, což je podle Svobodové nesmysl, který potvrdily také vědecké výzkumy.

Na Borneo přijela poprvé v roce 2012. Ačkoliv ji okouzlila nádhera ostrova a různorodost místních ekosystémů, nemohla zavírat oči ani před odpadky, které se válely po pláži první zóny chráněného území národního parku. "Všude se válely odpadky a mezi nimi lezla želví mláďata v sáčcích, protože se do nich zamotala," popisuje.

Všudypřítomný nepořádek tak začala den co den uklízet. Trvalo dva týdny než se k ní místní Indonésané přidali. "Je potřeba jít příkladem, ukázat jim cestu. Postupně se pak k vám přidají další a další lidé. V momentě, kdy bych je začala poučovat, poslali by mě domů a nic by se nezměnilo. Indonésané jsou totiž velmi hrdí," vysvětluje.

S notnou dávkou trpělivosti i s pomocí svého, dnes již bývalého přítele z řad kmene Dajáků, vybudovala zázemí neziskové organizace zaměřené na ochranu želv a eliminaci obchodu s želvími výrobky. "Od roku 2017 jsme zachránili skoro milion vajec a myslím, že je rozdíl, jestli bude v mořích milion želv nebo ne. V oblasti také kdysi bylo jedenáct obchodů se želvovinou, teď jsou tam jen dva. Vzděláváme taky děti ve vesnicích a na malých ostrovech," vyjmenovává úspěchy bioložka.

Želvy jsou na Zemi sto miliónů let

Přestože je Borneo od České republiky vzdáleno téměř 16 tisíc kilometrů, měli by se podle Svobodové o problematiku zajímat i Češi. "Želvy jsou na Zemi sto miliónů let a jejich vymírání začalo v období druhé světové války. Kde bereme právo na to je vyhubit? Nejčastější příčinou úmrtí mořských želv jsou i vlečné sítě. Pokud rybáři nechtěný úlovek nevytáhnou včas, želvy se utopí," vysvětluje.

Myslí si také, že vyspělejší země by prostřednictvím svých znalostí měly podporovat státy, které k aktivní ekologické ochraně zatím nedospěly. "Deštný les se dá dneska vykácet velmi rychle a "efektivně", aby z něj nezůstalo vůbec nic. Mohli bychom začít říkat všem, ať rychle jedou do Indonésie, protože za deset let už bude vypadat úplně jinak," tvrdí.

S financováním aktivit jí pomáhají české zoologické zahrady v Hodoníně, Liberci, Ostravě, Olomouci i několik dalších sponzorů, například China Tours či Nemo Diving. Měsíčně musí sehnat 80 tisíc korun na platy ochranářů a další výdaje spojené s chodem organizace.

Na její plat či letenku však nejde ani koruna. Na ty si musí vydělat běžným zaměstnáním, kromě hodonínské zoo pracuje také ve vzdělávacím centru Tereza a přednáší. Ve volných chvílích se pak věnuje fundraisingu.

"Jsem ráda za organizace, které nás podporují. Snažila jsem se chodit do firem, kde jsem už nějaké lidi znala. Mnohé z těch, se kterými jsem jednala, se ale divily, proč by měly pomáhat želvám někde v tramtárii, když Česko ani nemá moře. Taky se mi stalo, že se mě někdo zeptal, jestli tam náhodou nejsou muslimové, a když jsem jim řekla, že ano (Indonésie je největší muslimská země na světě, pozn. red.), tak mi řekli, že mě doteď měli za slušného člověka," popisuje Svobodová své zážitky.

Hana Svobodová

Hana Svobodová

  • narodila se roku 1986
  • vystudovala Přírodovědnou fakultu Univerzity Karlovy
  • osm měsíců se učila na Sumatře indonéštinu
  • pracuje jako koordinátor projektu na ochranu mořských želv v Indonésii, kde i 2,5 roku žila
  • věnuje se také osvětě a vzdělávání
  • založila projekt Chráníme mořské želvy

Důležitý je respekt

Žádné náboženské střety mezi svými křesťansko-muslimskými zaměstnanci přitom nikdy nezažila. "Je to jiný islám," tvrdí. "V Indonésii musí mít každý své náboženství napsané v občanském průkazu, většina lidí ho tam prostě má, ale reálně ho nepraktikuje. Lidé se nemodlí. V Indonésii je sice islám, ale zároveň matriarchát," dodává.

Díky svému opatrnému přístupu se nikdy nesetkala ani s negativním postojem místních. "Respektující přístup je velkou výhodou. Kdyby jen tak někdo přišel a začal jim vykládat, co mají nebo nemají dělat, neuspěl by. Taky jsem malá, takže se mě nebojí tak jako vysokých lidí. Navíc když jsem poprvé přijela na Borneo, uměla jsem už docela dobře indonésky. Někteří mi dokonce dodneška tvrdí, že jsem Indonésanka narozená v Čechách, takže mě berou," vyjmenovala své výhody bioložka. Důležité je také podle ní respektovat místní zvyky.

A vyplatí se i důvěřovat znalostem místních lidí. "Více než půlka našich rangerů jsou Dajákové, kteří mají neuvěřitelné znalosti přírody. Dokážou říct, která kytka je na co dobrá, vystopovat zvířata, po hlase poznat opici," popisuje. Druhý největší bornejský kmen Badžau zase zná okolní ostrovy a moře jako svoje boty. "Pro řízení lodě nepoužívají GPS nebo kompas, podle toho, jak zahne vlna, přesně vědí, kde je mělčina. Několikrát se nám stalo, že jsme vyrazili z přístavu pozdě, na ostrovy jsme přijeli za tmy a oni trefili podle hvězd," dodává.

Svobodová věří, že březnové dopadení pytláků bude mít pozitivní dopad do budoucna a členové Konservasi Biota Laut Berau se budou dále podílet na tom, aby z Indického oceánu nezmizeli potomci plazů z dob dinosaurů.

Kromě pytláků však stojí ekosystém ještě před jiným velkým predátorem - rozpínajícím se turistickým ruchem a výdobytky moderní civilizace, které se na Borneo pomalu valí. Právě ten by mohl negativně ovlivnit nejen životy želv, ale i životy původních kmenů.

Záběry ze zásahu proti pytlákům želvích vajec

Dopadení pytláků želvích vajec v Indonésii | Video: Wildlife Guards |  01:02

autor: Magdaléna Daňková | 5. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama