reklama
 
 

Ohrožený druh nosorožce má naději na záchranu. Znovu ho rozmnožíme, říká ředitel dvorské zoo

9. 3. 2018 7:32
Přemysl Rabas, ředitel Zoo Dvůr Králové, které patří poslední samec severního bílého nosorožce Sudán i další dvě samice, věří, že se tento vymírající druh podaří zachránit. Případná smrt Sudána na tom nic nezmění, neboť již není schopen páření a jeho sperma vědci mají. "Máme také dostatek dalšího genetického materiálu z mnoha jedinců. Je tedy jen otázkou vůle, času a prostředků, aby mohl být severní nosorožec znovu rozmnožen," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Co říkáte zdravotnímu stavu Sudána, posledního samce severního bílého nosorožce na planetě? Existuje podle vás ještě nějaká naděje na "happy end"?

Stav Sudána je vážný a prognóza není příznivá. Je to poměrně staré zvíře a nelze očekávat nějaké velké zlepšení. Smrt je prostě přirozenou součástí života. Ale vzhledem k tomu, kolika se dožil let a že v přírodě by byl již léta po smrti (nejen rukou pytláka, ale i stářím), to nelze brát jen jako smutný příběh.

V posledních dnech se objevily zprávy o tom, že se Sudánovi daří o něco lépe. Nicméně asi nelze vzhledem k věku a celkové kondici mluvit o uzdravení či zachránění Sudána…

Věřím, že odhadneme správně okamžik, kdy bude vhodné přistoupit k eutanazii, aby se Sudán zbytečně netrápil.

Jestliže Sudán uhyne, bude to znamenat vymření nosorožce bílého? Protože na světě již bude jen několik samic. Nebo existuje nějaká "spermobanka"? Vědci hovoří o snaze o umělé oplodnění…

Vím, že máme velkou naději přivést na svět Sudánova potomka, i když tady již nebude. Sudán již není schopný oplodnit samice. Z tohoto pohledu proto jeho konec nikterak neovlivní projekt na záchranu tohoto druhu. Máme uloženo sperma nejen z něho, ale i z dalších, dávno mrtvých samců. Máme také dostatek dalšího genetického materiálu z mnoha jedinců. Je tedy jen otázkou vůle, času a prostředků, aby mohl být severní nosorožec znovu rozmnožen.

Neuvažuje se třeba o naklonování z kmenových buněk? Lidé už umí naklonovat ovci, psa, prase, opici…

Již před několika lety se podařilo v San Diegu získat kmenové buňky z naší samice Fatu. Později i z dalších zvířat. Nedávno se mezinárodnímu týmu, který náš safari park koordinuje, podařilo vytvořit kmenovou buňku z již uhynulé Nabiré. Následně se podařilo vytvořit srdeční buňku, která vykazovala činnost (stahy srdeční buňky). Je jen otázkou času, kdy takto získáme pohlavní buňky a budeme moci i touto cestou vytvořit embryo.

Bylo správné přesunout bílé nosorožce ze Zoo Dvůr Králové do keňské rezervace Ol Pejeta? A proč se nosorožci ani ve svém přirozeném prostředí nezačali množit?

Jsem přesvědčen, že šlo o správné rozhodnutí, protože to byla poslední šance na jejich přirozené rozmnožení. Zároveň však to rozhodnutí neuzavíralo cestu pro vývoj techniky umělé reprodukce v Evropě a USA. Obě cesty zůstaly takto ve hře. Zvířatům se v Keni dařilo, a dokonce se i pářila. Bohužel pravděpodobný potrat zapříčinil neplodnost jedné samice. U druhé přirozenou reprodukci vylučuje omezení způsobené onemocněním pohybového aparátu. Obě jsou však potenciální dárkyně vajíček pro umělou reprodukci.

Jak na Sudána vzpomínáte? Co se vám první vybaví?

Když jsem nad ním při poslední kontrole koncem minulého roku lámal hůl a on se zvedl a honil mě chvíli kolem stromu, aby mi dokázal, že to ještě dá. Na to nikdy nezapomenu.

Jsou pro takováto zvířata podobné infekce, jakou má Sudán, fatální? Často se kvůli tomu musí utratit - proč to nelze vyřešit operací, antibiotiky a podobně jako u člověka?

Podobné problémy se řeší obdobně jako u člověka. A stejně jako u nás hraje obrovskou roli i u Sudána pokročilé stáří.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi více než 2000 kusů bílého nosorožce. O 20 let později žilo kvůli útokům pytláků už jen 15 zvířat. Existuje nějaký účinný "lék" na pytláky? A proč vlastně lidé tolik touží po soškách z rohů nosorožce? Kdyby nebylo těchto zájemců, nebylo by pytláků…

Bohužel jako lidé snadno podléháme módním trendům a často na to pak doplácí zvířata. Kdysi likvidoval populace rajky zájem o jejich peří. Pštrosa nebo krokodýla zachránil farmový chov. Řada druhů endemických želv padne za oběť choutkám Asijců. Zájem o ploutve žraloků je záhubou pro tato prastará zvířata. Sošky ze slonoviny jsou důvodem pro vybíjení statisíců těchto úžasných zvířat. Zisky z prodeje jsou navíc často užity pro financování teroristických organizací.

V poslední době také enormně narůstá zájem tradiční čínské medicíny o kůže luskounů (prastarý druh podobný mravenečníkům - pozn. red.), které se ve velkém exportují do asijských lékáren. Podobně kampaň tamních apatyk způsobila nárůst zájmu o rohy nosorožců. Uměle se šířila pověra, že léky z rohů mohou být prevencí rakoviny. Navíc se tyto léky začaly užívat i jako statusový symbol, tedy módní výstřelek. Je-li cesta, jak zastavit pytlačení, pak je to boj s pověrou a módními trendy.

Jaký další druh je těsně před vyhynutím a lidé mají poslední šanci s tím něco dělat?

Těch příkladů je bohužel velmi mnoho. Mračna se stahují nad asijskými nosorožci, africkými slony nebo luskouny. Problém kvůli trofejovému lovu mají velké šelmy, kvůli masu gorily a šimpanzi. Genocidu orangutanů má na svědomí náš zájem o palmový olej. Zvláštní kapitolou je boj za záchranu velryb a dalších kytovců. A to se vůbec nezmiňujeme o tisících drobných, nenápadných druhů, které často nenávratně mizí bez většího povšimnutí veřejnosti.

Nosorožec Súdán v Keni | Video: Aktuálně.cz |  00:54

autor: Zuzana Hronová | 9. 3. 2018 7:32

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama