Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
22. 3. 2018 7:27
Indonésie vyprodukuje denně podle balijské ekologické organizace ROLE (Rivers, Oceans, Lakes and Ecology Foundation) 130 tisíc tun plastového a pevného odpadu. Polovina končí na skládce, zbytek je spalován nebo ponechán svému osudu, což znamená, že se vlivem dešťů dříve či později dostane do vodních toků a odtud do moře či oceánu. Ostrovní země v jihovýchodní Asii je hned po Číně druhým největším znečišťovatelem plastovým odpadem na světě. Problémem je nejen slabá ekologická výchova Indonésanů, ale také nedostatečná infrastruktura.
Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání | Video: Reuters, Magdaléna Daňková

Bali, Indonésie (od naší reportérky) - V posledních měsících obletěly internet záběry ukazující balijské pláže, moře a oceán zaplavené odpadem. Britský potápěč Rich Horner například před dvěma týdny zachytil, kterak na ostrově Nusa Penida, nacházejícím se mezi Bali a Lombokem, proplouvá nejen nad rybami, ale také igelitovými pytlíky, sáčky od chipsů a taškami. Výjimkou nejsou ani fotografie písčitých pláží zavalených sáčky, kelímky a dalšími odpadky všeho druhu, spolu s titulky o ekologických katastrofách.

"Jak vidíte tady, takhle ekologická katastrofa nevypadá," popisuje český potápěč Evžen Ulman na břehu Jávského moře ve vesnici Kubu na severovýchodě Bali. Kamenitá pláž u českého resortu Relax Bali pod tunami odpadků rozhodně netone, a pokud se ponoříte pod hladinu, ani zde neplavou pestrobarevné ryby vedle plastových sáčků. Moře je zde čisté a pouhým okem lze spatřit desítky druhů mořských živočichů.

Pláž v Kubu.
Pláž v Kubu. | Foto: Magdaléna Daňková

Přesto příliv sem tam kus obalu, trička nebo nylonového vlákna na pláž zanese. Pravidelně každé dva týdny zde proto Ulman pořádá úklid společně s balijskými zaměstnanci resortu. "Záleží na počasí a dalších okolnostech, ale většinou chodíme pravidelně co čtrnáct dní až měsíc," sděluje. Dodává také, že situace na jihu Kuty, kde žije nejvíce lidí, je trochu jiná.

Na Bali končí odpadky i z okolních ostrovů

Na balijské břehy jsou často vyvrhovány odpadky z celého indonéského regionu, které sem zanesly mořské proudy z jiných ostrovů. Významným činitelem jsou také přívalové deště, které odpadky stahují do koryt řek a odtud pak putují dále do moře. Nejhorší variantou je pak vyhazování odpadků přímo do oceánu například z výletních lodí.

Každý rok podle agentury AFP skončí v oceánu více než osm milionů tun plastů, ty se pak ve formě mikroplastů dostávají do potravinového řetězce prostřednictvím těl mořských ptáků, savců a především ryb. Částečky plastů lze podle nedávné studie, kterou zveřejnil deník The Guardian, najít také v kohoutkové vodě.

OSN loni varovala, že pokud se proti znečišťování oceánu nepodniknou žádné kroky, bude do roku 2050 v mořích více plastu než ryb. Indonésie se v této souvislosti na loňské konferenci World Oceans Summit také zavázala do roku 2025 snížit objem plastového odpadu o sedmdesát procent.

Narůstající objem odpadu může mít dopad také na turismus, který je pro Bali klíčový, myslí si Britka Henney Wilkesová, spolumajitelka surfové školy Santai Surf School na pláži Double Six Beach v Seminyaku na jihu ostrova. Turistický ruch totiž tvoří okolo šedesáti procent všech příjmů ostrova a zřejmě žádný člověk si na dovolené nechce lehat vedle hromady smetí.

"Mnoho turistů se nechalo slyšet, že se na Bali nechtějí vrátit poté, co viděli, jak zlé to tady je s odpadem," citoval Saru Cravesovou, mluvčí iniciativy One Island One Voice, nedávno britský deník The Guardian. Populární pláže tak Balijci každé ráno uklízí a upravují. 

Upravená pláž na jihu Bali.
Upravená pláž na jihu Bali. | Foto: Magdaléna Daňková

Odpadkoví hrdinové z Česka

Na asi nejznámějším indonéském ostrově existuje hned několik iniciativ stojících za pravidelným sběrem odpadků na plážích. Jednou z nich je i organizace Trash Hero Indonesia (v překladu Odpadkoví hrdinové Indonésie), kterou v roce 2014 založil český cestovatel a freediver (potápěč, který se noří pod hladinu bez dýchacího přístroje na jedno nadechnutí, pozn. red.) Jan Bareš.

Organizace Trash Hero původně vznikla z několika opakovaných sběrů odpadků na pláži thajského ostrova Koh Lipe. Když se Bareš přesunul pracovně na indonéský ostrov Weh, rozhodl se iniciovat úklid znovu.

"Řekl jsem si, že když to mohlo jít na Koh Lipe, půjde to i tady. Vzal jsem tenkrát pár lidí, pár pytlů. Kamarádi, kteří měli potápěčské centrum, nám půjčili motorový člun a jeli jsme uklidit jednu pláž. Na mobil jsem natočil video o prvním úklidu Trash Hero Indonesia, vložil ho na YouTube, a aniž jsem si to tenkrát uvědomil, v ten moment jsem stál u zrodu indonéské neziskovky," popsal cestovatel v nedávném rozhovoru pro web Mushin.

K letošnímu roku se v rámci Trash Hero Indonesia uskutečnilo 566 úklidů, do kterých se zapojilo více než 17 tisíc lidí. Celkem tak posbírali 75 tisíc kilogramů odpadu, a to nejen na Bali, ale také Ambonu, Komodu, Gili Menu a v Jakartě.

Na konci února se na Bali konalo také jedno z největších hromadných čištění pláží, koryt řek i džungle. Do akce s názvem One Island One Voice se zapojilo hned několik lokálních iniciativ usilujících o redukci odpadu. "Tahle akce není jen o úklidu, je to šance zvýšit povědomí a porozumět tomu, co se na Bali skutečně děje," citoval britský deník Guardian Rimu Agustinovou, jednu z koordinátorek. Podle ní navíc úklid často mění myšlení samotných účastníků, protože si uvědomí, že jednorázové plastové výrobky přináší celé komunitě více škody než užitku.

Ekologickou výchovu často iniciují "expati"

Dalšími českými ekologickými aktivitami na ostrově jsou iniciativy organizace green-books.org Petra Hindricha a Tomáše Jirsy, jejichž cílem je ekologické vzdělávání indonéských dětí. Organizaci se s pomocí dárců i podporovatelů (například ostravské či liberecké zoo) podařilo od roku 2013 vybavit knihami již více než 124 míst po celé Indonésii.

Kromě zřizování knihoven pořádají také množství vzdělávacích akcí prostřednictvím místních koordinátorů. Autoři nápadu by formou hry a zábavných aktivit rádi u dětí vzbudili zájem o přírodu a její ochranu.

Trochu netradičně se recyklaci rozhodla pojmout dvojice Martina a Lukáš Černí, kteří na jihozápadě Bali postupně budují kreativní prostor s názvem Joshua District. Příchozí se zde mohou v příbytcích z přepravních kontejnerů nejen ubytovat, ale také najíst v restauraci, prohlédnout si galerii a zastavit se v dílně nebo obchodu.

Právě cizinci jsou jedni z nejvýraznějších iniciátorů ekologických aktivit na Bali. "Kdyby nebyl turismus, situace na Bali je asi daleko horší. Díky tomu, že jsou tady subjekty, které se podílí na turismu, pomáhají, dovzdělávají místní obyvatele a mění jejich pohled na celou problematiku," tvrdí Ulman.

To potvrzuje také Ketut Mertaadi, ředitel organizace ecoBali, která se zaměřuje na třídění odpadů, stejně jako vzdělávání. K jejímu založení jej přiměl pocit zodpovědnosti i přátelství s jedním cizincem žijícím na ostrově. "Původně jsem nestudoval odpadové hospodářství, ale veterinářství. Ale řekl jsem si, že jako Balijec bych se vším tím odpadem měl něco udělat," popisuje Mertaadi.

Ketut Mertaadi založil organizaci ecoBali v roce 2006.
Ketut Mertaadi založil organizaci ecoBali v roce 2006. | Foto: Magdaléna Daňková

Soukromá organizace vznikla v roce 2006 jako odpověď na řešení urgentních problémů s nakládáním s odpady na ostrově. "Snažím se zasadit se o co největší redukci odpadu a přimět lidi, aby co nejvíce recyklovali," popisuje v sídle společnosti Mertaadi. Mezi jeho nejčastější klienty patří právě cizinci podnikající na Bali. "Většinou jsou to lidé, kteří již znají systém třídění odpadu," říká, ale druhým dechem dodává, že se do recyklace začíná zapojovat také čím dál víc Balijců.

Chybí výchova i infrastruktura

V ecoBali končí pouze neorganický materiál, jako jsou plasty, papír nebo sklo, který sváží od domluvených klientů. Svezený materiál se vytřídí a následně se posílá k dalšímu zpracování na východní Jávu, kde jsou recyklační závody. Všechno, co se nedá vytřídit, se posouvá na státní skládku. Kromě toho se společnost zabývá také vzdělávacími aktivitami.

Třídění v ecoBali.
Třídění v ecoBali. | Foto: Magdaléna Daňková

"Pořádáme mnoho vzdělávacích aktivit ve školách, v jednotlivých komunitách a podobně. V našem sídle máme také vzdělávací místnost s informačními panely," popisuje Mertaadi. Nejnovějším projektem společnosti je odpadová banka. Lidé, kteří přinesou alespoň tři kila materiálu k recyklaci, například papír nebo plast, dostanou za svůj sběr zaplaceno.

Z odpadu, který nelze dále zpracovat, se společnost snaží vyvíjet různé výrobky k dalšímu prodeji, například tašky nebo vázy z lahví. EcoBali podle Mertaadiho nedostává od státu žádné příspěvky, spolupracuje však například se společností Tetra Pak, výrobcem kosmetiky The Body Shop i několika německými univerzitami.

Mertaadiho mrzí, že je vláda do řešení problému s odpadem nezapojí aktivněji. "Vláda nás nikdy nezahrne do svých jednání. Ano, pozve nás, abychom seděli na nějakých schůzkách, ale bylo by lepší, kdyby přišli a zeptali se nás třeba na radu, to by bylo dobré. Problémem je totiž podle mě nedostatek infrastruktury, moc košů na ostrově nenajdete," říká majitel třídírny.

Odpadkových košů na veřejných místech na ostrově moc nenajdete.
Odpadkových košů na veřejných místech na ostrově moc nenajdete. | Foto: Magdaléna Daňková

Mnoho lidí také podle něj stále vyhazuje odpadky na zem. Podle Ulmana je na vině neznalost plastu a jeho struktura. "Oni často nevědí, co to plast je. Myslí si, že je to úplně stejný obal, jako je banánový list nebo kus něčeho biologického, který používali předtím. Dříve měli jídlo zabalené v banánovém listu, dneska mají tu stejnou věc v plastovém obalu a zahodí ji úplně stejně jako list. Ale tohle se dělo v Americe i v západní Evropě, když přišel plast na trh. Lidé jej taky vyhazovali všude, než vláda řekla: Hele, nemůžete tady všude dělat nepořádek, tady jsou odpadkové koše," myslí si.

Přesto se situace podle mnoha oslovených v posledních letech zlepšuje a čím dál více lidí si uvědomuje, že je třeba problém s odpadky aktivně řešit. "Samozřejmě že změna není z nuly na sto procent, bude to nějakou dobu trvat, ale změna je viditelná. Proto je tak důležité vzdělávání dětí, aby věděly, co mají s odpadem dělat," říká Mertaadi.

 

Právě se děje

Další zprávy